Mělký přechod tunelů metra mezi Holešovicemi a Trojou byl nejdříve řešen realizací ve třech jímkách v řečišti Vltavy. Nové řešení, vybetonování v suchém doku a jeho usazení do skutečné polohy bylo hodně inovativní.
Pokračování trasy C metra ze stanice Nádraží Holešovice směrem do Kobylis se projektovalo mnoho let ve variantách. Vedení trasy se nakonec ustálilo na mělkém přechodu Vltavy a dále do stanic Kobylisy a Ládví. Po přechodu Vltavy a Trojské roviny pak trasa metra stoupá v maximálně možném stoupání do stanice Kobylisy. I tak je úroveň nástupiště stanice Kobylisy cca 26,5m pod terénem. Výstavba přechodu Vltavy byla projektována k realizaci ve třech jímkách v řečišti Vltavy. Zpracovávaly se i jiné možnosti přechodu Vltavy. Když byl vybrán zhotovitel, došlo k dalšímu vývoji. Byla podrobněji rozpracována varianta přechodu Vltavy tzv. "plavenými tunely". Hloubka řeky se v místech přechodu pohybovala mezi 3 až 6 metry. V řece se měla vybudovat rýha do které se tubus následně umístí a zasype se do úrovně dna řeky. V projektu se hodně angažoval tehdejší generální ředitel Metrostavu Ing. Jiří Bělohlav. Zárukou technického řešení byl prof. Ing. Jan L. Vítek CSc jako vedoucí technické rady projektu. Chtěli jsme, aby Metrostav předložil kompletní technické řešení, dopady do harmonogramu stavby a finanční propočet celého úseku ve vazbě na podepsanou smlouvu, Autorský dozor Metroprojekt potvrdil technické řešení, časově bylo řešení kratší oproti HMG, i finančně vycházelo lépe. Přistoupilo se na tento návrh a začalo technické dopracování projektu. V té době bylo ve světě málo realizovaných podobných projektů a v tomto rozsahu snad žádný. Také po dokončení stavby obdrželo toto řešení několik mezinárodních cen. Ve Vltavě byla ze soulodí vyhloubena rýha max. 0,5m pod úroveň budoucího tubusu. Na Trojské straně Vltavy byl vybudován suchý dok, ve kterém byl tunel vybetonován. Jeho vnější rozměry byly 6,48 krát 6,48m, délka tubusu pak 168m. Tvar tubusu nebyl rovný, ale zakřivený. Vše bylo betonováno ze speciálního vodotěsného betonu. Po dokončení betonáže a utěsnění čel byl dok zaplaven a otevřen směrem do Vltavy. V přední části byl zavěšen na ponton a táhly jej 2 tažné jednotky z protějšího břehu Vltavy. Vše bylo pečlivě spočítáno a připraveno. První tunel byl vysunut 12. října 2001 a trvalo to vše 9 hodin. Tunel byl následně přikotven mikropiloty a zasypán. Druhý tubus byl ze stejného doku vysunut za 7,5 hodiny 3. června 2002. Oba tunely se pak nacházely 7,5m pod hladinou vody. Bez úhony přečkaly tunely i ničivé povodně v srpnu 2002.
Trochu z politiky
Přečetl jsem si, jaké byly v březnu preference jednotlivých stran. První místo ANO je stále stabilní a okruh voličů se nemění. Nepřekvapuje mne posilování ODS a jsem tomu rád. Pan předseda Fiala, jako premiér, je klidnou silou ve vedení celé společnosti. Strana se nyní ukazuje jako vedoucí směr dalšího ubírání společnosti. Ministři ODS ale zatím nepředvádí vše, co se od nich očekává v této složité situaci. Překvapením je pro mne stále vysoké procento voličů SPD. Vždyť jen chvíle poslechu projevů předsedy SPD ukazuje, kam by se společnost dostala. Chce to jen zamyslet se a vidět. Za zamyšlení stojí také STAN, kteří se drží, ale v důsledku aférek a nevědomosti věci řídit, by mohly preference klesat. Ale přeji pánům Rakušanovi a Gazdíkovi aby situaci ustály. Samostatnou kapitolou je ČSSD na hranici cca 3%, kde ještě nějakou dobu bude. Nepodařilo se jí zatím něčím voliče zaujmout a vytvořit program a ideový směr. Tak uvidíme další vývoj, ale podstatná je nyní složitá současnost a jak se k ní strany postaví.
