Dělání, nedělání a štěstí

Krátká kontemplace na téma, kterým se vědomě či podvědomě zabývá každý. Je příhodné, že je text napsán právě v neděli.  

V mysli civilizovaného člověka panuje silné přesvědčení, že dělat je více než nedělat.

A jelikož se v dnešní době stále ještě dává rovnítko mezi více a lépe, máme tendence považovat za správnější být činný (čin) než zastavený (stav), přestože tento přístup štěstí zjevně nepřináší.

Je to pochopitelné, když si uvědomíme, že štěstí samotné je stavem, nikoliv činem. Zatímco čin je vždy pomíjivý, stav může být trvalý a proto lze snadno rozlišit nepodmíněné štěstí od chvilkové senzace.

Nemohu tedy učinit sebe ani druhého šťastným, mohu šťastným pouze být.

Štěstí se nedá dosáhnout, štěstí na nás vždy vykoukne samo při "nedosahování", je totiž záležitostí vnitřní a uvnitř nás není třeba ničeho dosahovat, protože vše již v nás je obsaženo...
A právě teď, když dopisuji, mne hladí blažený pocit štěstí.

Přeji si, aby tento stav zažíval každý.