Co by bylo, kdyby…

Možná spíš, co by nebylo… Kdyby byl prezidentem Karel Schwarzenberg, nedočetli bychom se, že návrh českého prezidenta přesunout ambasádu ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma narušuje mírový proces mezi Izraelem a Palestinou a ničí vynaložené úsilí o dosažení dohody. Dokonce i Zemanův premiér v demisi Rusnok připustil, že takový návrh může dočasně zhoršit vztahy ČR s arabskými státy a vláda o něm jednat nehodlá.

Zahraniční politika by se nepekla na Hradě, ale tam, kde to má být: na Ministerstvu zahraničních věcí. Na cestě na ambasádu v Bratislavě by byl kariérní diplomat, ne manželka bývalého prezidenta, která národovecky podpořila prezidenta současného.

Měli bychom prezidenta, který má v sousedních státech pověst Čecha-Evropana, který se tam těší vážnosti a je tam vítán. Moc takových lidí nemáme od chvíle, kdy Václav Havel odešel. Jsme bohužel vnímáni jako národ, jehož mluvčím byl exotický Václav Klaus, teď nepochopitelně zahraničně kreativní Miloš Zeman. Nemá smysl brečet nad rozlitým mlékem, Karel Schwarzenberg  na Hradě nesedí. Je však možné se ve volbách postarat, aby v politice zůstal a jako člověk orientovaný v zahraniční politice bránil ostudám, které nám hrozí.