Včerejší kolize na Vltavě

Srážka dvou lodí a lidé skákající do Vltavy, tak tohle jsem za svých pětačtyřicet let v Praze ještě neviděla, až včera. Jsem zvědavá, jestli o tom někde budou psát, ráda bych totiž věděla, čí to byla chyba.

Mám ráda Náplavku, je tam taková pěkná letní atmosféra. Člověk se cítí jako na dovolené. Lidé popíjejí pivko na lehátkách a koukají na západ slunce, z palub lodí je občas slyšet živá hudba, občas divadlo, ale hlavně smích. Všude se line vůně pečené klobásy, hamburgerů a jiných dobrot, labutě se nechají skoro pohladit a voda z Vltavy ještě stále voní.

Chodíme tam s Michaelem na procházku a na něco dobrého často. I ti mladí, elegantně oblečení, sedící nad řekou na okraji promenády jsou fajn. Popíjejí vínko které donesli, nosí si i skleničky či občerstvení, dělají si prostě s kamarády takový městský pic-nic po práci. Musím říct, že je na ně moc hezký pohled. Na Náplavce je prostě pohoda.

Ve středu po práci jsme si řekli, že dojdeme procházkou přes Náplavku na Letnou, kam to Michala stále táhne. No není se čemu divit, když tam bydlel víc jak půl století. Občas si tuhle dvouhodinovou procházku dáme. Zastavíme se na Náplavce, kde mívají pšeničné pivo, pod Karlovým mostem U Brunclíka ochutnáme decku vína a na Letné v ráji (Ztracený ráj) si dáváme večeři. Procházku většinou zakončíme Těsně vedle Burundy, kde má Michal spoustu kamarádů a známých. Tentokrát jsme začali u botanické zahrady, došli na Výtoň, prošli přes Rašínovo nábřeží k Národnímu divadlu a poté směr Střelecký ostrov, kde se nám to také moc líbí. 

Těsně před ostrovem stáli na mostě Legií dva kluci v trenýrkách a chystali se skočit. Dole na Kolchidě je povzbuzovali jejich kamarádi a dávali jim (doufejme) signál, jestli pod mostem nejede žádná loď.,,Tak tohle jsem ještě neviděla, pojď honem," táhla jsem Michala přes silnici. Než jsem tam doběhla, kluci se odrazili a po nohách skočili do Vltavy, těsně vedle lodi Kolchida. Naštěstí ti německy mluvící mladíci vyplavali. Škoda, že jsem to nestihla vyfotit, tohle se totiž každodenně v Praze nevidí.A co se na Vltavě také často nevidí je srážka dvou lodí. Včera jsme na Rašínovo nábřeží zašli znova, protože tam začínala výstava Auta na Náplavce a na Smíchovské straně hrála skupina Mirai. Obdivovali jsme krásná auta, hlavně Škodu Vision iV, která má hodnotu devadesát miliónů. Procházeli se a poslouchali hudbu přes vodu. Na řece byla spousta lodiček, z nichž lidé také koukali na koncert. Najednou se od Vyšehradu přiřítila velikánská loď se skleněnou střechou, jedna z lodí Bohemia, řekla bych ta nejnovější, ale jistá si nejsem.,,Koukej, ta jede nějak strašně rychle, je to normální?" Zírala jsem na příď lodi a Michael taky nevěřícně kroutil hlavou. ,,To je blázen ten kapitán, tady je takových malých a blbě osvětlených lodí, to se snad ani nesmí jezdit tu takhle rychle, vždyť někoho sejme." Jen jsme to dořekli, už jsme viděli, jak se Bohemia řítí na menší loď, plně naloženou lidma, která přejížděla z jednoho břehu na druhý. Tenhle ,,přívoz" je pro lidi v období akce Auta na Náplavce zdarma, tudíž na něm bylo plno.,,To nemůže ubrzdit, ten do té loďky narazí," koukali jsme s vyděšeným pohledem na kolizi. Bohemia začala brzdit, plnej (až přeplněnej) parníček se snažil nasadit zpátečku, ale skoro se nehnul. Už už jsem ,,viděla" plavat ty lidi ve Vltavě, což by byl v té tmě a s tím množstvím dětí na palubě hodně velkej průšvih, když v tom se Bohemia prudce stočila. Její příď a kus lodi se otočila doprava směrem k nám, zadní část zůstala rovně. Na dálku to vypadalo, jakoby byla zlomená v půli.Parníček projel, i když to vypadalo, že se potápí, jak byl nakloněnej. Vyděšení lidé začali vystupovat. ,,Titanik na Vltavě, to chce panáka, skoro se ti splnilo to, že jsi se chtěla vykoupat, tak to byla síla, čí to byla chyba, ještě teď mi buší srdce," poslouchali jsme připomínky lidí co vylézali na břeh. Po chvilce nám to nedalo a zeptali se skupinky Čechoslováků, jak to tam proběhlo, jestli se jim ta Bohemia vyhnula nebo narazila. ,,Už když jsme nastupovali na ten starej parníček, zdálo se mi, že je nás tam nějak moc a čekal jsem, kdy to někdo z posádky stopne, ale nic." Vyprávěl jeden z kluků. ,,Po chvilce jsem uviděl tu velikou loď řítící se přímo na nás a zařval na kapitána, jestli o ní ví. Podle mne si jí vůbec nevšiml! Až pak začal brzdit a házet zpátečku, jenže ta loď jela tak strašně rychle, že už jsem se viděl jak plavu ve Vltavě." Jeho přítelkyně byla ještě vyděšená:,,To byla taková rána, ještě teď se klepu. Docela se divím, že to ta lodička vydržela.",,Takže do vás narazila," vykulila jsem oči. ,,Jo jo, byla to fakt šlupka, naštěstí se lidi drželi, protože viděli, jak se ta loď na nás valí. Tak jdeme si dát nějakej ten drink, nějak mi z toho vyschlo," zasmál se jeden z kluků, ale hned se mu vrátil vážný výraz do tváře. Asi to byl hodně nepříjemný zážitek. Mezi tím se Bohemia stočila zase směrem rovně a pokračovala svoji jízdu, teď už hodně pomalu. Parníček nabral další lidi, nastoupili jen ti, co tu srážku neviděli, takže asi deset cestujících a rozjeli se směr Smíchov. Nevím, jestli kapitán něco požil nebo to byl námořník začátečník, ale jen se rozjel, zadek lodi se mu šinul na další loď kotvící na nábřeží. ,,Koukej, on zase nabourá," vyděsil se Michael. Jak se říká, vyhnul se té lodní restauraci ,,na žiletky," ale parníček byl tak neuvěřitelně naklopenej, že si lidé přesedávali jak v motoráčku z filmu Slunce seno jahody.  I my jsme to šli spláchnout skleničkou dobrého vína na loď Tajemství. Máme rádi tuhle divadelní loď, protože dobře vaří a je tam moc příjemná atmosféra, taková divadelní pohoda. Zrovna včera vedle nás seděla herečka Jaroslava Kretschmerová, Evik z filmu Slunce seno a sympatický Ondřej Havelka, který rozhodně na 65 let vůbec nevypadá. Byl to fajn večer s pěkným začátkem, napínavým středem a šťastným koncem. :) PS: Jen by mě zajímalo, čí ta srážka byla chyba, jenže nikde o tom nepíšou.

Tohle autíčko se jim opravdu povedlo!