Praha se nemusí konce devizových intervencí bát

Jeden hot a druhý čehý, je název filmu s nezapomenutelnými Lousiem de Funés a Annie Girardotovou, který lze použít v souvislosti se zahájením devizových intervencí ze strany ČNB v neprospěch síly české koruny.

Jejich začátek se datuje do listopadu 2013 a určitě nejsem sama, komu se při této příležitosti vybaví vzrušené diskuse z jara 2014 nejen na půdě VŠE. Jejími hlavními aktéry byli exprezident a profesor Václav Klaus a viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Mimochodem, byť se tehdy oba vážení kolegové neshodli takřka na ničem, konstatoval Mojmír Hampl po několika týdnech v časopise Ekonom, že jedna diskuse nic nemění na tom, že je Václav Klaus velkou postavou transformace a moderních dějin…

Vzhledem k tomu, že intervencím za účelem oslabení koruny nejspíše zvoní definitivně hrana, zabývám se z titulu svého pracovního zařazení možnými dopady konce intervencí na ekonomiku hlavního města. Logicky vzato, měla by snad silnější koruna ubrat Praze z pohledu turisty na atraktivitě? Ostatně, ředitelka Institutu turismu státní agentury Czech Tourism Markéta Vogelová před časem v rozhovoru pro ČTK potvrdila, že slabší koruna v posledních letech zvyšovala příjezdy zahraničních návštěvníků z okolních zemí. Tito pak Praze nechali loni jen v rámci poplatků za rekreační pobyt a ubytování 280 miliónů korun. Z této částky se pak až polovina vrací zpět v turistickém ruchu angažovaným subjektům, další část je investována do rekonstrukcí a oprav turisticky vyhledávaných objektů a infrastruktury.

Jsem přesvědčena o tom, že v tomto případě bude logika v rozporu s realitou a předpokládaný konec devizových intervencí bude mít na v posledních letech stále rostoucí pražské příjmy z cestovního ruchu dopad buď žádný, nebo marginální. Moje pro někoho možná přehnaně odvážná prognóza vychází z několika faktů a vysoce pravděpodobných předpokladů. Jak ukázala nedávná minulost, „vypořádala“ se Praha s protiruskými sankcemi a propadem ruské ekonomiky, které zapříčinily úbytek ruských turistů. Tyto totiž nahradili návštěvníci z tzv. dolarových destinací, převážně z Asie. Naše metropole pak nikdy nepatřila mezi „freeporty,“ tedy cíle jednodenních návštěvníků dojíždějících za nákupy. Navíc změna kurzu koruny zisky z rekreačních poplatků neovlivňuje, neboť tyto jsou stanoveny pevnou sazbou, nikoli procentuálním podílem.

Má prognóza dále vychází z cíle ČNB v podobě 2% - 3% inflace, z čehož lze usuzovat, že se případný po intervenční kurz koruny bude pohybovat v rozmezí 25.5 Kč až 25.8 Kč za jedno euro. Takové navýšení nebude mít vliv na motivaci turistů a Praha tak zůstane na základě neomezené a mimořádné nabídky nadále jednou z turistického hlediska nejpříhodnějších destinací v poměru cena/nabídka.

V souvislosti s Prahou a turistikou nesmíme zapomenout na jeden mimořádně závažný faktor. Prakticky nepřetržitý nárůst počtu turistů od roku 2014, který se tak překrývá s časem intervencí, je dán pochopitelným zájmem o bezpečné destinace. A přestože mě události z Madridu, Londýna, Paříže, Bruselu či Berlína upřímně děsí, bude bezpečnostní faktor sehrávat při volbě turistů stále větší roli. Praha proto drží v rukou hodně silné karty.