Když se pokusíte...

...definovat smrt...lze se pak zamyslet i nad tím slovem...pravděpodobně

Pěkný článek, avšak.

Nelíbí se mi tvrzení, že smrt je součástí života. Není, je jeho opakem. Není třeba na ni myslet a smiřovat se s ní, aspoň ne s tou vlastní.

Co se týče pohřbů, nedivím se těm bez oficiálních obřadů. Na jedné straně je asi nutné udržovat jakési tradice, ale na straně druhé - stojí to za ty pohledy, falešná přání soustrasti, závěrečnou žranici? Vzpomenout si sama v soukromí u alba je pro mě přijatelnější. Navíc ty nehorázné ceny! Někteří nemají ani na život, natož na smrt.

Re: Pěkný článek, avšak.

Rozloučení je potřebné, je to opravdu ten předěl, který nám pomáhá smířit se se ztrátou blízkého člověka. Ale nemusí to být spektákl pro okolí, pro čumily a pomlouvače (právě ti často pronášeli ta slova "ten měl krásnej pohřeb", ačkoli se sami během obřadu věnovali především posuzování oděvu a výrazu tváře pozůstalých, kvality pohoštění, apod.). Lze udělat soukromý obřad, jen pro nejbližší, kteří se chtějí skutečně rozloučit a ne očumovat. Ani ta cena pak není nijak likvidační, pokud jde o tohle. Ale hlavně se tím pohřbu navrátí jeho původní význam - rozloučení.

Krásný článeček

opravdu moc dobré pro zamyšlení.Děkuji