Nevyhnutelné se stalo skutkem. Nečas odchází do zapomnění, naši politici se rojí a chystají přerozdělování koryt. Do budoucna si můžeme být jisti jedině tím, že bude zase hůř. Tahle z řetězu utržená smečka predátorů se dobrovolně nikdy nerozhodne sloužit svému lidu. Slouží jen sobě. Cítí moc a prachy, jako vlci cítí krev a jdou za ní hlava nehlava bez ohledu na nás.
Padni komu padni, s oblibou říkával náš již naštěstí v historii zvěčnělý premiér Nečas. Jemu už padla. Ti ostatní zatím jedou. A nedělejte si prosím iluze ! I dále hledí a budou hledět jen na sebe a zvyk přitunelovávat si neschválené „sociální“ dávky pro vlastní „vysokopříjmovou“ skupinu ze společné státní kasy rozhodně dobrovolně nikdy neopustí.
Co tedy s těmi obtížnými parazity na těle naší společnosti ? Vyřeší to volby ?
Ne, nezbavíme se jich ani ve volbách. Volby a demokracie jsou totiž dokonale maskovanou formou diktatury mocných tohoto světa. S demokracií jsme obdrželi jsme šidítko zdánlivě svobodné volby z předloženého výběru tam, kde ovšem skutečná volba neexistuje. Samotný výběr tváří na kandidátky je zatížen zásadní a pro tuto společnost a nás všechny tragickou chybou. Uchazeč musí projít sítem stranického výběru a tím projde jen ten, kdo je z materiálu odpovídajícího vůdcům těchto uskupení. Ten nový prostě zapadne do staré party a jede se dál.
Místo divení se a rozčilování se nad tím, že tunelování a korupce je u nás samozřejmostí jako slunce či déšť, zkusme poodhrnout závoj, který skrývá před námi již po staletí a možná tisíciletí pravdu o skutečných zdrojích lidského chování. Podaří-li se nám odhalit pravou tvář tvora, kterého si nazvěme pracovně jako „homo politicus“, není vyloučeno, že pak si s ním poradíme a vykážeme ho tam, kam patří.
Kdo vlastně tedy „homo politicus“ jako takový je ? Možná se budete divit, ale z mého pohledu je tento tvor stejnou duální / dvojnou / bytostí jako každý z nás. Proč duální či dvojnou ? Což neříkáte běžně např. „to je moje tělo“ ? Asi tedy nejste to tělo vy, když ono je vaše. Už jste někdy uvažovali, čí tedy je ? A když na to přijde, kdo vlastně ve vás takhle uvažuje ?
Ano, věřte nevěřte, je to tak. Jste v tomhle těle dvě skutečné bytosti, každá s vlastním vědomím. Představme si je, ty dva ve vás. První je nízkovibrační bytost fyzického těla vyšlá z pozemské přírody s vlastním vědomím v solar plexu, druhá je vysokovibrační bytost duchovních světů s vlastním vědomím v / sedmerém / srdci člověka. Zbývá tedy odpovědět už jen na otázku, kdo vlastně jste vy jako ta zhruba metr šedesát až dva metry měřící a nějakých padesát až sto kilo vážící postava muže či ženy.
Vy tak, jak se vnímáte, jak přemýšlíte, cítíte a chováte v běžném životě, jste tou třetí, součtovou bytostí mezi nimi dvěma. Jste tedy duší se svým třetím, tzv. denním vědomím, se sídlem v hlavě a vibračně někde uprostřed mezi těmi dvěma základními / tj. nadvědomím a podvědomím /. Ony ty dvě bytosti ve vás mají pro vás připravenu každá svůj jedinečný program chování v této realitě a každá z nich se ten svůj snaží za normálních podmínek prosadit ve vašem denním vědomí duše na úkor té bytosti druhé. A vy právě tady a teď, v každičké chvíli, se chováte, myslíte a cítíte tak, jak máte v sobě z výronů těchto dvou vědomí do vašeho denního vědomí namixován aktuální soubor myšlenek a emocí.
O tom, jak myslíte, cítíte a chováte se v běžném životě, rozhodujete ovšem vždy vy sami, protože jste jako duše vybaveni svobodnou vůlí vybírat si mezi těmito dvěma programy zdola a shora. Že mnohdy tento rozhodovací proces nezvládáte, je věc jiná.
Nízkovibrační vědomí hmotného těla / ega / ve vás představuje program, který je možno charakterizovat slovy „sobectví a oddělenost“ a představuje ve své čisté podobě na této Zemi „zlo“, protože staví váš zájem nad zájmy ostatních kolem vás a do konfliktu s jejich zájmy. Vysokovibrační program vědomí ducha je možno nazvat „láskou a sjednocením“ a představuje v denní realitě dobro, protože vás s okolím sjednocuje a umožňuje s ostatními sdílet vše dobré.
Jen si vzpomeňte, kolikráte jste se na něco těšili a zároveň báli, že to nevyjde ? Proč když něco uděláte, vzápětí toho litujete ? Kdo ve vás si věří a kdo ve vás o sobě pochybuje ? Proč se váš život podobá sinusoidě s chvílemi pohody a lásky k sobě i celému světu s následnými propady do depresí a starostí ? To vše souvisí s prosazováním se oněch dvou programů podvědomí a nadvědomí do vašeho denního vědomí duše. A naprostá většina lidí této země tohle ani netuší. A když o tom nic netušíte, nevíte přirozeně, co se dá s tím dělat.
A nyní zpět k tvoru zvanému „homo politicus“. To je prostě člověk, který se svobodně ze své vůle / byť často pod tlakem okolí a neodolatelných příležitostí kolem / ve své součtové duši rozhodl dát zásadně a výrazně přednost nízkovibračnímu programu ega a tedy „zla“. Přijmete-li jako fakt, že vědomí ega je v podstatě vědomím „zvířete“ v člověku, pak jistě pochopíte, proč tvorové mnou zvaní „homo politicus“ žijí ve smečkách zvaných strany, navzájem se stále koušou, škrábou a napadají. A proč společně ve smečkách nahánějí kořist a proč se o ni perou, až z nich chlupy lítají.
„Homo politicus“ z vlastní vůle dává zásadně průchod programu té zvířecí části sebe sama v sobě samém. Velmi rychle propadne pocitu své výjimečnosti a přesvědčení, že jako zákonodárce stojí nad zákony. A pak se chová, jak se chová. Moji milí, viděli jste už vlka, lišku či hyenu sázet a sklízet nebo je možno je nalézt výhradně všemi packami v cizím kurníku ? No a o tom to k…. je !
Prostě si to uvědomíme a jednou tuhle sběř do kurníku nepustíme ! Jinak budeme splakávat nad jejich výdělky na náš úkor i mnohá další volební období. Oni se prostě neumí chovat jinak. Ještě totiž neprošli v mnoha inkarnacích dostatečně svým vývojem zde na Zemi, aby pochopili, že tohle se nedělá. A mějte je rádi, nešťastníky ! Přece se také nezlobíte na děti, když nadělají do plíny. A tihle na tom nejsou mentálně o mnoho líp než vaše děti.
Ale do politiky rozhodně nepatří. Potřebujeme místo nich jiný typ lidí. Skutečných lidí, ne těch z řad příslušníků ze smečky pažravých hovad a smrdutých kojotů, řídících se zákony ega s jeho sobectvím. Potřebujeme ty, kteří dávají v sobě přednost programu lásky a sjednocení ducha.
Co to znamená, jak na to a kde tyto lidi vzít, k tomu se postupně dostaneme.
