Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Víte o tom, že cena dluhu nás zatluče do země?

Je to pravidlo, které bylo popsáno již v posledních stoletích existence Západořímské říše. Emise nových peněz bez růstu objemu disponibilního zboží nezvýší nijak životní úroveň, ale jenom a pouze ceny.

O nějakých 1600 let později jsou stále lidé, kteří to zpochybňují. Což by byla skutečně obdivuhodná vytrvalost, kdyby nešlo o ekonomickou hloupost.

Současná diskuse o „boji proti drahotě“ není v podstatě vůbec nic jiného, než nějakých 350 let podobných zmatených debat v císařském Římě, které byly rozhodnuty 4. září 476 našeho letopočtu tím, co nazýváme pádem západní části impéria (kterého si nicméně místní obyvatelé zřejmě ani nevšimli, protože totální rozvrat státu byl nahrazen alespoň nějakým rámcovým systémem).

Po celá ta poslední staletí se v Římě diskutovalo o jedné věci: Může za neustále rostoucí ceny fakt, že císařství emituje kvůli raketově rostoucím nákladům stále větší množství peněz, nebo za to mohou spekulanti a nevděčníci odmítající platit daně? Historie to rozhodla celkem jasně. Problém byl v emisi peněz.

V historii můžeme najít přehršel v detailech trochu jiných, ale v principech vlastně velmi podobných příběhů. A žádný z nich není pěkný. Nicméně celkově říkají pořád dokola to stejné. Když na rostoucí ceny stát reaguje rostoucími výdaji (zvláště pak dluhem), výsledkem není zastavení poklesu reálné životní úrovně, ale další zrychlení růstu cen. Milton Friedman za to dostal v roce 1976 i Nobelovu cenu. Celému tomu se říká kvantitativní teorie peněz.

Když odmyslíme vzorce a sofistikované vztahy, tak v tom vlastně nic složitého není. Nikdy nebylo a nikdy nebude. Země není placatá a perpetuum mobile nelze sestrojit, růst cen není možné dorovnat zvýšením objemu peněz.

Jestliže v předchozích letech byl do ekonomiky uvolněn bilion a něco korun aniž by se zvýšil odpovídajícím způsobem produkt (nabídka zboží), muselo to přivodit inflaci. Že se k tomu přidala válka jako „matka vyšších daní a vyšších cen“, to je už jen další postrčení děje kupředu. Válka je akcelerátor. Prvotní důvod jsou výdaje v době před pandemií, za pandemie a po pandemii.

Takže když zažíváme volání po cenových regulacích, snižování daní a dalších plošných opatřeních „proti drahotě“, znamená to ve skutečnosti volání po prodloužení drahoty, po prodloužení doby, po kterou ceny porostou.

Co je ale horší? Samozřejmě jako vždycky to, co není vidět, o čem se skoro nemluví. Když se podíváme na poslední ceny dluhopisů, kterými český stát refinancuje svůj dynamicky rostoucí dluh, najdeme tam čísla, ze kterých skutečně mrazí: zhruba od letošního května musí vláda nabízet investorům o hodně více než pět procent ročního úroku, aby si obstarala potřebné peníze. To jakoby nemusí vypadat nijak dramaticky. Když to srovnáme s úroky z běžných spotřebitelských půjček, není to nic tak velkého. Jenže u státu jsou to obrovská čísla.

Ono si to stačí porovnat v čase. Ještě na začátku roku 2021 jsme byli malinko pod jedním procentem. Na jeho konci v době výměny vlád těsně pod třemi procenty. A nyní jsme se již téměř dotknuli šesti procent. Na tom je vývoj vidět jasně: Kolem roku 2020 byl započat negativní vývoj, ten se v roce 2021 začal výrazně projevovat a jeho dynamika v roce 2022 je neúprosná.

Vývoj cen dluhopisů české vlády od konce dubna do současnosti. Některé zjevné výkyvy jsou dány odlišnostmi podmínek konkrétních papírů, ale vývojový trend je zjevný.

 

Touto dobou financujeme dluh v celkovém objemu zhruba 2,6 bilionu korun. Samozřejmě ne celý najednou, velká část je nyní stále krytá dluhopisy za staré ceny, ale s každou refinanční šarží se zvětšuje objem tohoto problému.

Nestačí to k tomu, abyste se začínali bát? Tak vězte, že Itálie a Řecko, notoricky nejzadluženější země našeho kontinentu, se dostaly v refinancování dluhu mírně nad tři procenta a vedlo to k vyhlášení zděšeného poplachu. A my jsme nad šesti procenty. Nicméně místo faktu, že pomalinku sklouzáváme k nejhlubší finanční krizi v našich moderních dějinách, proti které bylo zhroucení koruny v roce 1997 jen drobnou epizodou, se bavíme o tom, jak plošně pomáhat s drahotou, rozebíráme kauzy pražského Dopravního podniku a nový vztah jistého televizního magnáta.

Šťastná to země, která v pusté nevědomosti kráčí s úsměvem na líci k propasti.

Autor: Eva Kislingerová | středa 22.6.2022 7:09 | karma článku: 31,94 | přečteno: 947x
  • Další články autora

Eva Kislingerová

Konec jedné šílenosti

Dejme tomu asi tak třicet let porovnáváme poctivě počty nezaměstnaných s počty volných pracovních míst. Už roky (třeba 29 let a 11 měsíců) víme, že tam něco nehraje. Nová statistika MPSV o nezaměstnanosti za leden ukázala, co.

13.2.2025 v 11:49 | Karma: 33,51 | Přečteno: 3960x | Diskuse | Ekonomika

Eva Kislingerová

Ten bitcoin nám ale řádí

Nápad guvernéra České národní banky Aleše Michla zařadit bitcoin mezi rezervní měny ČNB (přesněji mezi devizové rezervy) vzbudil širokou škálu reakcí od nadšeného obdivného Ááááách! až po vyděšené pohrdlivé Uffff!

31.1.2025 v 15:45 | Karma: 29,58 | Přečteno: 1995x | Diskuse | Ekonomika

Eva Kislingerová

PF: Snad ty volby nějak přežijeme

Naše PF, tedy pour féliciter, „péefka“ vznikla v dynamicky rostoucích městech 19. století. Přestal být čas na osobní návštěvu přátel, kartička s PF a začínajícím letopočtem tak sloužila jako náhražka za fyzický kontakt.

31.12.2024 v 0:46 | Karma: 25,44 | Přečteno: 577x | Diskuse | Společnost

Eva Kislingerová

Vítězný argentinský dřevorubec jako inspirace pro Česko?

Potkala jsem před svátky dávného známého, zapovídali jsme se na ulici. Padla jedna věta, která mne v duchu trochu rozesmála, ale v tu chvíli jsem to nechala být. Zněla asi takto: Kéž by u nás žil někdo , jako Javier Milei!

29.12.2024 v 8:35 | Karma: 30,63 | Přečteno: 976x | Diskuse | Ekonomika

Eva Kislingerová

Pět let zmaru. A teď?

Ztracená pětiletka. Zatracená pětiletka. Od roku 2020 se v tom prostě „plácáme“. Jsme zemí s mimořádným počtem strategií pro příští desetiletí rozepsaných na tisících stránek. Jenže s nulovou představou, co dělat dál.

19.12.2024 v 9:22 | Karma: 27,21 | Přečteno: 878x | Diskuse | Ekonomika

Nejčtenější

„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky

12. února 2025

Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...

Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky

12. února 2025  11:23

Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...

Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou

13. února 2025  7:02,  aktualizováno  13:12

Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....

Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil

8. února 2025  21:05

Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...

Policie pátrá po identitě ženy oběšené na dětském hřišti, zveřejnila její fotku

11. února 2025  12:59

Policie pátrá po totožnosti ženy, která se na začátku letošního ledna oběsila na dětském hřišti v...

VIDEA TÝDNE: Útok v Mnichově, spolknutý kajakář a uspokojování před kamerou

16. února 2025  16:46

V německém Mnichově vjel tento týden neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu do davu...

Slavná čtvrť Kapského města hýří barvami. A úpí pod náporem digitálních nomádů

16. února 2025  16:43

Čtvrť jihoafrického Kapského města Bo-Kaap vypadá jako z obrázku, ale poslední roky její obyvatelé...

Rusům se nelíbí omezení k zisku českého občanství. Musí se vzdát ruského

16. února 2025  16:30

V Česku žije na 40 tisíc Rusů, v roce 2023 získalo přes 1 160 z nich české občanství, nejvíce za...

Zemřel dlouholetý šéfdirigent a pedagog Vladimír Válek

16. února 2025  16:21

Zemřel dlouholetý šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Vladimír Válek. Bylo mu 89...

  • Počet článků 125
  • Celková karma 31,28
  • Průměrná čtenost 1429x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Napsala jsem sama nebo s kolegy docela dost knih, třeba Manažerské finance, Podniková ekonomika, Úvod do podnikového hospodářství, Cirkulární ekonomika I až III, Podnik v časech krize a další. A samozřejmě publikovala mnoho článků v domácích i zahraničních časopisech o finančním řízení podniků, sanacích, insolvencích, rozhodovacích procesech a o makroekonomickém vývoji.

Seznam rubrik