Příležitost dělá zloděje. A když se pak do party zlodějů dostane někdo - dejme tomu - s těmi nejčistšími úmysly, pak jej čeká boj. Vyhraje, prohraje? Nechci paušalizovat, ale spíš to druhé.

A pak taky ti nešťastní přátelé, kamarádi, příbuzní a známí. Politik (vysoký úředník) je rád přijme, třeba i ve své kanceláři (a ve své pracovní době, však taky dře jak kůň a ten čas si levou zadní nadpracuje). Rád jim poradí a často již touto radou finančně pomůže - a to tak, že značně. To vše pochopitelně čistě soukromě, nezištně a z čiré lásky.

Tahleta síť oněch vzájemného (a vzájemně výhodného) kamarádství politiků a vysokých úředníků je neskutečně pevná a odolná.

Jedni "zatím jedou", druzí odjíždějí či dojíždějí, třetí se na cestu již chystají. Jak psal pan Hrabal:"furt se jede".

To slůvko "přitunelovávání" je vskutku půvabné - patří do rodiny odklánění a spousty dalších aktuálních novotvarů.

Časem bych rád přispěl do pokladnice tohoto oddílu češtiny. Následující otázečka je toho prvním pokusem:  "dřeli jako koně - kdo nakonec postará se o ně?"