Chci se jenom namazat

Jenom rychle skočit do drogerie, než mi zavřou, a popadnout ten krém na obličej, co vždycky. Nebo že bych vybočila ze svého kosmetického konzervatismu a vyzkoušela něco nového?

Přesně takhle otočím vždy, když se vřítím půl hodiny před zavřením do obchodu, dofuním do krémové uličky (někdy též šminkovací) a oblehnou mě všechny možné krémy, gely, masky, vodičky a mastičky. Pokaždé začnu litovat, že jsem z běžné Nivey přešla na hydratační krém, který mi tolik nemastí pleť, protože si nikdy nejsem jistá, co bych si vlastně měla koupit.

Tady tenhle je denní. A je tam výtažek z nějaký kytky a taky kyseliny. To zní dobře. Ale když mám denní, nepotřebuju taky krém noční? Jaký je mezi tím rozdíl? Já myslela, že je prostě krém, který si rozmažu po obličeji, abych nezešílela od suchého pocitu ve tváři a na čele, který dostávám po umytí a usušení. Tenhle mi s obličejem udělá něco zázračného ve tmě? Já myslím, že sama tma si se všemi vadami na kráse dokáže poradit sama. Bohužel tma není věčně a sem tam přijde zase světlo. 

Navíc jsem nedávno při detailním prozkoumávání svého obličeje zjistila, že jsem stará a mám vrásky nemálo podobné rýhám po bruslích a pod očima kruhy, že by se na nich dalo houpat, takže vyvstává i otázka krému proti vráskám. Nebo séra proti vráskám. Sérum zní vlastně honosněji a tajemněji. Asi jako kdybych na sebe patlala krev mladých a krásných panen a věřila, že tak zůstanu stále mladá a krásná. Vlastně by to nebyl  špatný tah - vyvraždit všechny mladé a krásné dívky v okruhu tak sto kilometrů. Jen s tím panenstvím by byl problém. 

Ačkoli nevěřím každé reklamě, slyšela jsem, že dost důležitá je i kromě hlavní mazací péče i ta předmazávací, kdy si z obličeje odstraníte veškeré nečistoty zhruba do hloubky pěti centimetrů (takže asi do stejné hloubky, do které sahají mé vrásky), a to nějakou speciální vodou. Na to nestačí obyčejná voda, nýbrž micelární. Nemám sice tušení, k čemu slouží slovo micelární kromě marketingu, ale budu dělat, že mi ta flaštička za stovku, co mi stojí v koupelně na poličce, velice pomáhá. 

Klidně bych mohla ve výčtu těch potřebných serepetiček pokračovat, ale na tolik znaků tu není místo. Je ale jasné, že možností na výběr je poměrně dost. Vidlemi by se ty možnosti daly přehazovat. A já, která byla dvacet let mazána niveou, se mám v tomhle rozhodnout pro jednu, nebo dvě věci. Samozřejmě bych mohla podniknout svou soukromou krémovou revoluci a koupit si všechno, ale to pak nastává hned několik problémů. 

Za prvé, jakou značku si proboha vybrat? V televizi denně vidím reklamu na jednu značku, kamarádka používá jinou značku. Nikol Štíbrová zas používá něco jiného. A tady je alespoň čtyřicet dalších značek se jmény, která ani nevím, jak vyslovit. A neznám pořádně jejich původ, nevím, jestli nebyly patlány na nějakou nebohou myšku nebo jestli mi z nich nesleze kůže z ksichtu. 

A proč je něco tak drahé, ačkoli to má stejné složení jako jiná značka o třetinu levnější? Neslezou mi právě z té levnější varianty všechny vrstvy kůže? A když si tedy koupím denní a noční krém, sérum na vrásky, kvalitnější micelární vodu (zřejmě bude micelárnější), to všechno za krásných 450 korun, které bych tedy mnohem raději viděla mizet v rukou číšníka za vynikající biftek, budu pak krásnější? 

Poslední otázka, která mě trápí, je umístění těchto pičičandiček. Kam s nimi?! Na nočním stolku mám místo přesně na jeden krém, aby vše bylo srovnané a moje obsedantně kompulzivní porucha mi nezpůsobila záchvat. Koupelnová skříňka je plná šamponů, hřebenů, tinktur, mastiček a na takové kosmetické převraty není zkrátka místo (slyšíte dobře, není místo na převrat). Jedině že bych svoje vyfikundační přípravky umístila do kuchyně, kde si je někdo splete s pomazánkou. 

Nakonec si říkám, proč prostě není jeden krém, na kterém bude napsáno "Toto je krém pro vás a vaši pokožku, budete po něm krásná, svěží a navždy mladá!". S touto a výše zmíněnými myšlenkami beru do ruky svůj již rok obvyklý krém a mířím k pokladně se slibem, že se na ty noční, denní a protivráskový mrknu pořádně příště. A nebo se pořádně namažu zevnitř rumem.

Autor: Kateřina Časarová | neděle 3.2.2019 22:54 | karma článku: 14,37 | přečteno: 635x

Další články autora

Kateřina Časarová

Zrcátko

Hana Haně už nezbývalo moc času, sama si to uvědomovala, nic jiného však už ne. Ani bolest ne. Byla od všeho daleko, a že má kolem sebe svoji rodinu, vnímala jen letmo. Věděla, že s ní je manžel a obě dcery.

17.3.2023 v 10:22 | Karma: 11,79 | Přečteno: 423x | Diskuse | Osobní

Kateřina Časarová

Frnda jako věc veřejná

Co se tak dá říct o gynekologických prohlídkách? Přemýšlejte, co se vám vybaví ve spojitosti s nimi? Nezbytnost? Prevence? Stud? A asi tak dalších tisíc pocitů. Ale málokdy si řekne: "Kdo to sakra byl a proč mi koukal na čípek?"

2.1.2021 v 19:30 | Karma: 36,69 | Přečteno: 3213x | Diskuse | Ostatní

Kateřina Časarová

Bezdětná máma

Mateřské sklony jsem v sobě měla odjakživa. Už tehdy, když moje starší sestra usnula na gauči, jsem ji přikrývala a následně budila, že si přece musí vyčistit zuby. A jindy jsem jí v šest ráno volala, proč jako není doma a kde je.

26.1.2019 v 0:12 | Karma: 22,07 | Přečteno: 1471x | Diskuse | Ostatní

Kateřina Časarová

Salámova nehoda

Život je fakt pes. Hlavně když jste salám. To vás pak život může klidně i sežrat. Ale co se stalo mě, to je něco smutnějšího, než smrt kusu vepřovýho.

23.1.2019 v 19:00 | Karma: 6,89 | Přečteno: 250x | Diskuse | Miniblogy

Kateřina Časarová

Kdo si čvachtá na brkaši aneb kreativita v jazyce nezná mezí

Zvykla jsem si v češtině vídat všemožné patvary a zrůdnosti, dokonce jsem se odnaučila každého stále buzerovat. Nechávám si to na dny, kdy se špatně vyspinkám a zrovna mi někdo napíše třeba "zdělit".

19.3.2017 v 13:31 | Karma: 25,11 | Přečteno: 1060x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Galerie: Tramvaje ze Škody míří do Itálie i Německa. Takhle vypadají české vozy pro Evropu

Tramvaje ForCity Smart Bonn pro SWB jsou moderní obousměrné tříčlánkové a 100%...
4. března 2026  6:47

Většina Čechů zná tramvaje Škoda především z pražských ulic nebo z dalších krajských měst. Jen...

O solitérech v Praze. Některé stavby jsou jako pěst na oko. Třeba panelák v Braníku

Solitér v Branické ulici
1. března 2026

Kdo viděl film Tam na konečné z roku 1957, pravděpodobně ho zaujalo nejen zpracování v duchu...

Záhadné schody v Kunratickém lese mají vysvětlení. Sloužily při šlechtických honech

Zaniklé schody v Krčáku
3. března 2026

V srdci Kunratického lesa chátrají podivuhodné schody, které vedou „odnikud nikam“. Před bezmála...

Provoz metra na části linky C přerušen. Na Hlavním nádraží zemřel člověk pod soupravou

Stanice metra Pražského povstání
2. března 2026  11:02

Provoz metra na lince C je v pondělí dopoledne přerušen mezi stanicemi Florenc a Pražského...

Kam v březnu v Praze zdarma? 7 tipů od poslechovky po pochod ve Stromovce

Okolí holešovického Výstaviště a Stromovky změní podobu. (23. listopadu 2024)
28. února 2026  18:35

Vybrali jsme sedm pražských akcí zdarma – koncerty, festival, výstavy i přednášky, které můžete...

Biatlon Kontiolahti 2026: Muži jedou závod s hromadným startem, v něm jsou i dva Češi

Spokojení Michal Krčmář a Vítězslav Hornig po závodě s hromadným startem.
8. března 2026  17:42

Poslední závod ve finském Kontiolahti již rozjeli muži. Ti krátce před 17. hodinou vyběhli do...

Brigádníků

Brigádníků
vydáno 8. března 2026  17:25

Vyhozené elektrické spotřebiče na Sídlišti Solidarita v Praze 10-Strašnicích v ulici Brigádníků u...

Praha 1

Praha 1
vydáno 8. března 2026  17:25

Vynášení Motorany. Morana letos ostrouhala, protože kultura je na kolenou, útočí se na...

SP v biatlonu pokračuje po olympiádě v Kontiolahti. Češi jedou ve Finsku místu poslední místo

Tereza Voborníková na trati vytrvalostního závodu v Novém Městě na Moravě.
8. března 2026  17:01

Čeští biatlonisté se vrátili do kolotoče Světového poháru. Do finského Kontiolahti zamířila...

  • Počet článků 17
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1170x
Proč psát? Protože je to lepší, než mluvit.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.