O tom, jak nekomunisté doplatili na zrušení KSČM...

Jsou mezi námi. Jsou neviditelní, ale i zjevní. Můžete je odhadovat, možná se i trefíte, ale jaké mají vlastně myšlení? Proč vlastně věří něčemu, co je nereálné? Mluvím o Nich. O komunistech. Nejdříve si shrňme, co víme. Komunismus nikdy vlastně neexistoval.  Nereálný je proto, že lidské vlastnosti mu nikdy nedovolí fungovat. Z pochopitelných důvodů, jako je například souboj živočišných druhů na Zemi, jehož jsme účastníky, mají lidé jako jednu z vlastností soutěživost. A ta se nehodí do komunismu. Stejně tak je i kapitalismus pouze ideál, kterého díky vlastnostem lidského pokolení není možné dosáhnout. Ale když se přibližujeme ke kapitalismu, tak máme svobodu, když bychom se přibližovali ke komunismu, máme totalitu.

Sen nedávný

A co tu tedy dělají ti, kteří jsou označeni za „komunisty“? Vyčkávají na přebrání moci? V dnešní společnosti je myšlenka, kterou se občas straší, že bychom se mohli dostat do totality a komunistické diktatury poměrně směšná. V čisté hypotéze, kterou já ovšem nepřipouštím, kdybychom se začali přibližovat nedemokratickému režimu, lze očekávat zásah jak ze strany EU nebo okolních států, tak i od lidí samotných. Tím bych shrnul to, že komunismus je pouze utopie a totalita je v dnešní Evropě nemyslitelná (snad kromě Běloruska, ale tam jsou opět jiné podmínky, než u nás).

A co jsou tedy zač ti poslanci z KSČM, kteří si sedí v lavicích poslanecké sněmovny a jsou takové české stálice. Nositelé zašlé ideologie? Ale kdeže. Jsou to skutečně jen vyprázdněné skořápky  a šedé duše, a ačkoli se prezentují jako komunisté, tak vlastně ani žádní komunisté nejsou. Je možné, že v mysli mají myšlenky revoluční, ale v konečném důsledku je jejich program jen snůškou nesmyslů a různých útržků. Není konzistentní. Já osobně je nedokážu zařadit, jsou jen takovou připomínkou starých časů, a proto zřejmě někteří nostalgikové volí tuto stranu. Možná by se dalo říci politickou ligu, ale to bych musel mluvit o skutečných komunistech, kterými jsou třeba radikální KSM. Tihle pánové a dámy z poslanecké sněmovny asi jen rádi kritizují jednání ostatních při vlastní nulové zodpovědnosti (bohudík). Strana je navíc naprosto nekonstruktivní, nikdo s nimi nechce spolupracovat a oni sami se nikam nedostanou. Všichni je ignorují. Pokud si je člověk vědom těchto faktů, tak nedokážu pochopit, proč někdo volí stranu, která je vyhozeným hlasem. Ne 18 % bylo ztracených hlasů v letošních volbách, těch je více. 18% + 11% za KSČM a to nám dává 29 %. Třetina, celá třetina volebních hlasů.

Nerušte je, doplatíte na to

Měli jsme tu z řad politiků i veřejnosti hlasy na zrušení KSČM. Oproti ostatním, já jsem zcela jednoznačně přesvědčen, že zrušení KSČM by nepomohlo nikomu jinému než samotným „komunistům“. I přejmenování by v konečném důsledku pro ně znamenalo výhodu. Takhle jsou vyprázdněné duše jasně označené, ale zkuste si teoreticky představit, co by se dělo, kdyby tomu tak nebylo, kdyby se v průběhu let zapomínalo, kdo jsou. Nepodceňujte lidskou bytost, ta je zapomnětlivá.

Jedna z možností, ta jediná, která by pomohla státu, ale ne KSČM by bylo, kdyby komunisté přejmenovali sami sebe. Část voličů by to brala jako zradu a noví voliči by nepřibyli hned, možná později (za předpokladu, že by se v názvu nevyskytovalo slovo „komunistická“). Druhá možnost je strašidelnější. Kdyby se nějakým zákazem zrušili komunisté, nebo jejich název, vyjde to úplně nastejno. Vznikne nová strana starého ražení, ale nebude se sebou tahat kouli v názvu. V takovém stavu si dokážu představit, že to zvětší volební potenciál strany. Staří voliči jí budou volit, protože přejmenování nebude zrada ze strany KSČM a nové voliče nebude odrazovat název. Já vím, možná se to někomu zdá absurdní, ale myšlení některých lidí je podivné. Stačí se podívat na DS. Jejím zákazem se vůbec nic nezměnilo a humbuk jí dělal předvolební kampaň v médiích zadarmo. Jasně, z přímého pohledu je zrušení nejjednodušší krok, který by měl zabránit nechtěnému, ale nefunguje.

Ta naše ostuda Česká

Musíme se smířit s tím, že Poslanecká sněmovna má takhle 174 poslanců a pak jakýsi neodpojitelný vozíček v podobě KSČM. Pokud chceme tento vozíček odpojit, pak je třeba šíření osvěty,a ne zakazování. Naopak, když se bude voličům KSČM stále jen nadávat, je to jedině zatvrdí. Chápu, že komunisté jsou velice jednoduchý cíl, ale možná by bylo lepší, snažit se jim argumentovat, že KSČM není státotvorná parlamentní strana. Nejzatvrzelejší nepřesvědčíte, ale „light-komunisté“ by se mohli alespoň zamyslet (oni to v podstatě, jak jsem řekl, ani žádní komunisté v pravém slova smyslu nejsou).

Samozřejmě, jiná situace je u KSM. To jsou mladí radikální lidé a ty, stejně jako DM, zřejmě nepřemluvíte. Tam je třeba zapracovat do budoucna, aby další generace již nenaplňovaly jejich řady. Těžké? Ano. Ale ne nemožné. Když mluvím o KM, můžu zmínit i mladé lidi v KSČM. Je zajímavé, že když na to někdo bude mít žaludek a bude chtít udělat rychlou kariéru a získat něco peněz, pak do KSČM vstoupí. Z kandidátky se do sněmovny dostala například i 25tiletá studentka. A není špatné v takovém věku si přibrat poslanecký plat. Pokud to člověku stojí za škraloup v jeho životopisu, pokud to stojí za to, že se na Vás budou lidé dívat skrze prsty, pak v KSČM uděláte stranickou kariéru velice rychle.

Strašák do zelí

A tak to je s tou malou stranou pseudokomunistickou. A tak si ty prázdné osoby sedí ve sněmovně, občas na někoho zanadávají, tváří se rudě, při volbě prezidenta mají na čelech cenovky a jejich voliči jsou za to asi spokojení. Možná to tak má být. Jako připomínka něčeho dávno minulého, co už se nevrátí. Nemám je rád, ale nebojím se takového ustrašeného nesmyslu, jako je nereálný návrat k totalitě. Možná může být strach z nekonzistentního programu, ale to je tak vše.