Porušování lidských práv v Česku.

Nevím jak vy, ale domnívám se, že v některých směrech to bylo za tzv. totality s lidskými právy lepší než dnes. Než se začnete rozčilovat, dočtěte, prosím celý článek.

Listina základních lidských práv (je zajímavé, že tak jako u nás neexistuje ve světě zmínka o lidských povinnostech) říká

Článek 6

(1)    Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.

Podle mého názoru současnému režimu je úplně jedno jesti Vás někdo zamorduje. U důchodců navíc stát ušetří na důchodech. Pokud by byl zájem chránit lidský život potom by mezi námi neběhali vrazi, kteří poseděli na naše náklady pár roků ve fešáckém kriminále a s vyjímkami po polovině mírného trestu jsou na svobodě. U mladistvých s čistým trestním rjstříkem. Rád bych znal údaje o pravděpodobnosti, že zavraždí někdo, kdo to již jednou udělal ve srovnání s lidmi s čistým rejstříkem. Domnívám se, že i ten, kdo je schopný loupežného přepadení má k vraždě blíž, než opět ten, kdo má čistý trestní rejstřík. Přece má právo mordovat, když ho přistihnou, chytají ho nebo mu dokonce někteří nechtějí dobrovolně dát to co jim patří. Naopak odporování násilí  společnost trestá. Principem naší společnosti je, že každý může činit to, co zákon nezakazuje. Trestní zákoník pouze určuje sazby za některé nežádoucí-trestné činy. Nenašel jsem nikde v zákonech, že je zakázano krást, podvádět nebo vraždit. Kdyby někdo ublížil vrahovi rodinného příslušníka, nedej bohu ho zprovodil ze světa nebo ho náhodou přejel autem, tak na tom bude hůř než několikanásobný vrah. Ublížený vrah bude mít nejspíš lepší péči v nemocnici, než oběti trestního činu.  Minulý režim byl tvrdší k pachatelům trestních činů. Dokonce měl i trest smrti. Jako kluci jsme říkali „kdo lže ten i krade“. Já říkám „kdo krade může i zabít“. Přísnější tresty by byla nejlepší prevence. K prevenci by jistě přispěla i skutečnost, kdyby naše kriminály nenabízely ve srovnání s některými v Asii takový nadstadard. Pokud spadnete do kanálu u kterého někdo ukradl víko nic se neděje. Pokud někdo ukrade dráty signalizace a ohrozí slušné lidi zase o nic nejde. Přitom by byla nejlepší prevence pohlídat odbyt ukradeného ve sběrnách nebo v zastavárnách a tvrději trestat jejich majitele než zloděje. Pokud nebudeme vytahovat padesátá léta řekl bych, že s právem na život to bylo v minulém režimu lepší.

V listině je taky

Článek 7

(1)    Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem

Článek 12

 (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.

 Je pravda, že toto platí pro orgány státní moci. Zkuste si ale chránit svůj majetek nebo život proti někomu, kdo s úmyslem Vás okrást Vaše soukromí a obydlí nepovažuje za nedotknutelné. Je lepší se nechat okrást, přápadně zmrzačit než být před soudem za nepřiměřenou obranu. V tomto případě má lupič  ochranu práv zaručenou a Vy máte h.. smůlu. Pochybuji, že stát chrání nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Spíše naopak. Znění prvního odstavce článku 12 zřejmě považuje stát za blábol a věnovat mu pozornost za zdržování od zodpovědné politické práce pro občany (nebo hlavně pro svůj prospěch?).  

Listina dále říká          

Článek 11

(1)    Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

Zákonná ochrana majetku je pouze pojem, nebo dobrý vtip. Naopak se zákonnou podporou státu se tuneluje, krade a rozkrádá. Žasnu jak v souladu se zákonem se spřáteleným subjektům prodávají nemovitosti za neuvěřitelné ceny. Jak se přidělují státní zakázky. V souladu se zákonem. No, kdyby se chtělo jsou i zákony o správě cizího majetku. Je pravda, že majetek státu je všech a v tržní demokracii hlavně některých. Takového majetku se zákonná ochrana v listině lidských práv přece nemůže týkat. Možná právě naopak. Třeba H systém. Podle některých informací majetek společnosti a tím stavebníků v tržních cenách přesahoval dluhy. Pokud správce konkursní podstaty prodával stavební parcely za cenu pole někde u Horní Dolní je zřejmé, že na stavebníky toho moc nezbylo. Hlavně že se to prodávalo v souladu se zákonem. Kdyby organizátory H systému podržela banka mohlo to dopadnout líp. No a to prodané, někdo by řekl ukradené už potom má zákonnou ochranu. Takové protonové centrum v Praze. Nucený správce VZP  před lety zavázal pojišťovnu k placení nečekaných astronomických výdajů bez vědomí správní rady a za značně podezřelých okolností. Zase v souladu se zákonem. Bylo by nepřípustné zeptát se jestli z toho něco měl. Je pravděpodobnější, že za své rozhodování dostane odměnu, než to, že se bude za své rozhodování zodpovídat. Že někdo přijde o dům, podle mne mu bude ukraden, protože byl podveden je v naprostém pořádku, protože neměl důvěřovat. S oblibou říkám, že jsem byl  vychován v totalitním režimu, kde platilo  „Projev nedůvěry byl urážející a zneužití důvěry trestuhodné“. Dnes platí „Projev důvěry je hodný vola a zneužití důvěry je úspěšné podnikání.“ Společnost se konečně snaží omezit podnikání exkutorů a vymáhacích agentur přes protesty některých advokátů. Možná, že někteří z Vás by takové podnikání nazvali okrádáním. Takoví si nedovedou představit tu těžkou práci s vymožením pohledávky 968 Kč za kterou dostal advokát 5100 Kč. Domnívám se, že v Listině by mělo být uvedeno, že se jedná o majetek poctivě získaný, ovšem ne poctivě ukradený. Drtivá většina podvodů je vlastně neoficiálně  podporována státem. Lidé, kteří byli okradeni o celoživotní úspory jsou na tom mnohdy psychicky hůř než ti, které minulý režim zaměstnával v kotelnách. Zloději soukromého majetku a podvodníci to měli  těžší a za rozkrádáni společného – socialistického vlastnictví byly tvrdé tresty.

Pokud stát nekoná v rámci svých možností v zájmu dodržování lidských práv svých občanů, potom to považuji za jejich porušování. Posuďte sami, zda v této republice využívá stát plně svých možností v zájmu svých občanů, zda dostatečně chrání práva zaručena ústavou. Já si stejně myslím, že s právem na život a majetek to bylo dříve lepší.