Včelařství je srdeční záležitost

Jsem rybář a zemědělec, ale vždycky tu byla jedna oblast, ke které jsem se aktivně nedostal, ale po které jsem pošilhával a hodně toužil: Je to včelařství. Znám několik včelařů a jsou to chlapi, jak se patří, odvážní a zapálení pro úly. Jednou si to zkusím, mám to v plánu, protože na včelách je něco mystického: Mají instinkt pro společenství, dokážou je hierarchizovat a počínají si přitom nesobecky. Znají své role a respektují je, ačkoliv jsou „jen“ hmyz.

Med, který od včel získáváme, je pro člověka sladidlem po dlouhá staletí a navíc je velmi zdravý.  Naši předkové to věděli dobře. A obzvlášť na Vysočině, kde byl jedním z organizátorů včelařského dění Ludvík Doležal, narozený už roku 1849 v Kynicích. V roce 1896 založil první samostatný včelařský spolek Pohoran v Třebíči, jeho přičiněním vzniklo na západní Moravě několik dalších včelařských uskupení. Ludvík Doležal byl ředitelem škol nejprve v Čáslavicích a později v Třebíči a většinu svého volného času  věnoval včelám a organizování včelařského spolkového života. Prosazoval včelařskou svépomoc, snažil se o založení zemského včelařského družstva, které by vyrábělo včelařské potřeby a od včelařů vykupovalo med. Uvažoval i o vaření medoviny a produkci dalších výrobků z medu a včelího vosku.

Jeho návrhy tenkrát neprošly, ale to neznamená, že se k jejich perspektivním bodům nemůžeme vrátit.  Je třeba uznat, že včelařství má v Ludvíku Doležalovi, rodáku z Vysočiny,  svého ideového zakladatele, na jehož myšlenky je třeba navázat.
Když cestuji Vysočinou, vidím, že letošní rok nebyl pro včelaře nejlepší. Oni si poradí, tím jsem si jist, protože jejich činnost je srdeční záležitostí, ale na to nemůžeme spoléhat. Peníze samozřejmě nejsou všechno, o tom včelaři vědí, ale my to na nich nemůžeme nechat. Chci podporu pro mladé včelaře, protože tahle pradávná umanutost by měla jako kdysi přecházet z otce na syna. K tomu potřebujeme legislativní změny a k jejich prosazování jsem připraven. Vzorem nám může být legislativa  Nového Zélandu, kde si nepustí ani kapku cizího medu, a to nejen kvůli ochraně trhu, ale hlavně kvůli nebezpečí zavlečení nákazy.

Také u nás chceme čistý med, ne pančovaný, ale musíme pro to něco udělat.