Proč tolik nepravdivé propagandy?

Napsala tu jedna autorka, že za socialismu bylo zboží tak zmetkovité, že se nedalo vyvážet. Od takové dámy bych očekával, že nejdříve provede náležitou analýzu skutečností – nu, nestalo se. Takže zase jen propaganda.

Už jsem se zmínil, že při zániku minulých organisací jsme doma „zachránili“ m.j. Statistickou ročenku z r.1990. Tak se do ní podíváme, jak to bylo dříve se zahraničním obchodem. Uvedu jen pár údajů, protože jsou příliš nudné, spíše pak uvedu několik postřehů z vlastního života. Ostatně z té ročenky už jsem vytěžil poťouchlý příspěvek „Mýty a skutečnosti zločinné komunistické diktatury“, kde jsem se pokusil ve  zkratce popsat strukturu národního hospodářství ke konci 80.let a který jsem tu měl v březnu 2018 (nikoliv v lednu, jak jsem omylem nedávno uvedl). Tím příspěvkem jsem také tehdy někoho popudil, hned na to napsal kritiku, ale nějak mi to tehdy uniklo, zjistil jsem to až před měsícem, ale stejně jsem to nečetl.

A jak tedy vypadal Zahraniční obchod ČSFR v r. 1989?

Vývoz celkem 217 mlrd.Kčs, dovoz 215 mlrd., aktivní saldo 2 mlrd., z toho do vyspělých kapitalistických států vývoz 40 mlrd., dovoz 38 mlrd., aktivní saldo 2 mlrd. Do světa mimo lido-demo se hodně vyvážely obráběcí stroje, traktory, mopedy, motocykly, nákladní auta Tatry i Liazky, osobní auta (nejvíc do Britanie, ale i do záp.Německa), elektromotory, pneumatiky, chmel, pivo, sklo, porcelán, textil, obuv, smaltované nádobí (nejvíc do SRN a Švédska), bižuterie – ta nejvíc do USA, vybrané agrární produkty (do NSR a Švýcarska), a spousta dalších artiklů.

Přímo v našem pražském družstevním domě bydlel náhodou starší zástupce Motokovu (to byl podnik zahraničního obchodu, přes který šly vývozy auto-techniky), ten měl v záp.Německu 3 kanceláře, jednu v Hamburgu, a další dvě ještě po Německu, a vím od něj, že toho prodával v Německu hodně. Do západního Německa se v 60.letech vyvezly i nějaké sportovní kabriolety Škoda, vyráběné na bázi tehdejší Octavie, obvykle v krásné červené nebo smetanově béžové barvě. Zcela nedávno jsem zahlédl v německé TV, jak několik fandů ochraňuje tyto vozy jako vzácné oldtimery.

Já osobně jsem ojediněle postřehnul některé vývozy: např. Kablo Děčín vyvážel do světa silnoproudé kabely na velkých bubnech, MEZ Brumov svářečky do Iráku a Íránu v době jejich války (samozřejmě: ve válce se musí také zbrojní technika opravovat a k tomu jsou zapotřebí také svářečky), další podniky MEZ (Moravské elektrotechnické závody) vyvážely elektromotory, do Anglie se vyvážely m.j. škodovky stodvacítky (tam si je kupovala spíše chudší klientela), do Austrálie tehdejší Octavie combi, kde si je pořizovali údajně řemeslníci, atd. Bylo by nudné další vypočítávat, v té ročence je toho uváděno daleko více a v různém třídění a to i údaje v kusech. Ví např. někdo, že do Kanady, NSR a Holandska se v r.89 vyvezlo 32, 23 a 29 tisíc ks jízdních kol? A do USA 1791 mopedů? A všechny tyto výrobky vyvíjeli a vyráběli čeští lidé, technici a dělníci, které namnoze ta jejich práce bavila. Není potřeba je urážet, že vyráběli zmetky (to by si mohla ta dáma odpustit). Jednou asi tak v r. 55, kdy jsem chodil na průmyslovku, jsem šel do Veletržního paláce na přednášku plzeňského Škodováka o nové elektrické lokomotivě. Pamatuji, že byla v uspořádání Bé-nul-Bé-nul a elektromotory měla v tlapovém provedení. A pamatuji dodnes, s jakým zaujetím a radostnou pýchou ten Škodovák o té nové lokomotivě referoval. Takovou radost z výsledků práce možná ekonomové a finančníci nepocítí, tak se musí utěšovat náhražkovými pocity, že zase si nahrabali tolik a tolik miliónů. Samozřejmě z peněz, které vyprodukovali svou prací jiní lidé, tak zvaní pracující. A u ekonomů také nikdo neočekává, že by jejich teorie nějak fungovaly, a navíc ekonomové a finančníci nikdy nenesou odpovědnost za chybné kroky. To u techniků, v medicíně, atd. je situace jiná. Když technik vyprojektuje a postaví most, tak se očekává, že nespadne. A když výjimečně spadne, je to pohroma, následují soudy atd.

Dále uvedu některé naše nákupy průmyslových výrobků do naší domácnosti, a jak to bylo s jejich zmetkovitostí. Asi tak v r.69 šicí stroj LADA, ten běží do dneška, už jsme ho dali snaše, mladí koupili před pár lety ženičce ke kulatému svátku luxusní šicí stroj, cenu nám neřekli, ale odhadoval jsem to tehdy na 15 až 20 tisíc, ten nějakou dobu běžel, pak se porouchal, hodně dlouho trvalo, než mladí někde vystarali opravu, ta zase stála asi 5 tisíc.

Zábavní elektronika: až v r. 74 jsme koupili malý ruský TVP Junosť, ten sloužil až do svého vyřazení, magnetofon Tesla B400 také sloužil až do vyřazení bez poruchy. Tu Junosť jsem snadno doplnil nf výstupem pro mgf, z ní jsme si pak nahrávali 4-semestrový TV kurs němčiny (tj. jen zvuk), což byl jeden z mála pořadů, který jsme z naší TV brali. Oravan color vydržel dost dlouho. Zato v dnešní nové době „placatý“ TVP Philips za 8 tisíc kiksnul už 3 měsíce po záruce, ale kupodivu jsem nalezl v UL opravnu, kde ho opravili za 800 (to je dnes rarita, aby někde něco opravili). Také poslední set-top box kiksnul hned měsíc po nákupu, další měsíc trvalo, než ho v záruce vyměnili. Já bych byl prostě s tou zmetkovitostí dost opatrný. Také měřák PU120 pro slaboproudá měření mám už přes 50 let. Ale jako bývalý radioamatér vím, že odvětví elektronika bylo za minulé éry dost slabé. Ale elektronika dnes v podstatě zanikla v celé Evropě, co se nedodá z Asie, tak není.

Automatická pračka Supertatramat z Popradu, pořízená v r.74,  nám sloužila 29 a 3 roku (než konečně začal téct smaltovaný kotel, v té době jsem 2x vyměnil programátor, který měli v pražském servisu repasovaný za pár stovek). Druhá pračka už ze západu vydržela asi 10 let, teď už máme třetí (bohužel s naprosto nemožnými programy, což se při nákupu nedalo zjistit).

Kuchyňský robot ETA z r.71, sice nevzhledný, slouží do dneška – jediný totiž umí nastrouhat brambory na český bramborák – dovozové cizácké výrobky strouhají brambory jen na nudličky, což není ono. První takový robot ze západu koupený někdy v 90.letech sloužil jen pár let, pak úplně odešla motorová jednotka. Teď už máme další. Tyčový mixer se také mechanicky porouchal, ale podařilo se mi jej opravit.

Jinak s chladničkami nebyl žádné problémy.  Také s vysavači ETA, ty se ovšem tehdy dělaly s menšími příkony.

Automobilismus: v 60.letech byly skutečně dodací lhůty dost dlouhé, byly pořadníky, ale na konci desetiletí se to náhle zlomilo, náhle a nečekaně v lednu 1970 mi přišla výzva z Mototechny a tak jsem došel pro Octavii combi, a pak už dodávky jely. Potom už aut prudce přibývalo. A byly také ruské Lady1200, žigulíky 1500, polské Fiaty1300, Wartburg1000 z DDR, atd.

Fotoaparát Flexaret jsem kupoval ještě na vojně v r. 60. Z Klínovce, kde jsem pobyl 14 měsíců, mám spoustu krásných přírodních záběrů. Ten sloužil bez poruchy přes rok 1980, pak skončil ve skříni. Pro cesty k moři jsme pořídili aparát z DDR na kinofilmové diáky.

Čerpadlo na zalévání ze SIGMY asi z r.75 jsem vyměnil teprva před třemi lety, sloužilo bez poruchy přes 40 let. Svářecí trafo pro kutily z onoho MEZ Brumov jsem kupoval v r. 71 v železářství u Anděla, což bylo velké železářství s obrovským sortimentem. Ta svářečka slouží do dneška bez poruchy, a to jsem ji jednou nedopatřením nechal úplně upražit – ale přežila to (takže super-kvalitní výrobek). První osmička vrtačka z Narexu Č.L. sloužila léta až do úplného opotřebení, další třináctka se stojánkem (tu jsem dal mladému), a další šestnáctka se stojánkem a další třináctka s příklepem slouží do dneška, ale některé byly kupovány už po r. 90. Elektronářadí máme převážně z Narexu Č.L., tak jaképak „zmetkovité zboží“.

Tak nevím, co ta propagandistka měla na mysli, když psala o zmetkovitém zboží. Ale co může člověk od takové dámy očekávat (samozřejmě jsem to nečetl, jen ten perex – už jsem párkrát postřehl, že napsala mega-nesmysly, tak jsem se přestal namáhat něco od ní číst). V naší domácnosti jsme nějak na zmetky nenarazili. Ale o jednom zmetku jsem slyšel: když přesunuli výrobu Š1300 do Trnavy, tak to tam prý dost prznili. Záchranky prý byly z těch dodaných sanitek dost nešťastné.

Já spíš kroutím hlavou, že několik zdejších autorů (-ek) pořád potřebují plivat na minulou dobu, dost často i zcela lživou demagogií. Dělají to také jiné východoevropské národy? Já např. nevím, jak posuzují minulou dobu Maďaři. Přitom Maďarsko bylo v r. 45 úplně převálcováno Rudou armádou, Budapešť v ruinách, také v r.56 RA tam tvrdě zasáhla do tzv. kontrarevoluce. Ale je zřetelné, že Maďarsko udržuje v současnosti s Ruskem velmi přátelské vztahy, bez rozpaků bude dostavovat svou jadernou energetiku ruskými dodávkami, a plyn berou z Ruska na základě zvláštních ujednání za třetinu ceny proti naší zemi. Ale jak říkal sapér Vodička: každý Maďar může za to, že je Maďar.

Dost sleduji také TV pořady z východního Německa. Východní Němci na území bývalé DDR by měli být socialistickou érou velmi popuzeni – ale jejich vztah k minulosti je dost ambivalentní. Samozřejmě nezapomínají na zeď, na střelby na ní, na odpudivé činnosti STASI, ale zrovna tak už léta probírají, jak „nebylo vše špatné“, vzpomínají na tehdejší „nejkrásnější léta svého života“ a přinesli na východoněmeckých TV kanálech už řadu reportáží o své tehdejší průmyslové výrobě. Jak vyráběli mopedy, motocykly, traktory, kombajny, osobní auta, nákladní auta různých tonáží (mnoho jich jezdilo i u nás), šicí stroje Veritas (ty se také u nás prodávaly), fotoaparáty, atd. Zvlášť sentimentální postoj mají k Trabantům, nad nimiž jsme my ohrnovali nosy. Ve vých. Německu přes 6 tisíc fandů stále udržuje Trabanty v provozu, dělají velká setkání, tvůrce té umakartové karoserie je ještě naživu a je na svůj výtvor náležitě hrdý. Také saský premiér (CDU) loni udělal přátelskou návštěvu do Ruska, jednal s presidentem Putinem, a dost kritisuje evropskou hysterii s těmi věčnými sankcemi proti Rusku. A stále se pokouší tento politik CDU nastolit výjimečné vztahy východního Německa s Ruskem. Také proto, že východní Němec je i 30 let po sjednocení stále chudým člověkem Německa – jejich průmysl prakticky zaniknul, a nového vzniklo jen málo.

Zajímavý je v této souvislosti výrok kancléře Bismarcka. Po netu koluje údajný Bismarckův výrok z roku 1848, který je překvapivě aktuální: V roce 1848 prohlásil jeden z největších světových stratégů své doby německý kancléř Bismarck: „Pokud bude někdo chtít porazit Rusko, musí nejdříve od něho odtrhnout Ukrajinu a dále proti němu poštvat ostatní slovanské národy, protože pouze Slovani jsou schopni zničit sama sebe. S jejich pomocí bude možné Rusko porazit. Po jeho porážce zůstanou tyto slovanské národy bez ochrany a bude jednoduché je zlikvidovat“.  Mimochodem, „vyjmout“ Ukrajinu z „velkoruského prostoru“ měl v plánu také Reinhard Heydrich.

(A ještě další mimochodem: těsně před Vánoci polský Kaczynski v GAZETA POLSKA ostře napadl novou německou vládu, že se pokouší vytvořit v Evropě „čtvrtou říši pod německým diktátem“).

Já prostě nad těmi našimi propagandistami kroutím hlavou. Přitom se často jedná o lidi, kteří jsou nejméně o 30 let mladší než já, takže minulou dobu znají jen z doslechu a o dřívějším našem průmyslu nejspíš nevědí už vůbec nic. A vcelku jsem pobaven, když některého takového popudím, Ostatně vždy jsem si z mnohého dělal srandu. Např. v 80.letech jsem s oblibou při příchodu na pracoviště zdravil zcela vážně křesťanským pozdravením Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. Až mne jeden starší kolega nabádal, abych neblbnul, že se to donese k vrchnosti. A sklon k poťouchlostem mi zůstal. Nedávno zase jeden autor reagoval na jeden můj příspěvek tvrzením hned v perexu (jinak bych to nevěděl), že socialistické Československo bylo v r. 89 zaostalou téměř rozvojovou zemí. No budiž, je to jeho názor. Snad by si ale mohl uvědomit, že stále mu jde doma elektřina z komunistické energetiky. Já jsem v 70.letech dělal něco pro Počerady a v 80.letech pracovně navštívil JEDU (Dukovany) a ohromilo mne, jak v turbinových halách vřeštěly vysokým tónem obrovité agregáty. Což byly skvělé výrobky českého průmyslu, výsledky práce plzeňských Škodováků a dalších českých techniků a dělníků. Že by to byli lidé ze zaostalé země? A kde dělali turbíny a generátory do přehrad, to nevím, ale nejspíš také v Plzni, a že jich bylo!

A jak bylo Československo zaostalé po vybudování zdravotnictví s tou spoustou nově postavených nemocnic a klinik? A se 40 tisíci lékaři v ČR v r. 1990? Kdy připadalo 250 obyvatel na jednoho lékaře. Když v Německu před dvěma lety připadalo 200 obyvatel na jednoho lékaře. To byl u nás projev nějaké zaostalosti?

Ale někdy i já vezmu něco vážně. Nikdy by mne dříve nenapadlo, že budu někdy psát takové příspěvky. Ale zklamalo mne, že po roce 1990 nebyla seriosně zpracována naše historie 20.století, šířilo se mnoho neseriosní propagandy, která občas sklouzávala do naprostých blábolů.

A ty debaty o kapitalismu mi připadají jako docela jalové. Ostatně po netu kolují stále stovky všelijakých fórků, a jeden z nich mne pobavil: Pro mnohé lidi je dnes strašné zjištění, že všechno, co nám komunisté vtloukali do hlav o kapitalismu a imperialismu, a čemu mnozí nechtěli uvěřit, je PRAVDA. A skvělým fórkem byla novoroční hláška: 2022 – rok, kdy většina Čechů zchudne (k tomu byly všechny novoroční projevy zcela zbytečné, však jsem také žádný neslyšel). Nebo jiná novoroční hláška: Mladí si vlastní bydlení hned tak nepořídí.

A v těch jalových debatách se komplikovaně a zkresleně vysvětluje něco, co je vpodstatě zcela jednoduché. Všimnul si toho i jeden další zdejší autor v příspěvku „Nikdo není proti ziskovému kapitalismu“. V tom příspěvku popisuje něco, co se dá vyjádřit i jednodušeji. Už před lety jsem v jednom příspěvku uvedl prostoduché tvrzení, že blahobyt se musí vyrobit, a to v továrnách a na polích. Jedině tam vznikají nové reálné hodnoty. A na tento vyrobený blahobyt se pak přissají všichni ti další, tj. obchodníci, většina řemeslníků a dalších živnostníků, všelijací tzv. podnikatelé, finančníci, bankéři, státní zaměstnanci, atd. Není totiž principiálního rozdílu mezi životem primitivního indiánského kmene před tisíci lety a životem moderní průmyslové společnosti, akorát že v nové době přibylo jalových činností a parazitů. Zcela jednoduše se také před lety vyjádřil tehdejší šéf německého koncernu SIEMENS Peter Löscher, že Německo je zemí techniků a kutilů (bastlířů), a že základem německého blahobytu je inženýr a kvalifikovaný dělník. A tyto dvě profese podle něj také zaručovaly světoznámý zvuk značky Made in Germany. Těžko asi podezřívat šéfa SIEMENSU z nějaké levičácké propagandy.

Ale myslím, že jsou teď ve světě i jiné a závažnější problémy: např. před Vánoci přišlo oznámení z OSN, že na světě zase za rok přibylo 82 miliónů lidí, takže osídlení Země už dosáhlo 7,92 mlrd. lidí. Kolik z nich se bude chtít nacpat do Evropy? Přitom stále denně rejdí po Středozemním moři se svými loděmi „ušlechtilé“ organisace, a stále navážejí zájemce do Evropy. Ale tyto lodě to přece nemohou všechno zvládnout!

A na konec ještě jednu poťouchlost: na Vánoce se pod stromečkem objevila od mladého také luxusní kazeta s hovězí šunkou (80gr). Tak tu jsem neviděl už přes 30 let! Hovězí šunku (nejspíš z roštěnce) jsem v daleko větších objemech, nikoliv směšných 80 gramů, kupovával v pražských lahůdkářstvích v době zločinné komunistické diktatury. Po vypuknutí svobody z trhu zcela zmizela.