Gaius Porsena Cicero - únor 41

Únor 41 našeho letopočtu

Šel dál, avšak nikoli proto, že by na ni zapomněl. Šel dál prostě proto, že musel. Nic jiného již nezbylo. A přesto, že již prošel mnoho bitev, a dokonce sloužil již třetí rok v římské legii jako primus pilus, musel svést ještě jednu bitvu, někde uvnitř sám sebe. Snad proto nakonec požádal o převelení k hranicím Germánie. Ta hranice byla tehdy neurovnaná. Ještě nevybledly vzpomínky na krutou porážku v Teutoburském lese a přesto, že čest ze ztráty Augustových orlů byla částečně navrácena, nikomu se v Germánii sloužit nechtělo. Proslýchalo se dokonce, že v tamních lesích straší a legionáři sloužící u hranic s Germánií tak platili buď za dobrodruhy, a nebo sem byli převeleni za trest.

Než se uskutečnilo převelení ze Španělska, pobyl Gaius Porsena Cicero chvíli v centru říše, kde jako zmíněný primus pilus mohl osobně vidět císaře. Tehdy celý Řím žil informací, že císař Claudius nechtěl býti císařem a že byl k tomuto kroku donucen pretoriánskou gardou. Proslýchalo se rovněž, že tehdejší garda nebyla složena ze zastánců císařství a že byla dokonce více nakloněna pro republiku, ale že její důvody byly mnohem prostší. Pokud by nový císař nebyl zvolen, museli by gardisté totiž nastoupit běžnou službu u vojenské jednotky, vzdát se pohodlí hlavního města říše a navíc by se jim o polovinu snížil žold.

Gaius tehdy ale politiku neřešil, vlastně nebyl věrný na prvním místě ani císaři ani myšlence republiky, na prvním místě byl věrný své lásce k Římu. Za něj by položil život. Pokud bude však vládnout císař, jeho život bude patřit jemu.

V hlavním městě probíhalo mnoho oslav a nejrůznějších společenských akcí, byl to skoro zázrak pro legionáře, jenž dlouhou dobu znal jen pochod, bitvu, příkaz k posbírání naříkajících raněných a jejich následné usmrcení, aby se dále netrápili. A přesto, že jeho povinností důstojníka a člena středně postavené rodiny, bylo se těchto akcí účastnit a přesto, že jeho mysl mohla přemítat o bitvách, a nebo o válečných přátelích, myslel stále jen na ni a na to, jak se zachovat, aby jeho čest byla rovna cti jeho předků…..