Léto a klíšťata

Tak se zdá, že je léto za námi, za dveřmi vykukuje zima a nemůže se dočkat, až se zeptá, co jsme dělali v létě. Před časem jsem v blogu Malé letní rozjímání odhadoval, že se bude ptát i na to, co jsme dělali v době prázdninových toulek s krajinou se zarostlými potoky, s okraji lesa se spoustou přerostlé trávy a hradbou křovisek. Nikdo tu neseká, pro majitele či nájemce pozemku se ta trocha trávy nevyplatí, zvlášť ve svažitém a zamořeném terénu se s technikou špatně pracuje, raději to nechá tak. V České republice připadá na tyhle pásy kolem lesů a zarostlé louky kolem potoků celkem 701 282 hektarů. To není málo když uvážíme, že celkové výměry zemědělské půdy 4 233 501 hektarů je výměra těch obhospodařovaných 3 532 219 hektarů.

Nejde jen o to, že zarostlá místa nevypadají moc esteticky nebo že se jimi výletník těžko prodere. Jsou pravým rájem pro klíšťata a není divu, že se v Čechách můžeme pochlubit jedním z jejich největších výskytů na světě. Tak to řešíme: Vydáváme miliony ročně na léčbu  boreliózy a encefalitidy, další na očkování, na výstražné kampaně a reklamu prevence…Myslím  - a jsem přesvědčen – že podpora údržby zanedbaných luk a potoků by vyšla levněji  a mnohým turistům by ušetřila strádání v nemoci a zkažené prázdniny. A to si uvědomme, že pro některé věkové kategorie může být nákaza klíštětem i smrtelná.

Nemám teď na mysli novou dotaci, ale využití prostředků, které nabízí nová podoba Společné zemědělské politiky EU od roku 2014. Příspěvek bude činit ročně 890 miliónů EUR, z toho 30 % má být podle nových pravidel využito na ozelenění. V našem případě to nemusí znamenat rušení další zemědělské půdy, té neobhospodařované máme dost a měli bychom se postarat, aby vypadala lépe než dosud a nebyla jen semeništěm pro hmyz. Je to jedna z možností, jak rozumně využívat prostředků Evropské unie, kterou tak mnozí kritizují. Zdá se mi, že lepší cestou než nadávat je zamyslet se. Třeba při vzpomínce na léto a toulky přírodou.