Také šéf Siemensu se zlobí.

Aneb: technická zdatnost národa a rozvinutý průmysl jako základ blahobytu. Právě se nechal šéf německého koncernu SIEMENS Peter Löscher slyšet, že Německo je zemí techniků a kutilů (bastlířů), a že základem německého blahobytu je inženýr a kvalifikovaný dělník (Löscher říká Mitarbeiter). A tyto dvě profese podle něj také zaručují světoznámý zvuk značky Made in Germany. Těžko asi podezřívat  šéfa SIEMENSU z nějaké levičácké propagandy, a tak si ten výrok zaslouží zamyšlení.

Ale také v Německu mládež pohodlní, vyhýbá se náročné práci a pan Löscher lamentoval, že vázne přísun těchto profesí do národního hospodářství. A postěžoval si, že jestli to takhle půjde dál, tak Siemensu bude do roku 2020 chybět už na 14 000 kvalifikovaných pracovních sil.

1.Zatím to u nich ale jde, Německu se vede, automobilky zaznamenávají rekordní zisky a některé vyplácejí i zvláštní jednotné rekordní odměny a to každému pracovníku, i uklízečkám a kuchařkám v závodní jídelně (Porsche - našich 100 000 každému!), živnostníci profitují ze stavebního boomu a rozjetého průmyslu, zejména se vede řemeslníkům a živnostníkům navázaným na Velký Průmysl (např. na takový koncern jako je SIEMENS může být klidně navázáno až 10 000 malých firem), nákladní doprava na kolejích stoupá dvoucifernými koeficienty,  a střední stav je s politickým klimatem a rámcovými politickými podmínkami spokojen jako už léta ne – jak vyplynulo z průzkumu 3000 středních firem (ten průzkum provedl Ernst & Young).  A také zaměstnanci veřejného sektoru se pustili do mzdových bojů, protože také chtějí něco z toho velkého koláče (a dohodli se pak na +6,3 % během příštích dvou let). A protože jsou němci světoví cestovatelé č.1, tak si mohli dovolit vydat loni na cesty 61 mlrd. Euro (což je snad víc, než je náš celoroční státní rozpočet).

Inu, a za toto vše může Německo děkovat  především inženýrům a kvalifikovaným dělníkům. Přitom český národ rád přepočítává jaképak mají v Německu příjmy, důchody, ceny, atd., ale celkem přehlíží ten obrovský objem průmyslové výroby, který jim v Německu ten blahobyt vytváří. A ten objem zdaleka netvoří jen auta, to je u nás dost známé, méně je známé, že Německo je charakteristické i výrobou obrovského sortimentu nejrůznějších výrobních technologií. Prakticky není investiční a rozvojová úloha ve zbytku našeho průmyslu, která by se nedala řešit dovozem moderní technologie z Německa. Když jsem ještě pracoval v 90.letech jako průmyslový projektant pro několik fabrik, převážně moravských (možná mají moraváci pravdu, když říkají, že toho vyprodukují nejvíc, zatímco pražáci jen parazitují, ostatně vždyť si na to už 20 let staví jen kanceláře), bylo fascinující, a současně žalostné, jak jsme všechny moderní technologie dováželi z Německa – od pneumatického a elektrického nářadí, přes speciální materiály a roboty až po mamutí výrobní technologie. Zkrátka, německý národ je sice asi osmkrát početnější než národ český, ale artiklů na vývoz mají podle mého odhadu mnohosetkrát až několikatisíckrát víc než my. A všechno to musel někdo vymyslet, vyvinout, připravit do výroby, vyrobit a vyvézt do zahraničí – a samozřejmě na tom vydělat. Také tamní státní politika v tom hraje svou roli, vědomě nehraje nějaká ta divadélka  s dalajlámou a tak je Německo největším světovým dodavatelem do Číny.  A to je nějaký trh!

A nějak jim v Německu nevadí ani progresivní daně, s horní sazbou tuším 42% (kdo pak to u nás vykřikoval před volbami, jak zavedení jednotné daně báječně rozjede naše národní hospodářství, tj. když milionáři nebudou platit  téměř nic?, a tentýž křikloun hlásal, že progresivní daň by byla pro naše hospodářství zničující – asi tu máme jiný kapitalismus).

2.To u nás je situace odlišná. I když se snad proboha nedá říci ta legendární věta: naše země nevzkvétá. Ale rozhodně neprospívá, potácíme se v dlouhé krizi a peníze nejsou.

Zaujala mne nedávno zpráva na IDNES o jednom dosti výjimečném brněnském průkopnickém průmyslníkovi, který má(!) výrobu na export, chytil se na trzích Asie a obou amerických kontinentů, zaměstnává na 160 lidí, plánuje rozšíření výroby – ale chybí mu  kvalifikovaní lidé: potřebuje technology, vývojáře, logistiky i montážníky. A nejsou!  A to prosím v brněnské aglomeraci, která byla dříve jedním z průmyslových center státu. Bože, jak hluboko jsme klesli. Ale to není nic výjimečného – pokud někde opravdu začnou něco kloudného dělat, často si stěžují, že jim chybí kvalifikovaní lidé.  (A jaký že je zvuk značky Made in Czech Republik? Negativní! Právě tento průmyslník si ztěžuje, že mu tato značka sráží cenu o 15%. Další ostuda!).

Samozřejmě i u nás platí, že technická zdatnost národa je základem blahobytu a to blahobytu národa, nikoliv jen blahobytu korupčníků a všelijakých parazitů – ti si své vždy urvou.  Technická zdatnost národa tvoří obrovskou konkurenční výhodu ve světě, kde naštěstí ještě dost národů technicky zdatné není. Zatím, ale v dohledné době celý svět možná převálcuje Čína.

3.A samozřejmě ten brněnský průmyslník nepotřebuje ty „vzdělance“, které ve velkém chrlí všechny ty naše novodobé obskurní soukromé střední a vysoké školy.  A že některé takové „univerzity“ jsou výnosným podnikem, ukázaly zrovna výsledky jedné z nich: zakladatel a majitel největší z nich už vydělal za posledních několik let jednu miliardu po zdanění.  Stačí k tomu předražené ceny za studium a výsledek se dostaví. A co že to taková univerzita učí? Dá se to najít na netu: univerzita nabízí studium širokého spektra společenskovědních  oborů. Pilíři studia jsou Speciální pedagogika, Vzdělávání dospělých, Andragogika (pokud nevíte, co to je, tak já také ne, ale že to zní!), Evropská hospodářskosprávní studia, Sociální a mediální komunikace, Management cestovního ruchu, Právo v podnikání, Manažerská studia, Audiovizuální komunikace a tvorba a Scénická a mediální studia. Nedávno byly otevřeny obory Pojišťovnictví a Bezpečnostní studia. Což uvádím spíše pro pobavení. Už  jim snad  chybí jen ten erotický koučink. Toho se zatím v Praze ujala Julie Poupětová.

Takoví vzdělanci samozřejmě příliš blahobytu pro národ nevytvoří. I šéfovi Siemensu by byli k ničemu.

4.Nevím, jestli tihle absolventi nebudou v dohledné době k politování, a možná i na obtíž.  Zdá se být totiž zjevné, že jich bude v moc. Jejich počty narůstají po desetitisících. Zatím si mohou myslet, že mají vzdělání, tituly, ale kolik takových jalových typů je schopno národní hospodářství vůbec vstřebat? Zabývá se tím někdo?  A neposkytuje stát, tedy ministerstvo školství a různé akreditační komise a další podobné úřady těm mládežníkům službu vpravdě medvědí, když  tolik takových škol schválilo do života?  Vždyť jen kolik mladých studuje všelijaká ta ekonomicko – manažérská studia? Obdivuhodné! Kdekdo by chtěl někoho manažérovat, ale kdo bude něco dělat?

On celý vzdělávací systém – tedy od učňovských škol pro kvalifikované dělníky až po vysoké školství – má jako systém jednu velmi nepříjemnou vlastnost, a to nesmírně dlouhou dobu reakce: od vstupů po výstupy, od podnětů po reakce, a to mnoho let až desítky let. Zde se musí projektovat a uvažovat na dlouhou dobu dopředu, a účelné předem podporovat a nepotřebné a neúčelné omezovat (a už slyším ten pokřik některých naivních idealistů, že každý má právo na ……atd.).

5.Už dlouho je také zjevné, že hlavní příčinou té naší vleklé krize je to, že náš národ prostě málo produkuje.  Není divu!  Stačí se porozhlédnout po vlastech českých a všimnout si, kolik bývalých zemědělských a průmyslových objektů je opuštěných  a propadá zkáze. Takže přece jen nevzkvétá? A také je zjevné, že všelijaké ty „zázračné“ ekonomické ideologie u našeho národa nefungují. (Já se spíš domnívám, že nefungují u žádného národa: každý národ se chová daleko nejvíc podle své nátury,  člověku prostě není dáno chovat se jako jednoduchá kalkulačka).

Takže peníze nejsou, a když už je stát potřebuje ušetřit, tak nejjednodušší je to na těch nejslabších. To už psal Leacock, že peníze se nejlépe ždímají ze vdov a sirotků. Ostatně ministr financí je křesťan a tak se drží základního křesťanského principu: neboť někde v bibli je psáno, že majícím bude dáno, a nemajícím bude odňato.

6.Když sleduji v německé TV reportáže z výroby A380, tak mě jednak fascinuje to obrovské množství vysoce kvalifikované inženýrské a dělnické práce, kterou taková náročná výroba vyžaduje, a jednak si s hořkostí uvědomuji, že na takovou high-tech výrobu bohužel náš národ nemá. A což je horší, ani se na ni nechystá – viz výše.

Také si akademici na ČVUT stěžují, že za dřívější éry chodili na techniku a přírodní vědy ty nejlepší mozky, a ostatní obory s nižším společenským i finančním oceněním studovali ti co zbyli. To dnes se nejbystřejší mozky – pokud nemají morální zábrany – a kdo by je dnes měl - stávají např. finančníky a právníky, tedy v podstatě parazity.  Inu, ony špatné příklady táhnou. Když si např. jeden známý gangster postaví palác za 400 miliónů na jedné straně Berounky, tak na druhé straně Berounky si určitě postaví palác jeho advokát. Takže co?

Jen IT obory dnes lákají bystré mozky. Asi nejvíc kvůli výnosnosti. Je to pochopitelné: v devadesátých letech se ještě IT akce a projekty dělaly za milióny až desítky miliónů, dnes už se dělají za stovky až tisíce miliónů (tramvajová legitimace v Praze za 1000 miliónů a ozvučení sálu za 500 miliónů. Pro srovnání: Airbus A320 vyjde na naše 2 miliardy). Nakolik jsou ty nehorázné ceny předražené, to ví jen bůh a IT specialisté  sami.  A zase: tyto akce v podstatě blahobyt národa netvoří, jen ojediněle se některé naše IT produkty prosadí na export. A nejvyšších cen dosahují IT akce  jen ve veřejné sféře. Jsou tedy zase jen financovány z kapes daňových poplatníků.  A to ještě zisky z těch podivných firem odtékají  „pro jistotu“ pryč z republiky.

7.Po netu koluje podivný text o jakémsi spiknutí proti českému národu, o experimentu, kam až jsou Češi ochotni klesnout bez odporu a až čemu jsou ochotni

se podvolit? A také o setrvačnosti Čechů v boji proti komunismu, který byl odhadován, že  vydrží 15 - 20 let. Zatím se prý české stádo chová dokonce nad očekávání zadavatelů tohoto pokusu.

Ale nevím, jakého „spiknutí“ a ztráty suverenity bylo potřeba k tomu, aby byla tak rozsáhle zlikvidována živočišná výroba v zemědělství, a omezena výroba rostlinná.

Nu, a co se týká nekončící antikomunistické propagandy, zdá se mi, že český národ v této věci nalítnul sám sobě. (A znovu bych chtěl připomenout, že jsem nikdy komunistou nebyl). Hned po 90.roce prostě přijal myšlenku – nebo spíše podlehl tehdejší propagandě  –  že vše to co bylo za minulé éry, je poplatné totalitní diktatuře, a že musí být zlikvidováno. Tedy i průmysl, školství, zdravotnictví, dětská prevence ve zdravotnictví, vyspělé zemědělství (které zajišťovalo naši naprostou potravinovou nezávislost), atd.  Ale v mnoha případech bylo s vaničkou vylito i dítě.

A pokud se týká průmyslu, povětšinou jsme sice žádnou high-tech výrobu neměli, ale bylo jí hodně.  Ale v 90. letech dřívější průmyslová výroba rychle zanikala, aniž by vznikala nová, a např. pan JUDr. Karel Kühnl, coby ministr průmyslu a obchodu, se radoval, jak pěkně ubývá lidí v průmyslu. Chudák, nevěděl co říká. Takových politiků, kteří nevědí co říkají, máme však hodně. I pan profesor V.K. (Velký Kormidelník, co organizoval zpackanou privatizaci) se někdy v té době přimhouřenýma očima zahleděl do dálky, a blábolil cosi o tom,  že už vidí světélko na konci tunelu. Také chudák nevěděl co říká.

8.A tak jsme se dostali do situace,  že i dobrý rýč na zahrádku musíme kupovat z německého či jiného dovozu (je to ještě high-tech výroba?). V tomto ohledu náš národ svou pasivitou opravdu prokazuje zcela mimořádnou tupost.  A proč si sakra pražský dopravní podnik stěžuje na zahraniční dodávky nějakých praskajících podvozků.  Je přece dobrým zvykem, že i nevelké průmyslově vyspělé státy si kolejová vozidla vyrábějí samy – lokomotivy, vagóny, tramvaje, vozy metra.  Nač víceméně státními zakázkami krmit cizí dodavatele?

(Právě se objevila další zpráva, že evropské konsorcium Airbus dostalo z Asie další desítky pevných objednávek na velkoprostorové A330 – 300, bratru za naše  4 mlrd. za kus.  A to už toho typu vyrobili 800 ks, a v knihách mají objednávky na dalších 400 ks. Pokuste se spočítat ty tržby, ale ať se vám nezalkne kalkulačka. Tak se „vyrábí“ blahobyt!).

9.A jak se vypracovat na technicky zdatný národ s rozvinutou průmyslovou výrobou?  To totiž vidím jako stěžejní úlohu,  vedle obnovy přirozeného demografického vývoje. Ta první úloha jediná může zajistit pro národ blahobyt (Wohlstand, jak říká šéf Siemensu),  a ta druhá pak zajistí klidné stáří. Všechny ostatní tzv. reformy jsou jen divadýlkem momentálně mocných, možná někdy prosazovaných jen z bezradnosti.

A především si vůbec ten náš klíčový problém uvědomit. A začít  s rozumnou propagací a nazývat věci pravým jménem. Ale to je problém!

Ony ty základní ekonomické a biologické principy – totiž že blahobyt národa se vytváří v dílnách, továrnách a na polích, a že důchodce musí vystarat jejich vlastní potomstvo – jsou totiž tak jednoduché, prosté a obyčejné, že si je u nás žádný politik a ekonom nemůže dovolit  říkat nahlas, vždyť by vypadal jako primitiv.  A navíc mohou někomu zapáchat levičáctvím, takže si je může dovolit říkat nahlas např. jen ten šéf německého Siemensu. Vždyť daleko honosněji vypadá, když se lidi balamutí zprávami o podílových fondech, o akciích, o „svobodném“ podnikání, o procentech sem a procentech tam a o tom, když si vyvedou procenta do soukromých důchodových fondů, tak dostanou další procenta od státu a podobné nesmysly.  Vždyť co bude za 40 let?

A hodně se mluví orwellovským newspeakem: jak noblesně zní termín investor,  ale ve skutečnosti se jedná většinou jen o spekulanta. Nebo namísto korupčník se říká lobbyista, nebo také „vlivný podnikatel“ (což jsou vůbec záhadné termíny). A totéž platí pro celou naši propagandu, zejména televizní. Kdepak aby tak zvaná naše česká TV uváděla reportáže z průmyslu a zemědělství, jak by to vypadalo!  A koho by to vůbec bavilo? Ještě by mohla být napadána, že se neliší od vysílání za minulé éry. To výroba antikomunistické propagandy je pro televizní tvůrce daleko výnosnější, to je přece stále takový výnosný kšeft. A tak se spíš jen ze západního vysílání člověk dozví, že např. holanďané instalovali do ústí nějaké řeky na ochranu před vzdutým mořem obrovitá segmentová vrata a ta se otáčejí na mohutných kulových čepech z ocelolitiny, které vyrobili tady u nás ve Vítkovicích. Takže jsem se vlastenecky nafoukl.  Ale kolik je takových případů?  A také si všímám, že při běžném záběru do německé ulice se vždy objeví v obraze auta z Mladé Boleslavi.  Ale to je v podstatě jediný významný artikl, který teď máme na vývoz, a to ještě nám Škoda ani nepatří, a škodováci se musí handrkovat o podíl z toho koláče.

Pro naši TV tzv. „pracující“ jakoby neexistovali (a oni skutečně existují, to není zavrženíhodný komunistický termín), to se naše TV raději do úmoru matlá v tak zvaných „neobyčejných“ životech lidí práce se štítících, tj. herců a podobných individuí. A pokud to národ ještě baví, tím hůř pro národ, následky si nese sám. (I když i já obdivuji  jednu herečku, a sice Hedy Lamarr, a to ne proto, že se objevila nahá v českém filmu  Extase, ale protože to byla geniální hlavinka. Ač bez formálního technického vzdělání, vymyslela ještě s jedním hudebníkem za války systém radiového vysílání s přeskakující frekvencí. Patent se spoustou elektrických schémat věnovala americkému námořnictvu. Předběhla ale příliš dobu, až dnes se systém používá např. v mobilních sítích).

11.Takže co s českým národem?  Jako většina slovanských národů, není ani moc bystrý, ani moc aktivní,  potřebuje tlačit shora?  A zcela bez odporu, dokonce ochotně si nechává vymývat mozky bulvárním tiskem i bulvárními televizemi – což jsou prakticky všechny.  A strpí, že je u nás údajně nejvíc herních automatů na světě. Má tedy platit, že co Čech to gambler?  Také součást „spiknutí“ proti národu?

Každopádně, to nejhorší, co by mohl český národ udělat, je házet klacky pod nohy zájemcům o užitečná(!)  studia a kvalifikace,  tj. především budoucím inženýrům, ale i ostatním technikům a budoucím kvalifikovaným dělníkům (nesmyslnými poplatky a pod.)  Asi je nepopulární říkat, že by se nějak měla omezit ve vzdělávacím systému i nadprodukce jalových typů, které budou v dohledné době už jen na obtíž.

A samozřejmě, demonstracemi žádný blahobyt nevznikne.  I když nelze přehlédnout, že všechny blahobytné státy západní Evropy mají silně progresivní daňový systém. Ten systém tzv. rovných daní zavedly,  pokud vím,  jen tři polozubožené  státečky tady ve východní Evropě, a samozřejmě bez jakýchkoliv zřetelných výsledků. On klíčový problém není v daních, ale v tom, že naprostá většina našich milionářů a miliardářů vznikla jen machinacemi a tím, že se řádně zakousli do veřejných financí – tedy do peněz daňových poplatníků. Ale tím žádný blahobyt pro národ nevzniká.  To je jen přelévání peněz od „nemajících“ k „majícím“ – zcela ve stylu oné biblické věty. Takže není žádný důvod takové typy daňově šetřit.

12.Jen okrajově sleduji akce vlády, návrhy na úspory atd. Už  je to unavující.  Ale neuniká mé pozornosti, že se k těm návrhům vyjadřují také mnohé analytické hvězdy na našem nebi plném ekonomických odborníků, kteří vždy vědí, jak by to bylo správně. Samozřejmě u nás nemá smysl mluvit o „prorůstových“ nebo „protirůstových“ opatřeních, když tovární objekty jsou opuštěné a nikde nejsou inženýři a dělníci, kteří by vyvíjeli a vyráběli výnosné artikly na export.  (Zatímco už dlouhé týdny se v německém zpravodajství prakticky denně objevuje chvála na průmysl(!), průmysl(!) a průmysl(!)).

To u nás se všechny analytické hvězdy zaměřují podle mého soudu jen na faktory podružné, a neobjevil se u nich ani jeden názor, který by se nějak blížil tomu jednoduchému výroku šéfa Siemensu.  Totiž že jen technicky zdatný národ s rozvinutým průmyslem může dosáhnout blahobytu.

13.Dosáhne toho český národ, když není žádný náznak takového vývoje?

Josef Komárek, duben 2012