Akční nabídky
Jedna moje známá by si mohla zřídit akční agenturu. Denně studuje letáky a má přesný přehled o tom, kde co v akcích prodávají. Supermarkety zná tak důkladně, že by v nich mohla poslepu doplňovat zboží - i při častých změnách v jejich umístění. Těší se, že v důchodu svůj zájem rozvine, zdokonalí a stoprocentně využije. Problémem je, že už není schopná mluvit o něčem jiném. Ale proti gustu …
Poprvé jsem se setkala s akcemi před třinácti lety v Mexiku a byly mi sympatické. Zdálo se to neuvěřitelné: když jsme šli do obchodu ve čtvrtek místo v pátek, koupili jsme totéž zboží za polovinu! A čím větší balení, tím nižší cena!
Ale na všechno si člověk zvykne.
I já občas výzvě k akční koupi podlehnu. Zrovna nedávno mě zaujala nabídka v drogerii. Mezi prášky na praní, škroby a odstraňovači skvrn visela růžová šála. Nad ní nápis: k druhé aviváži šála zdarma. Vypadala pěkně: lesklá a jemná v šíři a délce dětského prostěradla. Lákala a přesvědčovala.
Splnila jsem obchodníkům jejich sen. Druhou aviváž jsem koupila jen kvůli šále. Bude se hodit … dceři k narozeninám. Ne, nikdy bych na ní nešetřila, měla jsem už zabalené CD, ale tahle nabídka mě přitlačila ke zdi. A šála potěší.
Se špetkou pochybností jsem se radila s přítelkyní.
„Co myslíš, můžu jí ji dát?“ ptala jsem.
„Proč ne, je pěkná,“ promnula látku mezi prsty. „Kdes ji koupila?“
„To je právě to! Nekoupila! Přidávali ji k druhé aviváži.“
Znovu ji přezkoumala: „No, co je zadarmo, nebo skoro zadarmo…“
„Vím, je podezřelé. Ale na visačce stojí, že materiálem je stoprocentní hedvábí.“
„Můžeš jí to dát. Kdybychom MY kdysi mívaly možnost koupit si takovou šálu!“
„Viď!“
Pletly jsme dohromady dvě věci: nedostatkové zboží za totality a výběr dárku. Samozřejmě se mi to vymstilo. I když mi na narozeninách dcery moc záleželo.
Nejdřív rozbalila CD. Dostala jsem za ně pusu. Když rozkládala šálu, podíval se na mě zeť trochu nevěřícně. Dcera pohladila látku dlaní a řekla: „Hezká, děkuju.“
Žádné nadšení. Ani slovo, že se bude hodit. Zdálo se mi, že atmosféra zhoustla.
Ne, je to jen moje nejistota a pochyby, pomyslela jsem si.
Až před mým odchodem mě zeť nenápadně odvedl do chodby. Sáhl do police.
„Podívej,“ řekl a ukázal mi tutéž šálu v bleděmodré barvě, „minulý týden jsem ji přinesl k druhé aviváži.“
„A …. líbila se?“ hlesla jsem.
„Nelíbila.“
O mém daru-nedaru jsme nikdy nemluvili a já se zařekla: šálu (a cokoliv jiného) budu vždycky kupovat jen kvůli šále. A kdyby mě, nedej bože, uchvátila výhodná nabídka, nechám si ji jen pro sebe.
Ostatně, máte doma taky krabici s dary, které se nehodily a staly se putovními? Problémem je, že darů v ní neubývá, ale přibývá. A pak musíte mít sakra dobrou paměť, abyste si nepřipravili trapnou situaci. Ale to je úplně jiná káva.
Karla Kubíková
NÁVOD NA FACE-LIFTING
Letní povídka pro Víkend MF DNES. Na setkání s Naďou jsem byla zvědavější víc než jindy. Jestlipak se svěří, říkala jsem si. Měla by. Říkaly jsme si všechno, skoro všechno. Už od školy. Věděla jsem, že já se nesvěřím. Bylo na to brzy. Já jsem potřebovala vědět.
Karla Kubíková
STARAT SE O ZDRAVÍ JE PRO SMÍCH
LETNÍ POVÍDKA pro VÍKEND MF DNES Já vám řeknu, že mi připadá směsný, polykat ty různý doplňky stravy, co se inzerujou. Ty laktobacily, koenzymy, enzymy, ženšeny a já nevím, co ještě. Pít bylinný čaje, to je něco jinýho, ale já to nikdy nepotřebovala. Nepozorovala jsem se a makala.
Karla Kubíková
Nový článek
HOSPODYNĚ Můj muž se uplatnil se v jisté telefonní firmě a jeho kariéra oslňovala jako ozářený alpský ledovec. Nic proti tomu. Doma sice pobýval asi jako v nedělní škole, ale dalo se to zvládnout. Tedy, já jeho nepřítomnost zvládala; děti už méně.
Karla Kubíková
Na čas se dalo spolehnout.
Začal letní čas. Nemám tu změnu ráda a nevidím v něm žádnou výhodu. Každého půl roku porovnávám čas s tím minulým: takže teď by bylo teprve (nebo už) tolik a tolik ... Buď je všechno o hodinu dřív nebo o hodinu později. Kdyby tak šlo hodiny ignorovat!
Karla Kubíková
Existuje smrt? Pravděpodobně ano!
Zase se blíží dušičkový čas, ve kterém budeme nosit květiny na hroby a vzpomínat. Možná si uvědomíme i vlastní smrtelnost.. A někoho z nás napadne, co tu po nás zbude. Jaká bude – ona příslovečná - stopa v písku.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Pronájem sklady, 170 m2 - Hodonín
Velkomoravská, Hodonín
12 000 Kč/měsíc
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1284x