Tak...

Pro Beu Miles.   Žila si po svém a v mnoha ohledech předběhla svou dobu. Jistě, byla bláznivá, neakceptovatelná a chybující. Byla "Lilian".

J.Juránková

mohla by

setrvat věky

na trůnu bohyň

vytesaná ze vzduchu sytých odpolední

závratí toho nevýslovna

 tady se možná ohlédni

               tady se možná… vidíš?

mohla by: hrubými prsty v saténových stuhách

dešifrovat vzkazy vrstevnic

přivykat znovu blízkostem

snít litanie slepců

stočená do ulit přimhouřených dní

zakotvit v záři tančícího prachu na verandách

náhodných vratkých domů

... ale ona...?!

 … obnaženými rameny dotýká se tmy

 a ty pitomé mašle zadrhnuté těsně kolem hrdla

                tady se radši neohlížej

doufej, že tudy půjde

ještě jednou

a tentokrát

zůstane jako šťáva ve zrajícím ovoci

a zlato naházené do nebeských kašen

nebo se vrátí s nocí

a zpod listů bezejmenných rostlin

se poprvé za tento život

usměje

jako když hejno motýlů

se naráz zvedne z pole levandule

a povzdech na poslední stránce knihy

poodhrne závoj slov

jako když zhasneš

jediné okno v domě

a na nebi se pod osamělou hvězdou

udělá malá vráska

tak