Miky a Magda
- Abych se ujistil, že neodejdeš.
- A kdybych odešla?
- Pak nevím, co bych dělal.
- No něco bys dělat musel.
- Možná bych chvíli přemýšlel a pak bych skočil pod první auto, které by mi zkřížilo cestu.
- To je zbabělé a vůbec ne chlapské.
- Taky neříkám, že jsem chlap.
- A co jsi, ženská?
- Ženská jsi ty a se vším, co k tomu patří. To znamená, že člověk jako jsem já se musí mít na pozoru.
- Vůbec ti nerozumím.
- To nevadí. Chci jen vědět, jestli bys mě dokázala opustit.
- Možná. Kdyby to přestalo být takové, jaké to je teď.
- Takové, jaké to je teď, to nebude pořád.
- Já bych to ale chtěla.
- Já bych chtěl věcí. Porsche, dům, svobodu...
- Tu přece máš. Jsi svým pánem.
- Nesouhlasím, ale o tom mluvit nechci.
- A o čem tedy?
- O nás. O tom, co bude dál.
- Co by sis jako představoval?
- Jsme spolu rok, co takhle svatba.
- Zbláznil ses? Na tu je příliš brzy.
- Proč?
- Je mi dvacet pět, dost času na vdávání.
- Ani bych neřekl, pokud chceš rodinu.
- Taky chci ale dostudovat.
- Za dva měsíce budeš právnička. Skvělý job a já budu skvělý manžel a potom třeba i skvělý táta.
- Jistě?
- Doufám. Miluju tě a nechci o tebe přijít.
- Jasně. Bojíš se, abych ti nepláchla, tak si mě chceš svatbou přivázat k noze.
- Tak to není.
- Ale je. Jenže já nejsem čokl, který chce být vedený na obojku a ještě mít při tom náhubek na tlamě, aby náhodou někoho nepokousal, třeba svého pána.
- Někdy si zbytečně sarkastická a krutá.
- Hele, Miky, je mi s tebou dobře, dovedu si představit, že bys byl otcem mých dětí. Možná si dovedu představit i to, že bych s nikým jiným než s tebou už nic neměla. Jsem spokojená a mám za to, že i šťastná, byť vím, že ty šťastný v mé blízkosti někdy nejsi. Ale to není má chyba, nýbrž tvoje. Jsi totiž nenapravitelný melancholik, který se občas rád utápí ve svém žalu, místo aby od něj utekl a snažil se mu vzdorovat.
- To dělám!
- Ne dost. Ale třeba to budu já a naše děti, co tě přinutí dělat víc.
- Co si jedno spíchnout hned teď?
- Beru antikoncepci.
- Tak ji vysaď.
- Ještě ne. Ještě je čas. A vůbec, co je to dnes s tebou? Myslela jsem, že si dnešní večer a noc užijeme. Místo toho klábosíme o hloupostech.
- Pro mě to jsou vážné věci.
- Já teď ale na vážné věci nemám náladu.
- Ty na ně nemáš náladu nikdy. Já zkrátka potřebuju vědět, na čem jsem.
- Tak já ti to povím. Máš holku, která tě má ráda. Nebo jinak, která tě miluje, abych byla přesná. Ta holka chce dostudovat a pak si najít slušnou práci. Vydělat pár peněz do začátku, aby její miláček mohl v klidu dělat, co ho baví a nedělat věci, které ho obtěžují. A když všechno dobře půjde, tak se ta holka s tebou vdá a pořídí si s tebou dítě. Ty se o něj budeš starat, budeš sepisovat svoje povídky a já budu chodit do práce, abychom si jednou mohli pořídit dům s velkou zahradou. V něm pak spíchneme druhé dítě, a když ne v něm, tak v nějakém pěkném hotelu přímo u moře. Bude to skvělá noc, na níž ani jeden z nás nezapomene, a to dítě nám ji bude každý den, který s ním strávíme, připomínat.
- A pak?
- Pak si zařídím soukromou advokátní kancelář v našem domě, abychom byli pohromadě, ty, já, naše děti. Tohle bych si přála. A udělám pro to, aby to tak bylo, co budu moct. Ale bez tebe to nepůjde. Budeš mi muset pomoct.
- Jak?
- Třeba tím, že tomu, o čem jsem před chvíli mluvila, něco podřídíš a když na to přijde, budeš ochotný i něco obětovat.
- Co jako?
- Třeba svoje pohodlí, na němž tolik lpíš.
- Mám ho rád.
- Víc než mě?
- To jsem neřek.
- Pak tedy chápeš, o čem mluvím. Budeš holt muset zabrat, aby to, o čem sníme, bylo jednou třeba realitou. A když ne všechno, tak alespoň malá část z toho.
- V čem konkrétně bych měl podle tebe zabrat?
- Nejlépe v tom, v čem jsi dobrý.
- Moc toho není.
- A co třeba psaní?
- Nevydal jsem jedinou knížku. Scénáře mi zatím s poděkováním a někdy i bez něj vrací a divadelní hry jakbysmet. Občas udám nějakou povídku nebo recenzi. To je všechno.
- Ale chceš v psaní pokračovat, ne?
- Jistěže chci.
- Fajn. Tak tvrdě pracuj, jdi si za tím a já si půjdu za tím svým. A když se jednomu z nás podlomí kolena, podržíme se a půjdeme dál. Proto tě mám a proto ty máš mě. Všechno bude Ok, Miky, ale nespěchej.
- Vynasnažím se. (Magda Mikyho políbí, stiskne jeho ruku. Přivine se k němu. Miky ji obejme, cítí touhu a vzrušení.)
- Dal bych si druhé kolo, řekne Miky.
- Já taky, odpoví Magda.
- Začneš?
- Ne, začni ty. A dej si záležet, ať to stojí za to.
Miky začne, snaží se a je to fajn. Všechno v pořádku, pro ni i pro něj. Žádná křeč, jen láska, ta je průvodcem všeho od začátku do konce. Magda pak vstane a jde se osprchovat. Miky leží nečinně na zádech. Přemýšlí o všem, co mu Magda řekla. On a ona v jednom domě s dvěma dětmi a s velkou zahradou. On pisálek na volné noze, ona advokátka. On manžel a otec, ona manželka a matka. Sny jsou bezva, řekne si a spokojeně probdí vedle Magdy pár dalších hodin do rozednění.
Pozn.: Povídka byla poprvé publikována 22.7. 2011 na www.pozitivni-noviny.cz
Jan Jurek
Doznání
"Nevím, co s tou naší holkou je. S nikým se moc nebaví, s nikým nevychází, ve škole se pere, doma je drzá, že se má Petr kolikrát co držet, aby jí nevlepil pár facek. Když s ní chci hodit rozumnou řeč, tak mi ...
Jan Jurek
Rozhovor na jiné vlně …
„Možná bychom mohli zpomalit, co říkáš.“ „Jsem všemi deseti pro, Adélo. Už mám toho běhání pořád za něčím akorát dost. A teď bych si docela rád sedl, dal si kapku vína a trochu si popovídal.“ Nějak se to sešlo. Udělají si páteční
Jan Jurek
Konfrontace umělce s obchodníkem
„Tak vy byste chtěl dělat byznys. Rozumím tomu správně?“ „V zásadě ano, pane šéfe.“ „Ale co vaše průprava? Dle vašeho cevečka s byznysem zkušenosti nemáte. To mě tu chcete zbytečně okrádat o čas?“ „Mám filantropického ducha.“ "Jasně!
Jan Jurek
Maraton
Neví, kde se v něm ta akčnost vzala. Jeho život byl dost statický. A najednou se chce zúčastnit maratonu. Nezbláznil ses! Na to nemáš! Slyšel to z mnoha stran, ale už se nechtěl nechat kočírovat. Věděl, co dělá a že to má udělat.
Jan Jurek
Chycená příležitost
Stojí před pracovním úřadem a dívá se jako už poněkolikáté na vyvěšenou info tabuli s nabídkami práce. Nic moc vhodného zde pro sebe nenajde. Pořád ještě má nějakou hotovost v záloze. Není docela na dně. Žije dost skromně. Na ...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 200
- Celková karma 7,87
- Průměrná čtenost 465x