Salámova nehoda
Ztratil jsem se v metru. S klukama jsem se vezl někam po Praze, ale kluci už postupně ubývali a já se třásl, že už mě to taky brzo čeká. Fakt zbytečná smrt, hlavně když se do nás pustí takový vyžle, který evidentně salámy nikdy nejí a jenom se s námi snaží přežít ukrutnej hlad, protože prachy došly někdy před týdnem a v kapse mu zbylo to pade na rohlíky, salám a jedny žvejky. No nic, tak snad to bude brzo za námi.
Zatímco jsem si plánoval vlastní a pomalu se blížící smrt, vybíral si svou pozdější vymazlenou podobu, kterou kluci budou bezmezně obdivovat a ve které sklouznu jícnem až do žaludku, stalo se to TO! Macek (tak jmenovaný, jelikož byl z nás nejsilnější a měl nejméně tuku), Tučný, Nedokolečko a já jsme se společně začali štosovat, abychom naskákali na další rohlík, když v tom jsem to nějak nevybral a jak jsem celej umaštěnej, uklouzl jsem a plácnul sebou přímo na podlahu v metru. Věděl jsem, že je se mnou konec, že mě nečeká nic dobrýho. Byl jsem naprosto sžitej s představou, že skončím v žaludku nějakýho ucha a ne někoho, komu můžu přidat k jeho rakovině tlustýho střeva, ale s tímhle jsem nepočítal. Dokonce jsem naivně doufal v pravidlo pěti vteřin, ale ten chudák, kterej se jindy chová jak buržoust, mě tam nechal ležet! Takovej poklad! Víte, kdybych šel spolu s klukama, je to dobrý, ale není nic víc ponižujícího, než zůstat na ocet
Když to nedochudče vystoupilo, ztratil jsem veškerou víru v lidstvo. Navíc se metro pomalu rozjelo a já, ze vší tý nervozity ještě víc mastnej, jsem jel po podlaze dobrej metr a dostal jsem se tak přímo ke dveřím. Teď na mě někdo šlápne a budu už naprostá nula udupaná společností. Ještě aby přišel nějakej zvědavej čokl a zblajznul mě, to bych se fakt posral.
Najednou jsem měl čas začít přemýšlet. Jsem fakt tak dobrej salám? Víte, kdybych šel spolu s klukama, je to dobrý, ale není nic víc ponižujícího, než zůstat na ocet. Jediný kolečko v mastným papíru, teď teda na podlaze. Co vlastně jsem? Levnej herkules s dost pochybným datem spotřeby. Vždycky mě zajímalo, jak si žije třeba takovej paprikáš, kterej se pyšní tim, jak je ostrej. Nebo lovečák. Málokterej frajer má takovej tvar. Já jsem obyčenej salám s nízkým procentem masa, kterej si kupujou chudý studenti. Mohl jsem bejt prase!
Jak jsem tak přemílal nad svým dosavadním životem, nedošlo mi, že už je dávno po půlnoci a vlak stojí v depu. Probral mě až nějakej týpek, co šůroval vagony. Když mě zmerčil, zmocnil se mě strach. Ten jeho pohled byl děsivej, plnej odporu, ale taky trochu hladu. Vsadím se, že nejedl už pár hodin a já jsem toho příčinou, že slintá jako bernardýn. Jenže je mu jasný, že tak hluboko ještě neklesl, tak mě prostě sebral rukou v rukavici (jak kdybych byl nějaká špína nebo co) a mrsknul mě do odpadkáče. Tak nevím, snad i lituju, že jsem nepotkal nějakýho hladovýho vořecha, protože nic tak ponižující jsem nikdy nezažil. Ještě že to kluci nevidí.
Kateřina Časarová
Zrcátko
Hana Haně už nezbývalo moc času, sama si to uvědomovala, nic jiného však už ne. Ani bolest ne. Byla od všeho daleko, a že má kolem sebe svoji rodinu, vnímala jen letmo. Věděla, že s ní je manžel a obě dcery.
Kateřina Časarová
Frnda jako věc veřejná
Co se tak dá říct o gynekologických prohlídkách? Přemýšlejte, co se vám vybaví ve spojitosti s nimi? Nezbytnost? Prevence? Stud? A asi tak dalších tisíc pocitů. Ale málokdy si řekne: "Kdo to sakra byl a proč mi koukal na čípek?"
Kateřina Časarová
Chci se jenom namazat
Jenom rychle skočit do drogerie, než mi zavřou, a popadnout ten krém na obličej, co vždycky. Nebo že bych vybočila ze svého kosmetického konzervatismu a vyzkoušela něco nového?
Kateřina Časarová
Bezdětná máma
Mateřské sklony jsem v sobě měla odjakživa. Už tehdy, když moje starší sestra usnula na gauči, jsem ji přikrývala a následně budila, že si přece musí vyčistit zuby. A jindy jsem jí v šest ráno volala, proč jako není doma a kde je.
Kateřina Časarová
Kdo si čvachtá na brkaši aneb kreativita v jazyce nezná mezí
Zvykla jsem si v češtině vídat všemožné patvary a zrůdnosti, dokonce jsem se odnaučila každého stále buzerovat. Nechávám si to na dny, kdy se špatně vyspinkám a zrovna mi někdo napíše třeba "zdělit".
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...
Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze
Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...
„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět
Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...
Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech
Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1591x