sKarta...dobrý sluha nebo zlý pán?

„… pro lidi, kteří vlastní účet to není žádná výhoda ale buzerace. Nevím, proč bych si měl dělat účet u české spořitelny, když tu bankovní instituci odsuzuji. Nadále nevím, proč bych měl prozrazovat osobní údaje institutu s kterým nechci mít nic společného. S sKartou nechci mít nic společného a doufám, že nebude povinná-  už od začátku jsem jejím odpůrcem. A myslím si, že moc pozitivních názorů nezískáš“ (Jan Hamák, florbalista vozíčkář)

Nejprve je třeba si nejprve ujasnit, kdo jsou lidé, kteří budou nuceni sKartu přijmout, aby se dostali k penězům jim určeným: Jedná se osoby pobírající nepojistné dávky, tedy dávky v hmotné nouzi, příjemci různých příspěvků (na bydlení, na mobilitu), ale i rodičovského příspěvku, porodného (donedávna též příjemci pěstounských dávek).

Co vzbudilo odpor a negativní emoce vůči sKartě?

Jednak plošné přinucení občana používat tento nástroj, jednak to, že stát, který má ochraňovat občany a jejich identitu porušil zákon o ochraně osobních dat, a bez souhlasu občanů předal tyto cenné informace zahraničnímu soukromému subjektu. O nemravnosti páně exministra Drábka a jeho firmy se raději zmiňovat nebudu.

 Dále dublování uživatelských účtů a platebních nástrojů: mnozí lidé se s nuceným přidělením sKarty se dostali do skupiny příjemců dávek v hmotné nouzi, mezi marginální skupiny, tzv.“nepřizpůsobivé“. Je jim mnohdy nepříjemné trávit mezi nimi půldny ve frontách a nehostinném prostředí pracovních úřadů. Navíc například matky na mateřské dovolené jsou ve věku, kdy mají již od dob studií zřízeny privátní bankovní účty, využívají  internetbanking atd. Podobně lidé, kteří se stanou klienty úřadů práce výjimečně díky úsporným opatřením zaměstnavatelů, již dlouhé roky užívají běžně bankovní účet a nástroje k němu příslušející.

Navíc, dle zkušeností některých maminek, dochází k prodlevám při přechodu z mateřské dovolené (vyplácené zaměstnavatelem) a výplatě rodičovského příspěvku i několik týdnů. Z rozhovorů vím, že má-li matka v kalendářním měsíci poměrnou vyplacenou část mateřské (jednalo se tuším o částku kolem 6,5 tisíce Kč), tak v tento přechodový měsíc z nějakého důvodu nemá nárok obdržet poměrnou částku z rodičovského příspěvku. Jiná maminka, s magisterským titulem, mi vyprávěla, že odmítla aktivaci sKarty, nechala si rovnou přeposílat peníze na svůj běžný účet. Číslo účtu vyplňovala trojmo, vždy správně. Rodičovský příspěvek však neobdržela.

Z technického účtu sKarty byl odeslán chybně, banka jej tam vrátila zpět. Vzhledem k tomu, že se nedá z technického účtu sKarty vybírat hotovost, a nelze s bankou jednat bez sKarty (a úřad práce nemá pravomoc požádat o vrácení čásky zpět na svůj účet a znovu peníze přeposlat), byla tato vzdělaná mladá maminka nucena po několik a telefonátech a návštěvách ÚP kapitulovat, sKartu si aktivovat a jít si do spořitelny osobně vyřídit přeposlání peněz.

Chybu přitom udělal někdo jiný, ale odstranit ji nedokázal. To vše nutno řešit s malým miminkem, brát ho ssebou na úřady, spousta času telefonování. Dle informace z info linky sKarty volá 80% maminek samoživitelek, pro které chybně zaslaný rodičovský příspěvek a časová prodleva může znamenat fatální problém se zajištěním základních potřeb dítěte.  O stresu a promarněném času nemluvě.

Jak vnímáš funkci Skarty?

Nešťastné je řešení, že si klient nemůže vybrat celou hotovost na přepážce své banky, a to zejména u rodičovského příspěvku a různých příspěvků pro handicapované občany. Je třeba upozornit, že přes sKartu se vyplácejí dávky osobám  se statusem ZTP a ZTP/P, tedy těm, které mají velmi vážná pohybová postižení, vysoký stupeň mentální retardace, a kombinovaná těžká postižení. Pro tyto lidi je pak dostupnost dávek obtížná. Lze to samozřejmě řešit návštěvou úřadu práce a zřízením trvalého příkazu pro zasílání na stávající soukromý účet klienta. Zde ovšem, jak se v praxi ukazuje, hrozí zdržení dávek při převodu přes „technický“ účet u České spořitelny(VIZ výše). Pro mnoho z těchto lidí je takováto akce ze zdravotních důvodů nemožná (imobilita, smyslové postižení) a zbytečně zatěžující.

Co Ti chybí u sKarty?

Zcela jistě možnost vybrat si hotovost na přepážce, možnost lidské komunikace, pomoci, obsluhy. Představme si staršího člověka, dezorientovaného, který se v samoobslužné moderní drogerii ptá nakupujících na informace o výrobcích, v domnění, že jsou to prodavači. Uvědomme si involuci smyslového vnímání  některých seniorů, snižování kognitivních funkcí atd. Podobně pro vozíčkáře jsou mnohé bankomaty nedostupné, ať již pro umístění mimo bezbariérovou zónu, anebo proto, že -například - ze své manipulační výšky nevidí a nedosáhnou  na klávesnici ( o snížené bezpečnosti, kdy kdokoli okolo vidí, jaký PIN si sedící člověk zadává, nemluvě). Tito lidé pak potřebují dopomoc okolí.

Takže jedním slovem:u sKarty mi chybí lidskost.

Jaké vidíš klady na používání sKarty?

• sKarta měla dle původní vládní vize sloužit k zamezení zneužívání dávek v hmotné nouzi. Měla zamezit tomu, aby se hotovost, či poukázky hmotné nouze směňovaly za cigarety, alkohol a jiné návykové látky, aby jimi byly krmeny hrací automaty atd. Zkrátka měla méně přizpůsobivé spoluobčany vést k tomu, aby z dávek hmotné nouze hradili životní potřeby (základní životní potřeby).
• Cílová skupina držitelů sKarty by byla poměrně malá, a takovéto použití by bylo smysluplné. Z tohoto hlediska lze považovat původní účel sKarty za smysluplný, pokouší se navést příjemce dávek zodpovědnosti vůči sobě a svému životu a zamezit fixování škodlivých návyků udržujících jedince i rodinu v patologickém chování.

Jaké další výhody má podle Tebe sKarta?

• Jako sociální pedagog – etoped vnímám její edukační složku. Pro občany s nízkou finanční a technologickou gramotností je nutností se začít co nejdříve lépe orientovat v požadavcích moderní doby. Je potřeba jim napomoci lépe zvládat překotné změny vnějšího světa. K základům dnešní gramotnosti zcela jistě patří umět zacházet s platebním nástrojem typu elektronické karty. Za průmyslové revoluce lidé rozbíjeli stroje, protože jim „braly práci“.Před třiceti lety si obyčejný člověk jen stěží představil technologický rozvoj v komunikaci – a dnes každé dítě i senior běžně využívá mobilní telefon. Zdravotně handicapovaným lidem technologie typu tablet, osobní počítač, internet napomáhají žít hodnotnější život, umožňují jim pracovní uplatnění apod. Pokud by se sKarta rozvíjela tímto směrem, mohla by se (na rozdíl od momentálního stavu) stát dobrým pomocníkem.

Co by podle tebe napomohlo lepšímu přijetí sKaret lidmi?

Pokud se oprostíme do emocí, kterou vzbudila necitlivá implementace sKarty do reality, nutnost zdublování účtů, zdržení finančního toku dávek, domnívám se, že by napomohlo, pokud by provozovatel technických účtů nabídl nějaké benefity za platbu kartou a podobně. Nakonec, přímo klienti provozovatele technických účtů k sKartě, (rakouské) České spořitelny, mají za platby elektronickými kartami připisovány body v rámci Bonus programu, klienti jiných bank sbírají přímo peníze na účet, k němuž mají platební kartu zřízenu apod.

 V debatách zaznívají názory, že by bylo vhodné, kdyby se za platbu sKartou na účtu sbíraly finanční odměny, spíše než body za které se vybírají hmotné odměny. Mnoho klientů totiž nemá osobní počítač a přístup k internetu. Navíc by někteří vzhledem k finanční situaci uvítali spíše peněžní hodnotu než dárky věcné, mnohdy nepotřebné pro konkrétního člověka.Zcela jistě by držitelé ocenili bonusy typu slevy na vstupné do kulturních a sportovních objektů, zoo, botanických zahrad, fitness, plaveckých bazénů, na vzdělávací/í kurzy a různé další akce, jízdné a podobně. Osoby, mající status ZTP a ZTP/P, na základě těchto průkazek podobné slevy čerpávaly, ovšem pouze od státem provozovaných institucí. Ostatní subjekty je poskytují pouze dobrovolně (jako například žluté autobusy a vlaky Student Agency). Takovéto bonusy by měly smysl pro spoustu držitelů sKarty a zároveň by napomáhaly sociální soudržnosti díky účasti poskytovatelských firem.

Praxe ukazuje, že sKarta ještě stále není přívětivá ke svým držitelům, ale při troše snahy provozovatele, by se mohla stát být i uživatelsky přátelským nástrojem, ovšem s omezeným použitím. Protože ať chceme, nebo ne, sKarta už tu je, a bude tu, bylo by tedy fajn, aby se stala v budoucnosti dobrým sluhou a pomocníkem.

P.S. povídala jsem si s lidmi okolo sebe, a udělala jsem blíženecký rozhovor 2v1 sama se sebou...ve snaze nalézt jehlu, totiž přínos, sKarty pro lidi.

Obdržela jsem e-mailem vyjádření České spořitelny ze dne 4.1.2013, cituji jej v celém znění:

Dobrý den, paní Kalenská,

dovolte mi uvést na pravou míru některé nepřesné informace ve Vašem příspěvku na blogu iDNEs.cz (http://kalenska.blog.idnes.cz/c/314106/sKartadobry-sluha-nebo-zly-pan.html)

Předně - nikdo příjemce sociálních dávek nenutí zřizovat si standardní účet u České spořitelny. Každému příjemci dávek je automaticky zřízen a veden (obojí bezplatně) pouze technický účet k sKartě sloužící výhradně k výplatě dávek. Z tohoto účtu je možné si každou přijatou dávku automaticky a bezplatně přeposlat na soukromý účet příjemce.

Nedostáváme také žádné citlivé informace o životní situaci příjemců dávek, ty zůstávají na úřadech práce. Pracujeme pouze s údaji, které jsou nezbytné pro otevření technického účtu a vyrobení sKarty, a to pochopitelně v souladu se závaznými předpisy o ochraně osobních údajů a navíc vše podléhá zákonem definovanému bankovnímu tajemství. Držitelé sKarty navíc podepisují souhlas s poskytnutím těchto základních dat.

Výplatu dávek v žádném případě nezdržujeme, naopak jsme povinni dávky odesílat na technické účty a případně dále na soukromé účty klientů okamžitě po jejich obdržení ze strany státu. Faktická doba připsání na soukromé účty příjemců závisí také na nastavení platebního styku přijímající banky.

Vybrat hotovost z technického účtu lze v jakémkoli bankomatu (ve 1400 bankomatech ČS zdarma), handicapovaní klienti pak mohou nově vybrat své dávky na spořitelní přepážce (opět bez poplatku).

Pokud byste v budoucnu potřebovala nějaké informace ohledně sKaret, určitě se na mě obraťte, ráda Vám je zajistím.

S pozdravem a přáním pěkného dne

Klára Pačesová
Česká spořitelna, a.s.
CEN 1100, Firemní komunikace
Olbrachtova 1929/62, Praha 4, 140 00

AKTUALITKA 17.1.2013: http://www.novinky.cz/domaci/290493-cenu-nejvetsiho-slidila-ziskalo-ministerstvo-za-projekt-skaret.html