Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Čím víc se bude o rasismu mluvit, tím víc ho na světě bude

Ve vyhrocených dobách se občas stane, že nějaká sportovní událost překročí svým významem hranice sportu a stane se politickým manifestem.

Ať už to byla „melbournská krvavá lázeň“ vodních pólistů Maďarska a Sovětského svazu v roce 1956 nebo slavné vítězství českých hokejistů nad sovětskou sbornou v roce 1969. Ve čtvrtek 18. března 2021 se fotbalové utkání evropské ligy mezi Glasgow Rangers a Slavií Praha proměnilo ve střetnutí dvou nejmocnějších ideologií dneška, kulturního konzervatismu s progresivním liberalismem.

            V dětství jsem měl kamaráda. Jmenoval se Štefan a byl cikán. Bydlel v nejošklivějším domě v celé vesnici. Chodil jsem k němu domů, kde jsme na zápraží hrávali kuličky. Dohlížel na nás jeho děd, starý moudrý kmet s fajfkou v puse. V pozdějších letech jsme si spolu vyměňovali metalové kazety a hudební časopisy, než ho stáhli jeho démoni a z mého života navždy zmizel.

            To jen taková malá vzpomínka - když teď o sobě všude slyším, jací jsme my Češi odporní rasisti. Kus života jsem prožil v multikulturním prostředí. Česká společnost vytváří menšinám k začlenění se do majoritní společnosti místy až nadstandardní podmínky. Jako speciálnímu pedagogovi mi prošly rukama desítky Romů. Nedočkal jsem se ale žádného vděku, jen arogance a minima pokory. Pokud se tedy za poděkování nepovažuje: „Abyste chcíply do rána, mrdky bílý!“ Nikdy by mě však nenapadlo běžet plakat za ombudsmanskou. Vím totiž, kdo dnes třímá v rukou všechny trumfy.

            Slavia je kosmopolitní tým složený z hráčů z jedenácti zemí a tří kontinentů. Všichni fanoušci českého fotbalu fandí v pohárových zápasech Delimu, Olayinkovi, Traorému v barvách nejlepšího domácího klubu, jako by byli jejich vlastní. Nevěřícně žasnou nad devatenáctiletým Senegalcem Simou. Tak o jakém rasismu se to tu proboha bavíme? V základních sestavách obou týmů nastoupili dohromady jen čtyři Češi a pouze dva Skotové. Kdo je tedy v evropském fotbale menšinou?      

            Také jsem kdysi hrával fotbal s hráči z Konga, Bosny, Albánie, Argentiny nebo Turecka. Seděl jsem vedle nich v šatně, bydlel s nimi na hotelu, chodil s nimi na kafe a na večeři. Klukovi z Nigerie jsem bratrsky držel jeho afrovlasy nad záchodovou mísou, když zvracel ze spišské borovičky. Na stadion jezdil na staré ukrajině, co mu půjčil správce hřiště, a lidé v ulicích mu mávali a plácali ho po zádech.        

             Každý, kdo hrál někdy fotbal, si umí živě představit, co se v posledních minutách utkání na Ibrox Stadium odehrávalo v hlavách slávistů po rozpárání Kolářova obličeje a zákeřném přišlápnutí a nakopnutí ležícího Kuchty. Možná ani ne tak v hlavách, spíš někde tam, kde v člověku sídlí emoce. Kdyby tohle ryzí gentlemani Goldson, Zungu a Roofe předvedli byť třeba jen v nejnižší české pralesní lize, živí a zdraví by odtamtud nikdy neodjeli. Protože ve zdravé společnosti se tohle zkrátka netoleruje. Je absurdní, že místo odsouzení jejich zákroků řeší zpovykaná Evropa směšnou verbální urážku. Proč nám teď chce na základě jednoho incidentu někdo vnutit, že my Češi jsme rasisti? Východoevropské kluby jsou plné afrických hráčů a rozhodně nemám pocit, že jim tu někdo hází klacky pod nohy. Spíše naopak, lidé jim tu vycházejí vstříc. Ovšem jen do té doby, dokud se nezačnou chovat zákeřně, arogantně a nadřazeně, jak to v inkriminovaném duelu předvedli hráči Glasgow Rangers. Pak jdou všechny rasové záležitosti stranou a nastopuje zdravý rozum.

            Vůbec nepochybuji o tom, co Ondřej Kúdela pošeptal Glenu Kamarovi do ucha. Bylo to v okamžiku, kdy kalich trpělivosti už nejen přetekl, ale byl rozbitý a rozšlapán napadrť. V takové chvíli máte v hlavě jedinou myšlenku, ventilovat svou frustraci a co možná nejcitelněji urazit kohokoli, kdo vám zrovna přijde do rány. Kdyby tam místo Kamary býval stál v ten moment nějaký Francouz, jistě by si slízl něco o žabožroutech, Peruánec zase o indiánech, asiat o rýži a šikmých očích, Rus o bolševikovi.

          Hrál jsem fotbal v Rakousku, kde jsem byl také cizím elementem v cizí zemi. Také jsem si párkrát vyslechl cosi o „scheisse tschechische hunde“. Vesměs jsem odvětil něco o „náccích a fašounském frickovi“, po zápase jsme si podali ruce a v kantýně si to vyříkali u šnapsu. Nehledal jsem hned zastání na českém velvyslanectví ve Vídni.

          Kdo je v tomto případu viník a kdo oběť? Kdo je násilník a kdo rasista? Kde je pravda? Často bývá v těch nejčistších bytostech, v křišťálově objektivních dětech. „Ten černoušek je roztomilej, tomu fandím,“ prohodil uprostřed zápasu můj malý syn. Je rasista? Nebo bych mu snad měl vysvětlit, že Oskar Dorley není černoch? Vždyť by se na mě díval jako na magora. Děti neobalamutíte. Stejně jako přírodu neobelžete ideologií. „Jo, hraje výborně,“ zahrál jsem to do autu.

          Všichni mí tmaví kamarádi! I po čtvrtku zůstáváte nadále mými přáteli, třebaže se hyperkorektní liberalismus vehementně snaží o to, abych vás začal nenávidět.

          Říká se, že čím víc budeme o rasismu mluvit, tím víc ho na světě bude. Západní společnost svojí přecitlivělostí k projevům rasismu a diktátem povinných kvót ve prospěch menšin destabilizuje starý kontinent. S jistým časovým odstupem tak následuje dnes již totálně rozvrácenou Ameriku. Pozitivní diskriminace nejenže nepomáhá mazat rasové předsudky, ale naopak probouzí nenávist i u lidí, kteří rasové otázky doteď neřešili. Trapná reakce britských médií, s liverpoolskou ikonou Stevenem Gerrardem na čele, bezpečně zplodí tisíce a tisíce nových rasistů napříč celou Evropou.

          Na celém nešťastném případu mě mrzí jedna jediná věc, že Ondřej Kúdela na všechny dotěrné dotazy novinářů hrdě neodpověděl: „Ano. Řekl jsem mu to. A víte proč? Protože si to zasloužil!“

          Za to bych mu zatleskal…

 

Autor: Jiří Klabal | úterý 23.3.2021 8:00 | karma článku: 40,33 | přečteno: 2023x
  • Další články autora

Jiří Klabal

Vzkaz v lahvi

V pravé poledne předák vyhlásil pauzu na oběd. Franz usedl na okraj hluboké jámy a zakousl se do namazaného chleba. Ostatní dělníci odešli do místní hospody na teplé jídlo. On však zůstával raději sám. Nevyhledával společnost.

19.4.2024 v 6:33 | Karma: 12,07 | Přečteno: 281x | Diskuse | Poezie a próza

Jiří Klabal

Generace velkejch snů

"Ztrácím veškerou naději v budoucnost svého národa, až mládež převezme moc do svých rukou. Naše mládež je neukázněná, nesnesitelná, nestálá – jednoduše hrozná."

5.1.2024 v 7:30 | Karma: 17,52 | Přečteno: 343x | Diskuse | Společnost

Jiří Klabal

Dno

S blížícím se večerem fronty u pokladen neslábly. Martě dokonce připadalo, že počet lidí v řadách je hodinu od hodiny vyšší. Byla na to zvyklá, svoji stereotypní práci dělala bez zapojení mozku už takřka automaticky.

29.12.2023 v 8:00 | Karma: 13,23 | Přečteno: 376x | Diskuse | Poezie a próza

Jiří Klabal

Buky pod Javořinou

Některé východní filozofie věří, že si duše sama vybírá své rodiče, že si sama vybírá tělo, do něhož se narodí. Pátravě bloumá kosmem a trpělivě hledá kam, jak a kdy se stane hmotnou součástí světa.

28.7.2023 v 7:25 | Karma: 12,13 | Přečteno: 353x | Diskuse | Společnost

Jiří Klabal

Misantrop

Časně ráno, zatímco celé okolí ještě blaženě spalo, jsem zatoužil po čerstvém vzduchu. V úporném bezčasí, kdy se dny táhnou jeden jako druhý a člověk jako by nežil, jsem se potřeboval nadechnout. Utéct někam daleko pryč od lidí...

17.7.2023 v 7:50 | Karma: 5,53 | Přečteno: 251x | Diskuse | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Spadlý strom v Praze zranil dva lidi. Bouřky v Česku komplikovaly dopravu

6. července 2024  11:58,  aktualizováno  22:56

Silné bouřky, které v sobotu večer přecházely přes Česko, za sebou zanechaly mnoho škod, potíže v...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

8. července 2024  9:51

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních...

Tajný Orbánův dopis lídrům EU: popsal Putinovo překvapení i pohled na válku

9. července 2024  16:18,  aktualizováno  19:36

Maďarský premiér Viktor Orbán po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem poslal špičkám EU...

Smrtící žabí jed. Silné psychedelikum ve světě zabíjí, v Česku je volně prodejné

13. července 2024

Premium V Česku si zcela legálně a snadno můžete koupit silné psychedelikum s efektem intenzivnějším než u...

Má na to? Přeřek na summitu ukázal, že média nad Bidenem zlomila hůl

13. července 2024

Premium Zásadní tisková konference vůdce svobodného světa k 75. výročí NATO se stala okukováním a...

Slovenský festival Pohoda zasáhla silná bouře, zřítil se jeden z velkých stanů

12. července 2024  22:17,  aktualizováno  23:14

Silná bouřka zasáhla slovenský hudební festival Pohoda, kde se zřítil jeden z velkých stanů....

Velmi silné bouřky zasáhly Česko. Zatopily domy a na Moravě zranily dva lidi

12. července 2024  12:06,  aktualizováno  21:53

Přímý přenos Česko opět zasáhly bouřky, které postupovaly tradičně od západu na východ. Škody napáchaly zejména...

Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %
Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %

O někoho se opřít a nebýt v tom sama… To byl hlavní impuls, proč Anna Sedláková a Karolína Krejčová založily projekt Indiánky. Obě dvě slyšely ve...

  • Počet článků 94
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 967x
"Píšu, co si myslím, a myslím si, co chcu..."

                     jiriklabal@seznam.cz