Jak se měří dvojím metrem.

Před týdnem byl na ČT2 uveden kanadský dokument v sérii leteckých katastrof o sestřelení korejského letadla v roce 1983 sovětskou stíhačkou kdesi nad Sachalinem. To byla samozřejmě tragická událost, která vyvolala mezinárodní krizi, ale která naštěstí nevedla ke střetu velmocí.

O život přišlo asi 260 lidí, z toho přes 60 Američanů, včetně presidenta americké John Birch (?) Society, což je mimořádně bigotní a ultrapravicová organizace.  Pravděpodobně došlo k záměně za americký průzkumný – tj. špionážní letoun, který se tam v noci motal před Kamčatkou. Jako téměř každou noc.  Nicméně novinářské a politické běsnění v tzv. svobodném světě bylo tehdy nesmírné.

Ten kanadský dokument ale není jediným materiálem o této události. Někdy na počátku devadesátých let byl přímo v USA natočen hraný dokument o této události (podle mne výborný film), ve kterém však americká strana vyšla tak nepříznivě, že údajně ten film nebyl v USA vůbec hrán a přišel jen do evropských televizí. (Alespoň tak to oznámila před lety německá TV hlasatelka. Nezaznamenal jsem, že by se k nám ten film dostal. A pro případ, že by o něj nějaká naše televize projevila zájem, tak se ten film jmenoval CODED HOSTILE, v německé verzi pak Todesflug KAL  007, producenty byli David Darlow a John Smithson a ten film výborně zobrazuje tehdejší atmosféru. A mimochodem, německé TV stanice sleduji už 40let a jsou mně dodnes hlavním zdrojem informací).

Mimo jiné se v tom filmu uvádí, že v té době, tj. v r. 1983 USA denně prováděly celosvětově na 600 špionážních letů. A kdyby si něco takového dovolil SSSR, tak už dávno by zuřila třetí světová válka.

A ten film končí tím, že o pět let později, v roce 1988, americká vojenská loď v Perském golfu sestřelila íránské civilní letadlo s 290 lidmi na palubě. Také omylem. A za bílého dne. Všichni samozřejmě zahynuli. Bylo by možné klást otázku, co dělala americká válečná loď v Perském golfu, tedy na místě, kde v podstatě neměla co pohledávat, natož tam sestřelovat civilní letadla.  Odpověď je jednoduchá: střežila tam zájmy USA. A kde mají  zájmy USA? Odpověď je opět jednoduchá: na celé zeměkouli. A tak tu USA škodolibě dodají obrovské množství zbraní Talibanu, o pár let později s ním sami bojují, jindy podpoří kosovo-albánské bandity, a jindy zase arabské vzbouřence. A servilních následníků mají vždy dost. Ale vcelku se nedivím, že v západní Evropě, zejména mezi mladšími lidmi, patří USA a kupodivu také Izrael mezi nejméně sympatické státy.

A samozřejmě ten druhý případ už takové novinářské a politické běsnění nevyvolal. Pachatelem byly tentokrát USA, o život přišli převážně Íránci včetně žen a dětí, takže co?  To už zdaleka tak dojemná událost nebyla.

Ale je dobré si nedávné historie připomínat. A pokud možno bez zkreslování (čehož není ČT schopna). I když iluze z devadesátých let, kdy se zdálo, že po pádu železné opony se svět přemění na libě zavánějící záhon růží, zůstaly jen iluzemi.

Josef Komárek, říjen 2011