Ta nejapná poznámka ji zasáhla víc, než by si byla přála. Jede si na kole jen tak a najednou za zády uslyší něco o tom, jak je tělnatá a pak něco o své velké zadnici. No jo, není modelka. I kdyby se přetrhla, nebude fyziognomicky
dokonalá. Prostě v tomhle ji příroda nenadělila. Respektive ji nadělila až moc po všech stránkách. Co má dělat. Může se hýbat, to dělá. Jíst nějak rozumně a zdravě. O to se snaží celá léta a už si na to i zvykla. Maso si dává jen zřídka, převládá ovoce a zelenina a zcela je vyloučena bílá mouka. Jednou dvakrát za týden se odmění zákuskem v cukrárně a ten je vždy Dia. Bývala z toho nešťastná, zejména když dospívala se tím, jak vypadá, dost trápila. Naštěstí si měla vždy s kým o tom popovídat. Ať už to byla máma nebo i starší ségra. Táta k tomu přistupoval sportovně. Hele, jsi tělnatá po nás. S tím se nedá nic dělat. Musíš to tak brát. Tak se s tím naučila existovat. A už si i myslela, že ji poznámky druhých směrem k tomu jak vypadá, nemůžou dostat. Jenže to se přepočítala. Možná i proto, že je to pro ni od rána na levačku. V práci ji prudila šéfová. Do toho kolegyně řešila kraviny a podávala je tak, jakoby se jednalo o kdovíjakou katastrofu. Sebestředná husa, která má ovšem proporce, o kterých si ona může nechat jen zdát. Navíc má prima chlapa, zdravý děcka, peníze taky nemusí počítat, staví barák … jenže ona je nastavená tak, že si pořád na něco nebo na někoho musí stěžovat.
Doma se převlékla hned po příchodu z práce do sportovního a vyrazila. Po pár ujetých kilometrech ale natrefí na pitomce, který okomentuje její objemné pozadí. Zastaví se a ohlédne. Chce ho vidět. No jo, navenek typ lúzra. Prostě někoho, kdo se potřebuje vymezovat a ukázat, že je tvrďák. Tak jo, počká si na něj a něco málo mu poví. Hezky zhurta. Nechce to nechat jen tak. Co má kdo na ni pokřikovat jen proto, že je při těle. Snad bychom ještě měli po sobě vyžadovat nějaká pravidla.
„Hele, tys něco říkal?“
„Co má bejt?“
„Trochu si to přehnal.“
„Mně nepřijde. Se na sebe podívej.“
„Neboj. Znám se dokonale a oči mi sloužej.“
„Tak s tím něco dělej.“
„Copak já, ale co ty? Co uděláš s tím, co máš nebo spíš nemáš v hlavě?“
„Co ty můžeš vědět.“
„No je fakt, že to není tolik vidět jako ten můj zadek.“
„Právě.“
Ten kluk se ještě uchichtne, zapálí si cigáro … má chuť mu dát pár facek. Ale co s takovým pitomcem. Jen ztrácí čas a ještě si na nějakou další invektivu naběhne. Jenže ona má právě chuť někoho srazit do kolen, trochu se pohádat, vyplavit ten vztek a prudu … prostě nemá svůj den a chlapec je pro ni na ráně.
„Koukám tak na tebe, ty tvoje uši, to jsou docela tlampače, že.“
„Hele, drž hubu jo.“
„A na ten svůj nos by sis mohl pověsit lampion i s mávátkem.“
„Si docela koleduješ, dej si bacha, nebo …“
„Taky koukám si moc nevyrost. Ty vysoký podrážky … no pár cenťákú navíc, aby ses necítil jako mrňous.“
„Už mě neser, kačeno!“
„A ten tvůj piercing v uchu … jestli já jsem kačena, tak ty jsi Kačer Donald. Páni, fakt si mu podobnej.“
A začne se spontánně smát, jak to s ním skoulela. Jak ho porážela každou větou. A to se jeví navenek tak silnej, nezlomnej. Houby. Jen další zamindrákovaná figurka, která si ráda hledá svou oběť.
„Koukám, ta tvá prsa, to je taky něco, žábo.“
„Že jo, na ně jsem docela pyšná. To každý nemá. Tak sbohem. Doufám, že se už neuvidíme.“
„Nápodobně!“
Odhodí to své cigáro. Najednou neví co s rukama. Stojí tam jako kůl v plotě. Jen se tak na něj chvíli dívá. Působí jako malé bezradné vykolejené dítě. Skoro v ní vzbudí lítost. Kam se poděla ta jeho prezentovaná síla, sebejistota, namistrovanost? Ještě se na něj provokativně usměje, opře se do pedálů a nechá ho za sebou. Páni, jak jí se ulevilo. Ta konfrontace se fakt vyplatila. Dala lekci, kterou ten frajer potřeboval. Třeba si to příště rozmyslí na někoho jízlivě pokřikovat, až zase uvidí nějakou jinou paní/slečnu nedokonalou. To vše jí běží hlavou. Je sama se sebou spokojená. I ten den je najednou o kousek lepší, byť to ještě není zcela ono.
Frčí na kole, za moment je zpocená, a to ji ještě čeká výjezd na vrchol, kam má namířeno. Tam se odmění jako vždy dobrou kávou a domácí neslazenou limonádou. A možná si s někým pro změnu inteligentním a zajímavým popovídá.
