Na polích Vysočiny chemii nechceme

Tak slibně to vypadalo. Do roku 1989 spotřebovávali zemědělci v České republice na hektar 220 kg průmyslových hnojiv a na konci devadesátých let už to bylo jen necelých 80 kg. Krásný trend: Méně chemie, více přírody, více zdraví, nadějná budoucnost s rozumným využitím tradičních způsobů hospodaření…

Jenže sen se rozplývá, zřejmě vytlačován touhou po zisku. Ani ne tak malých zemědělců jako velkých firem nabízejících chemické zázraky ke zvýšení produkce. Loňská a předloňská spotřeba průmyslových hnojiv vzrostla na 120 kg.

A tady je třeba zamávat výstražnou tabulkou: Užívání chemických hnojiv má nepříznivý vliv na vodní ekosystémy. Hnojiva pronikají z ornice do povrchových vod, tam podporují bujení sinic a řas. Jejich přemnožení ubírá kyslík, ryby a jiné vodní organismy mají zhoršené podmínky k dýchání. Přemnožení sinic zkazí lidem dovolenou, protože se nemohou v rybníku koupat, a když to přes zákaz udělají, zvyšují riziko onemocnění rakovinou.

Takový glyfosát, který je součástí látek podílejících se na hubení plevele, je nebezpečný hlavně pro těhotné ženy a dokonce i pro ty, které těhotenství do budoucna plánují, protože lidský plod je mimořádně citlivý na účinky těchto látek narušujících hormonální systém.

Nechci strašit, zemědělská produkce potřebuje podporu. Proč ne však tu tradiční a zdravější, tedy používání hnoje a kejdy? Používala se odpradávna a pole po ní „voněla venkovem“, což může podnítit snoby, aby krčili nos, ale pro ostatní to krajině neubírá na kouzlu, ba naopak. Zapravování hnoje do půdy a také pěstování jetelovin, v poslední době vytlačovaných kukuřicí, zvyšuje obsah humusu v půdě. Ten má vliv nejenom na její přirozenou úrodnost, ale i na vyšší schopnost půdy zadržet vodu, což oceníme v době povodní i sucha.  U nás se ovšem stále více hnůj a kejda spotřebovávají v bioplynkách a na pole se kvůli tomu nedostávají.

Tak to zkusme změnit: Kraj Vysočina si zaslouží, aby zase voněl po přírodě a plodiny se tu pěstovaly zdravě a bez chemických koktejlů, které ordinují firmy, jež na svých zázračných receptech bohatnou. Poctivý zemědělec se bez toho obejde ke spokojenosti zákazníka i turisty.