Věční kritici původci skepse.

Vždy náš život a život našich předků byl tvořen těmi, kteří tvořili a jejich snaha byla oceňována i haněna a kritizována. Z mého pohledu kritika není pouze vyjádření subjektivního pocitu jednotlivce vydávajíc jí za názor většiny, ale čím je společenská pozice kritika vyšší, tím je tato využívána na ovlivňování těch, kteří nemají vyhraněný názor, anebo do té doby, než se seznámili kritikou manipulátora, byli k dění lhostejní. Můžeme vzpomenout namátkou Eifelovu věž, kde nechybělo mnoho, a její výstavba se z pozice určité části veřejného mínění nekonala.

Dějiny našeho národa, ať ty, na které budeme vždy s hrdostí vzpomínat, nebo ty, na které by bylo lepší zapomenout, patří neodmyslitelně k cestě životem každého jedince, který si i pro „vlastní potřebu“ může udělat závěry a poučení pro veřejný i osobní život. Velcí lidé našich dějin společenského i politického života, dnes oslavováni či zatracováni, měli ve své době mnoho příznivců, ale i odpůrců. Je třeba víry, že co bylo z našeho pohledu vykonáno dobrého nebo špatného, velcí muži jako T. G. Masaryk, A. Rašín, E. Beneš a další, kteří dostali většinovou důvěru našeho národa k jeho vedení, tehdy konali vše se svým nejlepším vědomím a přesvědčením pro dobro věci. Dnes zkuste někdo kritizovat již jmenovaného T. G. Masaryka a budete minimálně vyvrhel společnosti.
Při sledování dnešních politických hrátek, ten, komu přímo nejde o korýtko a zbytečně se nepasuje do role politického vševěda, musí brát vše co se děje s nadhledem a jako rozptýlení od běžných starostí i ve smyslu chápání ostatního světa a bojů o moc v něm. Pokud čelíme kritice z některých okolních států, z mého pohledu je to mnohdy u nás pověstná „procházka růžovým sadem“ oproti bojům o moc právě ve státech těchto zahraničních kritiků. Víra v to lepší co nás čeká, by měla být v každém z nás. Urážky prezidenta našeho státu, negativní komentáře na teprve se tvořící novou vládu, smrtelné křeče padlých stran přesouvající svůj problém na běžného občana, to je přesně to, co dobré jméno našemu národu nedělá a vyvolává většinovou špatnou náladu.
Prozatímní vládě věřím, že dělá vše pro stabilní chod našeho státu, a i když mě, jako člověka pohybujících se z hlediska osobního rozpočtu maximálně v tisících, šokoval zajímavý kontrakt vlády prezentován jako nezbytný, nákupem domu na Letné za 300 milionů, kdy ani avizovaná dotace z EU mě nepřesvědčila, má víra trvá.  Též věřím většinou našich občanů zvolenému prezidentovi, že koná vše se svou nejlepší vůlí i přesvědčením a je si dostatečně vědom proč byl zvolen. Ze svého náhledu na život si ani nedělám s určitým hyenismem legraci z jeho úrazu, a pokud dodržuje ústavu, je to osoba, ke které by měl každý občan, když ne s láskou, tak alespoň s úctou a respektem vzhlížet. Rodina a národ by mělo být zakódováno v každém z nás. Notorickým stěžovatelům a kritikům se pokusíme omezit prostor pro naše negativní ovlivňování, momentální zajímavou intervenci ČNB pochopíme jako dobrý tah pro prosté občany, kteří vezmou útokem spotřební elektroniku, restituce církvím budeme i nadále chápat jako nemněné rozhodnutí vyšších sfér, a při zhlédnutí zpráv z Filipín si uvědomíme, jak křehké a cenné je zdraví, domov, práce…