„Pharmakodynamis – cesta rostlin a jedů“

Motto: Nesmírná je moc, co spí v podstatě bylin a v lůně kamení. V malém kvítku se tak moc jedu ukrývá a zároveň moc léčivá.   (W. Shakespeare, Romeo a Julie)

ÚVOD

Tato črta se zabývá rostlinnou substancí – drogou, jako léčivým působkem. Složky zároveň tak často a lehce zneužitelné a zneužívané. K této komparaci mne přivedl můj celoživotní zájem o harmonizaci a léčení organismu rostlinami.

Byliny obsahují substance, jež jsou lehce využitelné i k navození stavů rozšířeného vědomí, které nemusí být dobře zvládnuty. Práce je zamyšlením a volně čerpá jak z mých znalostí o bylinné léčbě, tak i ze zkušeností uživatelů drog a z literatury.

Jaká je hranice mezi užíváním léčebným, nadužíváním či zneužíváním, to je předmětem politicko-společenských debat posledních let. Také předmětem etiky a morálky jednotlivců i celé společnosti.

1       PHARMAKO GNOSIS – CESTA BYLIN, CESTA JEDŮ

Byliny a závislosti. Byliny provázejí lidstvo po celé jeho bytí. Jsou účinným lékem a neměly by být určeny pouze privilegovaným. Zároveň nepatří většina z nich do rukou laikům, neboť i bylina může škodit, případně se stát návykovou, zneužívanou látkou. Málokdo z běžných uživatelů si uvědomí možnost poškození bylinným výtažkem a často laicky je ordinuje k léčbě. Hranice mezi lékem a nebezpečným účinkem je však velmi tenká.

Dávné civilizace o těchto rizicích věděly, a proto účinné látky směla užívat a jiným osobám aplikovat pouze prověřená osoba. I v dnešní době víme, že „přírodní“ národy užívají bylinné substance úspěšně jak k dosažení stavů rozšířeného vědomí, tak k léčbě. Ať se již pečlivě školená osoba nazývá šaman a je ze Sibiře, či z Peru, nebo je to medicinman prérijních indiánů, či „babka kořenářka“ z české kotliny, vždy zná také rizika. Pečlivě volí druh drogy, případnou kombinaci a způsob dávkování, zvažuje možné kontraindikace.

Příkladem je šalvěj: vynikající desinfekce, přírodní antibiotikum, je protizánětlivá, diuretická. Zároveň může při předávkování či dlouhodobém užívání listu působit velmi jedovatě, a je nebezpečná pro těhotné. Obsahuje jedovatý thujon (tak oblíbený pijáky autentického Absinthu).

Podobně také léčivý pelyněk obsahuje k thujonu ještě silici thujol. V různých civilizacích a kulturách jsou obě rostliny díky obsahu těchto silic rituálně využívány k duchovním obřadům, vykuřování prostoru. Naší společnosti blízké křesťanství používá bylinných substancí ve formě vykuřovadel také: známá vůně exotického kadidla v kostelech navozuje umírněným způsobem rituální atmosféru.

Mnoho lidí si myslí, že bylina je vždy bezpečná, v každém případě léčivá. Obsah účinné látky však závisí na síle a množství svitu slunce, dešti, místu pěstování, technice a času sběru. V tom obecně spočívá nebezpečí při léčbě a prevenci bylinkami. Obsah účinné složky v každé šarži může být, a s velkou pravděpodobností je, rozdílný. Neodborným mixováním bylinných směsí se také dá zrušit účinek komponentů. Anebo naopak směs příliš napotencovat.

Další nebezpečí pak spočívá v podcenění dodržování dávkování a nadužívání. Příkladem takové byliny je například naše krásná známá česká kopřiva – při delším než čtyřtýdenním pití začne demineralizovat organismus. Výraznějším zástupcem skupiny je neustále medializovaná, kriminalizovaná a politizovaná marihuana. Léčivka, jejíž nadužívání však může výrazně poškodit zdraví uživatele.

2       PHARMAKO DYNAMIS - STEZKA JEDŮ A ZDRAVÍ

Dale Pendel (str. 14) uvádí své dílo takto: “Pharmako / Dynamise se zabývá studiem účinků drog na živý organismus.

Řecké slovo dunamis označuje moc a sílu. Theofrastus jej používal k označení vnitřních vlastností rostlin, a Gallén použil slovo DYNAMIS v titulu své knihy. Ve smyslu moci pak může označovat medicínu, zvláštní síly či zjevení se božských bytostí, a také soubor předpisů či návodů. Také zaklínání. Ježíš v Evangeliu sv. Matouše používá slovo DYNAMIS jako označení svých zázraků.

FARMAKON, tj. LÉK je nakonec sám Ježíš (je jím i v termínu FARMAKOS, tedy slovu značícímu beránky obětovávané za účelem vyléčení vesnice). FARMAKON je zároveň lékem i jedem. Zavrženíhodnou drogou i podpůrným prostředkem. Homér toto slovo užívá v obou významech: kouzlo či uhranutí, nápoj lásky či čarovný odvar.

Dějiny mocných bylin a osudy jejich uživatelů neustále ukazují, že jazykové propojení nadále přetrvává i v politice moderních národů a států. “

V této pasáží knihy nalézáme podstatu toho, co i naše moderní společnost řeší. Snahu o nalezení rovnováhy využívání účinných látek ku prospěchu a dobru lidí, nikoliv k užívání ničícímu jedince i společnost.

Mým osobním tématem je však zpřístupnění, legalizace substancí - zejména z kategorie halucinogenních drog - k léčení a zlepšovaní stavu nemocných osob. Halucinogeny jsou již od konce 70. let 20. století zakazovány a slibné experimenty z 50. - 60. let byly zastavovány. Výzkumy z poslední dekády opět prokazují úlevné působení kriminalizovaných rostlinných drog u mnoha život ohrožujících nemocí, handicapů a chronických potíží.

Jak tedy posunout např. užívání konopí od kosmetických přípravků a mastiček bez obsahu účinného THC k legálnímu léčebnému využití? Již existují země, kde není THC a halucinogenů obecně démonizováno: při určitých diagnózách jej lékař může předepisovat. Jedná se např. o Kanadu, Itálii, Kalifornii.

Mnoha lidem tyto produkty ulevují od nezvladatelných bolestí a mnohdy přinášejí synergický účinek s klasikou léčbou:

• KONOPÍ-THC je velmi účinné pro léčbu a úlevu mnoha těžkých nemocí: chronické bolesti nervů (neuropatické), Parkinsonově či Alzheimerově chorobě, při onkologických onemocněních. THC nejen že působí na symptomy, ale v některých případech koriguje i příčiny, či má preventivní účinky.
• PSILOCYBIN obsažený v houbách lysohlávkách zmírňuje strachy, úzkosti a deprese u lidí pokročilými stadii rakoviny. Výzkum zmiňuje Eva Bobůrková (str. 44) v článku Zakázané drogy pomáhají proti depresi: „Jedná se o první studii Kalifornské univerzity po více než 35 letech. Prokázala příznivé účinky tohoto halucinogenu (v přesně odměřovaných a aplikovaných dávkách) na náladu a duševní stav, a to dlouhodobě a dostatečně.“ Kouzelné houbičky tedy mohou ulevit smrtelně nemocným lidem.
• EXTÁZE – látka MDMA dokáže účinně podporovat psychoterapii u pacientů trpících posttraumatickou stresovou poruchou. Dle výše uvedeného článku Evy Bobůrkové (str. 45) byla výzkumná studie psychiatra Michaela Mithoefe uveřejněna v Journal od Psychopharmacology.
• LSD – tým Mathiase Karsta na Hannoverské univerzitě zkoumal účinky nepsychoaktivní formy a výzkum ukázal účinnost LSD na léčbu bolestivých migrén.

U nás je v současné době pacient, který užívá drogy za účelem léčby a úlevy pod hrozbou kriminalizace. Tento stav přispívá k dalšímu stresu organismu. Zřizujeme hospice, různé další domovy podobného typu. Zároveň si osobujeme právo upírat lidem v mnohdy terminálních stadiích těžkých nemocí úlevu od nesnesitelných bolestí. Upírat nemocným naději na vyléčení tam, kde selhala západní medicína.

Má společnost mít takové právo?

3       PSYCHEDELIC CESTA – PEYOTLE IKAROS

Velmi krásně zpracovává téma rostlin jako průvodců psychedelickým světem Dale Pendell ve své trilogii Pharmako/make (Pharmako/poesis, Pharmako/gnosis, Pharmako/dynamise). Dale Pendell je buddhista, básník, spisovatel a věnuje se také bádání nad účinky bylin na lidský organismus. Zejména s přihlédnutím na dosažení a vnímání stavů rozšířeného vědomí. Knihy jsou téměř alchymistickou tapisérií, poetickým herbářem.

Dale Pendell nazývá byliny „pomocníky a učiteli na cestě člověka“. Bylinám, i těm z kategorie nelegálních (a přidána je též kapitola o syntetické LSD) se věnuje široce a hluboce též v ekonomicko-sociologicko-politických souvislostech. Přihlíží i k historickým, kulturním kontextům atd. Vždy však upozorňuje také na nutnost zodpovědného užívání a zajištění bezpečnosti uživatele.

Na oblíbené experimenty Dale Pendella s užíváním drog naváže příběh z reality: dovolím si zde zveřejnit zážitek jednoho mně osobně známého rekreačního experimentátora s drogami. Vzhledem k tomu, že užívání drog je velmi intimní záležitostí a z důvodu zachování mlčenlivosti o něm uvedu pouze to, že se jedná o muže s vysokoškolským vzděláním, plnícího dobře sociální role a požívajícího vysokého sociálního statusu. Mj. je majitelem úspěšné firmy.

Tento muž příležitostně užívá marihuanu, formou kouření jointu. Při svých cestách do Jižní Ameriky za účelem nákupu minerálů si nastudoval působení drogy meskalinu (z kaktusu peyotle) a rozhodl se ji vyzkoušet. Vzhledem k určité míře zodpovědnosti ke své osobě si svůj experiment předem promyslel. Nazýval meskalin „Drogou Ikarovou“: mnoho uživatelů zemře, neboť si myslí, že mohou létat. Pak často skáčí ze skal, útesů, případně vysokých pater domů.

Právě fenomén létání respondenta zaujal a chtěl si tento pocit vyzkoušet. V Mexiku, kde nakupoval obchodní zboží, si zjistil lokaci výskytu kaktusu peyotle, a jak je připravit ke konzumaci. S terénním vozem zajel do pouště, vůz zajistil ruční brzdou, kameny, vyznačil směr, z něhož přijel. Před aplikací drogy se připoutal se bezpečnostním pásem. Popisoval, že nejprve nic nepociťoval, nudil se.

Pak byl ve zlomku vteřiny velmi blízko zapadajícímu slunci, které se ho snažilo vtáhnout do sebe. Bránil se a nechtěl. Slunce ho vtahovalo, bylo řeřavé, horké, těžké, rudé. Měl pocit, že nemá tělo, a stále se Slunci bránil. Ve chvíli, kdy bylo Slunce tak velké, že jakoby prolétl do jeho vnitřku, měl pocit velkého opojení a uspokojení. Výrazně pociťoval, jak létá vnitřkem slunce, je jeho součástí, v bezpečí, svobodný, lehký. Vyprávěl, že existovalo pouze Slunce.

Když se muž probral, nastával večer. Myslel si, že tato akce trvala několik desítek minut. Pohledem na datumovku hodinek zjistil, že byl mimo pozorné vědomí více než 24 hodin. Děkoval si, že se připoutal ve voze a že si nechal pootevřená okénka. Ve výhni pouště strávil celý den, a pokud by okénka byla zavřená, zcela jistě by zemřel na přehřátí. Během působení drogy ztratil zcela pojem o čase a prostoru.

Pokud porovnal užití mescalu například s užíváním alkoholu, zhodnotil, že konzumaci alkoholu dokáže řídit, ale účinek takovéto bylinné drogy je zcela nekontrolovatelný. Což nás vrací k výše uvedené případné nestabilitě rostlinných drog závislé na přírodních fenoménech. S odstupem času hodnotí tuto zkušenost jako obohacující, nicméně k možným rizikům by ji již neabsolvoval a nikomu by nedoporučil podobný experiment realizovat.

Přirovnává tuto svou zkušenost k letu Ikara, neboť jen náhoda, že díky otevřenému okénku vozu přežil, a neskončil jako bájný neposlušný syn Daidalův.

4       PHARMAKO POESIS - STEZKA JEDŮ A UMĚLECKÁ DÍLA

Dale Pendel také zmiňuje uživatele z oblasti umění (str. 13): “Příkladem stezky jedů i poezie jak ji chápali Baudelaire a Rimbaude: Sebezkoumáním a pokusy se sebou samým může člověk sám poznat chuť vody.“

Obecně je známo využívání stezky jedů ve všech druzích umění, v tvorbě i interpretaci a sebereflexi. Oblíbenost Absinthé přetrvala u kreativních lidí dodnes, byť již neobsahuje thujonovou silici vůbec, anebo je oproti autentickému nápoji koncentrace velmi snížena.

U syntetické LSD je popisováno vidění velmi úžasných barev a vzorů, obezřetná aplikace může být přínosem zejména pro výtvarné umělce či filmaře.

5       PHARMAKO GNOSIS – FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL

V současné době se mnoho, možná většina, účinných substancí rostlin přesunula do průmyslové výroby. Farmaceutická výroba a její syntetické produkty, veškerá léčiva, kopírují byliny. Příroda totiž vymyslela účinné látky nejlépe. Průmyslový lék umí to, co neumí příroda: má stálost složení a účinnosti.

Molekula substance je v syntetickém léku neměnná, zatímco v bylině je každý rok, každou sezónu, koncentrace a kvalita účinné látka jiná. Rozdílnost kvality rostlinné drogy (a drogy obecně) může pro některé citlivé lidi velmi zásadní. To, na čem záleží, je složení a dávkování. Nevýhodou produktů farmaceutických koncernů je přebytek pojidel, konzervantů, barviv, leštících přípravků a mnoha dalších látek, které se mohou v organismu hromadit, a ničit ho.

Jedna lžička drogy z byliny může být lékem a druhá již jedem. Podobně působí bylina či její výtažek v rukou uživatele nepoučeného, nerespektujícího doporučení a kontraindikace v užívání.

Podíváme-li se na průmyslově vyrobené léky, složení je normované a dávkování je přesné. Na určitých druzích léků i přesto také vzniká závislost. Možná i z důvodu, že mnozí lékaři podceňují tuto možnost a uklidňující léky typu Lexaurin či Neurol, případně „pilulky na spaní“, předepisují vystresovaným klientům jako na běžícím páse.

A opět kráčíme na Pendellově stezce jedů. Na oné uzoučké stezce nad hlubokou a nebezpečnou propastí. Propastí závislosti.

ZÁVĚR

Rostliny. Substance. Účel použití. Dávkování. Lidé. Tisíciletá historie užívání, nadužívání a zneužívání. Tenká stezička mezi lékem a jedem. Mezi dobrem a zlem.

Jak v dnešní společnosti docílit, aby bylo povoleno léčebné využití účinných látek jako např. THC alespoň pro pacienty se závažnými, chronickými a život ohrožujícími nemocemi a bolestivými handicapy? Jak zároveň docílit, aby tyto substance nebyly zneužívány jedinci, pro něž nejsou určeny?

Prvé je spíše otázkou etiky, mravnosti, soucítění, tedy konvenčních a ideálních norem. Druhé je otázkou zejména norem institucionálních, trestněprávních.

Nelehké otázky, nelehká odpověď. Situace se pozvolna mění. Zákazy a ignorování látek s prokazatelně léčivými účinky, jen proto, že za určitých podmínek jsou omamné, považují vědci a další odborníci již za nepřijatelné.

Věřme, že užívání (dosud ilegálních) drog s léčebným účinkem při správném dávkování budou orgány činné v trestním řízení posuzovat individuálně, s rozumem a empatií.

Věřme, že se kromě prvé dubnové vlašťovky ve formě spreje s výtažkem z marihuany dočkáme oficiální distribuce dalších drog k léčebnému využití i v naší zemi.

Věřme. Doufejme.

SEZNAM PRAMENŮ

• BOBŮRKOVÁ, Eva. Zakázané drogy pomáhají proti depresi. Mladá Fronta Dnes: Kavárna. 6. listopad 2010, s. 44-45.

• GORNICKA, Jadviga. Domácí přírodní lékárna: Rádce pro zdraví. Dotisk 1.vyd.Praha: JAN VAŠUT s.r.o., 2005. 536 s. ISBN 80-7236-026-4.

• KORBELÁŘ, CSC., MUDr.Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. 1.vyd. Praha : Avicenum, 1985. 504 s. 08-001-85.

• PENDELL, Dale. PHARMAKO/GNOSIS : moc rostlin a cesta jedů. 1.vyd.Praha : Dybbuk, 2009. 447 s. ISBN 978-80-86862-910-0.