Pozor, Paroubek naslouchá!

Víte, jak poznáte dva poslance ČSSD, když spolu hovoří? Stojí v rohu, aby měli krytá záda. Mluví tiše a občas si zakrývají ústa rukou. Tak prý ani stranou najatý odborník na odečítání ze rtů nepřečte ani řádku. V průběhu inkiminovaného hovoru vytahují z mobilu baterky, jak to kdysi naučili pana Tlustýho, a šeptají si zpoza obavami zachmuřených tváří: “Pozor, Paroubek naslouchá!“

„Mají na mne složku,“ tvrdil nejnovější socialistický přeběhlík Wolf. Pak už se jenom stačil zmínit, jak ho pan Paroubek vydíral při presidentské volbě, a divit, jak se mediální scéna naplno rozjela jeho causou. O aféře Wolf se jako přvní zmínil náš hostitel, Idnes. Později neochotně připustil, aktivita přišla z Lidového domečku. Velice podobně si to již dříve odzkoušel jistý pan Kubice a nikdo se ani nedivil, že diskriminační kampaň proběhla přesně podle scénáře, který tehdy v rámci utajení přednesl a který mezi jinými unikl neodpovědně mezi poslance i prostý lid.

Největší legrace je v tom, že se o teplý šolíček pro firmu jmenovaného odporného zrádce růžovooranžové barvy postaralo bývalé Paroubkovo ministerstvo. Možná, že i ubohé čtyři milionky patří mezi oněch 234 milionů, které budeme muset díky činnosti bývalého ministra Paroubka vracet EU. To jenom proto, že je pan bývalý ministr, později premiér a dnes vrchní opozičník, přiřkl spřáteleným firmám právě tak, jako to později učinil pan Wolf v malémči ještě menším měřítku. Bohužel policie složku se jménem Paroubek zřejmě z obavy o vlastní bezpečí nevlastní. Poslední události svědčí o tom, že díky neustálým stranickým výhružkám panu poslanci Wolfovi, jak se říká, bouchl kotel a on se zachoval jako chlap. Se vztyčenou hlavou odešel z oné stébáky, udavači a bývalými komouši prolezlé strany, i když si musel uvědomovat následky, které se okamžitě objevily. Proč neoznámil vydírání policii? „Vyhrožovali mi vždy ústně. Sice u toho byli svědci, ale ti to popřou," tvrdí tato černá ovce nejčerstvější socialistické politiky. Nejspíše ze sebe nechce udělat veřejně blba, jako to udělal po presidentské volbě jeden trochu potrhlý pan senátor.

Že na své členy shromažďují vůdci ČSSD kompromitující materiály, není žádnou novinkou. Vzpomínáte, kterak pan bývalý ministr vnitra Bublan nabádal veřejnost, že ten, kdo má čisté svědomí, se odposlechů bát nemusí? Tvrdil to v době, kdy bylo povoleno nejvíce odposlechů v historii Československa i Česka dohromady. Asi je vrcholným činovníkům této partaje líto, že nemohou pokračovat v tak bohulibé činnosti ve velkém, proto se alespoň zaměřili na své ovečky. Možná nejen na ně. O podezření, že vedení sociálních demokratů shromažďuje kompromitující informace na své přátele, spoludruhy či soudruhy, snad už nikdo nepochybuje. Fakte, se kterými přišli přeběhlíci, potvrzují někteří další poslanci, kteří v klubu ČSSD zůstávají. "Mají složky, monitorují hovory, snaží se být připraveni," tvrdí podle Hospodářských novin jeden z nich, samozřejmě anonymně. Miroslav Šlouf, bývalý poradce Miloše Zemana, který je se současným vedením ČSSD v ostrém sporu, je ještě konkrétnější: "Během prezidentské volby mi několik poslanců pod příslibem mlčenlivosti řeklo, že byli pozváni do Lidového domu, kde se jich ptali, jak je možné, že si se mnou telefonují. To znamená, že někdo musel zařídit u operátorů výpis telefonních hovorů." Kdyby asi jenom výpis. Podobně hovoří i další dřívější přeběhlíci. Podobná situace jako s Petrem Wolfem se objevila již v případě Evžena Snítilého, který byl v únoru vyloučen z klubu ČSSD jen proto, že se rozhodl podpořit v prezidentské volbě Václava Klause. O tomto v očích představitelů jisté strany závadovém politikovi vzápětí vyprávěl již zmíněný exministr vnitra František Bublan, že vlastní ve východních Čechách za podivných okolností panelový dům. Pan bývalý farář, by to přece měl vědět. Jeho církev sice neuznává zpovědi, ale bývalý pan ministr si je jistě vyposlechl či zjistil jinou zpravodajskou formou a technikou. Proto se také nedivme, když si sociální demokraté, stojící na okraji partaje, tajůplně v koutě šeptají. Vědí totiž, co znamená, když Paroubek naslouchá.