Školní potyčka

„Heleď se, jestli na tebe někdo vyrukuje levačkou, ty musíš pravačkou.“ „Se ti snadno řekne, ale on byl téměř o dvě hlavy vyšší.“ „A co je zač, ten výrostek?“ „Jeden blbec ze sedmičky. Takový hromotluk na svůj věk.“  „Jasně. Takže ...

nějaký vymatlaný pako, co si zvedá sebevědomí u činek a pak na mladších spolužácích. Co se vlastně stalo?“

„Navážel se na chodbě do jedný holky.“

„Tys ji nějak znal?“

„Ani ne. Jen od pohledu. Moc pěkná žába. Tmavovlasá, vysoká a taková … no dobře vyvinutá.“

„Na to, že ti je dvanáct, máš docela postřeh.“

„Tak, snažím se. Jsem možná po tobě. Každopádně on tu holku přitlačil ke zdi, že nemohla uniknout žádným směrem.“

„Tak ses do toho vložil.“

„Nikdo jiný se k tomu neměl. Každý jen tupě přihlížel.“

„To tak bohužel někdy je.“

„Byli tam mnohem větší kluci, mohli mu dát na prdel. Nebo říct, hele, zdekuj se, vidíš, že tě nechce, že žádný rande nebude. Každý mlčel.“

„Jen ty ne.“

„Ne. Když ji chytil za paži a ta holka už se tvářila fakt zoufale, šel jsem blíž a slušně mu řekl, hele, to už stačí, nech ji bejt.“

„Ale on na to neslyšel?“

„Zbrunátněl. A pak se do mě opřel. Ale mezitím ta dívka utekla z jeho klinče.“

„Prima, takže se dostavil výsledek.“

„Jo, to bylo super. Ale pak se o to víc zaměřil na mě. Chytl si mě pod krkem a já jen čekal, co bude …“

„Neměl si čekat. Měl si zmizet. No a co bylo dále?“

„Povídá, tak hele, kvůli tobě jsem přišel o rande s prima holkou.“

„Přišel bys o něj stejně. To nejde tlačit silou.“

„Co ty o tom víš, bez toho si ještě žádné rande neměl.“

„Pár jo, ale každá šla se mnou dobrovolně.“

„A Casanova! Kolik ti je, že tak meleš?“

„Míň než tobě.“

„Nejsi ty ten … Kučera … co o něm povídaj, že je kápem prvního stupně.“

„Já prvního, ty druhého. Tak si plácneme a necháme toho. Bereš?“

„Ani omylem. Z tohohle se jen tak nevyzuješ.“ … A pak mi jednu bez rozpaků natáhnul. Přímý direkt. Okno! Vůbec jsem nevěděl, co se děje.“

„A to tam nebyl žádný učitel?“ 

„Zrovna ne. Byla to taková chodba stranou před tělocvičnou, kam nikdo moc nezajde. Leda školník, ale ten byl zrovna venku někde na zahradě.“

„Škoda, byl by tomu cápkovi jednu vlepil patrně.“

„To jo, on je ras a na mě docela drží. Z nějakého důvodu si rozumíme.“

Nepovídej.“

„Před rokem jsem u něj brousil lavice, kde byly ty mé slavné rytiny kružítkem, pamatuješ?“

„Jistě. Stálo mě to tři tácy. A musel jsem na pohovor ke tvé třídní učitelce.“

„No a tam jsme si nějak padli do oka. Paradoxně. Viděl, že se nebojím práce a že jsem se k tomu svému maléru postavil čelem.“

„Vrať se ještě k tomu frajerovi. Buď tak hodnej.“

„Není k čemu. To je konec. On byl spokojenej a nechal mě už na pokoji. Odšoural jsem se pak do šatny a tam seděl, dokud jsem nebyl trochu schopnej chůze.“

„Chceš, abych to řešil?“

„Jen to ne.“

„Tak co tedy?“

„Napadlo mě přihlásit se na karate.“  

„Tak jo, to zní dobře. Hlavně jestli tě to bude bavit.“

„Slyšel jsem, že je tam prima parta. A solidní trenér.“

„Ve sklepě máme dost místa, mohli bychom tam nainstalovat boxovací pytel.“

„To by bylo bezva.“

„Taky si tu a tam potřebuju do něčeho zaboxovat a nemít z toho malér.“  

„No jo, život je někdy pruda.“

„Copak život, ale lidi, ty mě někdy vytáčej. Však si dnes poznal, jaké to je.“

„Budu teď holt pár dní chodit s monoklem.“  

„A co když ti ta holka zítra přijde poděkovat?“

„To se nestane.“

„Holky to někdy dělaj, když se jich kluk zastane. A ještě kvůli tomu přijde k úhoně.“

„To ona nemůže vědět. Říkal jsem ti, že hned jak mohla, využila situace a zmizela.“

„Neboj, to se k ní jistě donese. Třeba budeš v jejích očích hrdina.“

„Nepřeháněj.“

 „A dostaví se tím pádem i sladká odměna.“

 „Jaká?“

„Polibek třeba. Co s tím v takovém případě provedeš?“

„Co by. Pošlu ji do háje. Mě holky nezajímaj.“

„Fakt ne?“

„Ani za mák. Mám ti snad přísahat?“

…

Druhý den jak otec předpovídal, si ho ta holka ve škole skutečně našla. Skoukla jeho monokl, hezky se usmála … páni, ta byla tak hezká … až se mu zatajil dech.

„Hele, dík za ten včerejšek. Měla bych se ti nějak revanšovat.“

„To není potřeba.“

„No já myslím, že je.“

A tu pusu /na tvář/ mu fakt dala. Ale i tak to byla síla. Báječná chvíle, kterou si bude pamatovat. V té chvíli asi poprvé vnímal, že by si to rád s nějakou holkou zopakoval.