Deník spisovatele – kdo nám ukradl svobodu devadesátých let?
Musím pochválit Aktuálně.cz, že zveřejnili rozhovor s Jiřím Bartoškou, který je jednou z těch osobností, co určovaly devadesátá léta. Já jsem sice tehdy sotva bral rozum, ale vím, že to nebylo ani tak o nezměrné svobodě, která by vedla k excesům, jako spíš o sametovém étosu, který umožňoval lidem být sama sebou. Tato emancipace od totality, od ideologií, které nám brání svobodně myslet a tvořit, byla evidentní, a od té doby se stále víc ztrácí v bájné minulosti. Jako by na tom, co je na člověku nejlepší, na jeho sebeuvědomění, už opět téměř nezáleželo - naopak, opět se vrátila doba ideologického znásilňování.
Může to vyznít přehnaně, pro konformisty určitě, ale lakmusovým papírkem doby je úroveň jejího sebezpytu. Jak říká Jiří Bartoška, dobré bijáky se netočí proto, jelikož nejsou dobré scénáře. Jako by nebyl nikdo, kdo by dokázal odhalit pravdu, ukázat realitu. A tady se dostávám k ideologii, která umravňuje, napravuje, vyvažuje, zestejňuje, ale přitom ničí to, co je nejcennější, tj. tvořivost. Jen vlastní postoj, zcela autonomní, může vést k pravdivému poznání. A když vás od školy oblbuje ideologie, těžko kdy napíšete opravdový biják, i kdybyste byl talentovaný. Proto vznikají filmy, které se vezou na alarmistické vlně.
Chybí nám velký příběh, který říká pravdu. Ano, jednodušší lidé si myslí, že společnost určuje růst HDP. Ale inovace je v příběhu: filosofickém, vědeckém nebo uměleckém. Ostatně Komunistický manifest byl především velký příběh, což je paradox, když dnešní levičáci proti všem „velkým“ příběhům tak brojí. Důležitá je sounáležitost, kolektiv, rovnost, a tudíž hlavně průměrnost. Tahle průměrnost vede k falši, iluzím a pokrytecké morálce, což jsou příznaky tyranie. Nápor zideologizovaných se dere do médií a institucí, aby umlčel pravdivost; bohužel pravda je, vážení pionýři, vždy zcela nekorektní.
Devadesátá léta pro mě znamenala výbuch sebepoznání. Vstřebával jsem do sebe čtyřicet let zakázané literatury, jezdil po Evropě, studoval, občas si hledal obživu. Na dobrých dvacet let jsem se ztratil ve výšinách ducha jako pomyslný Zarathustra. Pak, když jsem se rozhodl něco ze sebe dát, zjistil jsem, že svobodný duch zmizel. Pár mohykánů, ale žádná nová generace, jiný styl, samé opakování, konformismus. Jediné, co sem dorazilo nového, byla ideologie, která chrání, balzamuje, sterilizuje, ale žádnou pravdu nevytváří. Produkuje ideologické fráze, které se omílají v médiích, až to vypadá, že nic jiného není.
Pro mě byl šok, když jsem si v časopisu Host přečetl, jak šéfredaktor tvrdí, že svoboda musí ustoupit. Že jsou tady důležitější hodnoty jako je ochrana klimatu anebo menšin. Takhle se tady náhle uvažovalo, tak jako na celém Západě, tj. konformně. Ve filosofii, vědě nebo umění je přece na první místě svoboda mysli. Tu nesmí ovlivnit žádné módní paradigma, co se tváří spasitelsky. Proto je tak zásadní si uvědomit, že devadesátá léta, přes své excesy, byla bezprecedentní. A je třeba je hájit, nenechat si je ukrást těmi, kdo svobodu nepotřebují. Překvapivě je jich až dost - nejen mezi progresivisty - ale taky mezi tzv. liberály…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Soudy v Česku nepracují. Drtivá většina úředníků stávkuje za lepší mzdy
Přes devadesát procent soudních úředníků vstoupí dnes podle justičních odborů do stávky. Některé...
Poslanci chtějí vysvětlení od Jurečky, že mají lidé v penzi trávit 21,5 roku
V diskusi o návrhu důchodové reformy, která má zvýšit věk odchodu důchodu nad 65 let podle doby...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!