Nejde jenom o zateplování domů. A jak si toho užívá ptactvo nebeské?

Jeden autor (takto doktor fších přírodních věd) tu měl příspěvky, jak tzv. zateplování je vlastně ekonomicky neefektivní. Já to vidím jinak: nešlo a nejde jen o zateplování. I ptactvo nebeské to vidí jinak.

Jak si tak pamatuji, družstevní bytová výstavba začala zhruba v r.1960, první stavby v Praze (např. v Hloubětíně, nebo u Kubánského náměstí) byly ještě v klasických technologiích: cihly, omítky, krovy, střešní tašky. Bylo to dost málo produktivní. A hned se přešlo na panelákovou výstavbu. Ty první objekty měly myslím označení G57U (výtvory nějaké projekční kanceláře z Gottwaldova), byly levné ale byly také dost ošizené. Vnější pláště málo tepelně isolované, střechy ploché, také málo tepelně isolované, a s tehdejšími materiály dost často zatékaly. Také ve fasádních spárách docházelo k prosakování. Ale co, bydlili jsme. (To byla ta rozsáhlá výstavba v Praze např. na Petřinách, v Ostravě Porubě a na mnoha dalších místech. Těch bytů byly statisíce, celá města). Už jsem v jedné vzpomínce psal, že v podstatě bez zadlužení a se žalostným platem mladého průmyslováka jsem ve svých 25 letech měl byt 2+1. (V našem fabrickém družstvu nic mimořádného: v onom roce v bytovce se 14 byty nás bylo 9 svobodných).

A v roce 2010 měl tento objekt už skoro půl století života za sebou a potřeboval pořádnou rekonstrukci. Přinejmenším novou střechu, fasádu, a okna. Samozřejmě s podstatně lepšími tepelnými isolacemi.

A tak se rekonstrukce svezla s módní akcí zateplování. Tu rekonstrukci bylo potřeba dělat tak jako tak. A v tomto objektu (který jsem už opustil) vyšly myslím náklady asi na 110 tisíc na byt. Ty by byly nutné stejně vynaložit.

A to je myslím podstatné: většina bytových objektů, stavěných zrychleným tempem po roce 1960 stejně už potřebovala a potřebuje rozsáhlé rekonstrukce. Nedostatky a hříchy dřívějších technologií jsou známé a bylo a je potřeba je napravit. Doba také pokročila, na ploché střechy jsou nové materiály, atd. Myslím proto, že není na místě vypočítávat, jak je tzv. zateplování neekonomické. Takové úvahy mně připadají úplně jalové, když ty rekonstrukce jsou stejně zapotřebí.

I na venkově došlo po roce 2000 k rozsáhlým rekonstrukcím domů, ve vnitrozemí i v pohraničí osídleném po válce. Někde to spojili se zateplením (a náklady na zateplení dělaly jen menší část veškerých nákladů), jinde jen otloukli staré omítky, udělali nové, nové střechy, vnitřní rozvody atd. (A jak se dá spočítat ekonomická efektivnost akce, kdy stavebník omlátí starou omítku a udělá novou, to vážně nevím. Na to holt nemám doktorát).

Jen s romantickými roubenkami se toho moc dělat nedalo, a pokud ano, bylo to mimořádně technologicky náročné.

A jak toho zateplování využili ptáci nebeští (co nesejíť a přece žnou)? Snad rorýsové, nebo jiné druhy ptáků záhy objevili, že do fasád polepených polystyrenem se dají snadno vyklovávat díry na hnízda.

A tak k nemalé zlosti některých společenství vlastníků bytů se ve fasádách objevily otvory, ve kterých hnízdí proradní ptáci. (Kdybych ty hnízdící ptáky neviděl na vlastní oči, tak bych nevěřil, že se může pták uchytit drápky na svislé stěně a vyklovat do fasády díru pro hnízdo).

Totéž se přihodilo jednomu mému potomku v jeho RD, také zateplil, dražšími deskami minerální vlny – to aby zeď dýchala, ale nově vzniklý otvor do fasády pod střešním okapem už musel nechat být (chytrý pták: do hnízda mu neprší, a to prokloval i perlinku, kterou byla tepelná isolace potažená). Kdyby to mladej zazdil, bude pták klovat vedle. Ostatně ta díra do zdi pod okapem má průměr jen asi 5 cm, s tím se dá prostě žít.

PS.: Není to aktuální téma v současné ponuré době, o které tu píše řada aktivních autorů, ale ti ptáci mne docela pobavili.