Bouře ve sklence vody

Jak všichni víme, v současnosti ještě stále média probírají sprostá slova použitá prezidentem Milošem Zemanem v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán. Osobně musím vše označit za pseudoudálost. Neříkám, že není důležité, jak lidé hovoří, právě naopak, ale abychom řešili v mediálním prostoru zmíněnou situaci takto široce, to mi nepřijde úplně standardní.

V poslední době bych to zařadil hned za situaci, ve kterých se dával prostor tomu, kdy poslanec Miroslav Kalousek označil poslance Zdeňka Ondráčka za komunistického fízla. Nevěřil jsem tehdy očím, když přenos z poslanecké sněmovny, kde se záležitost řešila, přenášela ČT24 téměř třičtvrtě hodiny. Přehlídka ztraceného času a událost, která si nezaslouží zdaleka tolik místa, kolik dostala. Stejně jako při aktuální pseudokauze.

To, jak se vyjádřil prezident Miloš Zeman při Hovorech z Lán, nebylo správně. Debata o vulgárnosti lidí ve veřejném prostoru se dá rozproudit různými způsoby, ale tímhle si uškodil. Úplně zbytečně. Z toho nejsem opravdu nadšený. Na druhou stranu, médii podpořená vlna nevole je značně přepálená.

Miloše Zemana odsuzují všemožní lidé, také někteří umělci, například tací, jako je prvotřídní sprosťák David Černý, který by samozřejmě řekl, že je to součástí jeho umělecké image, či něco podobného. Miloše Zemana ale odsuzují hlavně lidé, jako je Miroslav Kalousek, jeden z předních buranů politické scény. Ten, který před čtyřmi roky na videu, které je stále na internetu dostupné, hovoří před sněmovnou se členy Pirátské strany a vesele kolem sebe metá slova, která se těžko publikují. To, jak před lety probíhal výhružný a hrubý telefonát s tehdejším koaličním poslancem Petrem Skokanem, je jen další ukázka stylu komunikace. Občasné výroky ve sněmovně jsou toho dalším důkazem. A tak pěkně pan Kalousek hovořil i jako ministr financí, což už není rozhodně ani reprezentačně nedůležitá postava.

Stejně tak tehdejší ministr zahraniční, který byl vidět navíc i v zahraničí. U něj bohužel často jsou sprostoty přecházeny a jsou označovány za součást jeho noblesnosti. Není to noblesní, zvlášť když je to opakované, ale zdá se, že to dnešním kazatelům morálky nevadí. O mnohých dalších poslancích raději ani mluvit nebudu, sami si vzpomeňme například na občasné výroky tehdejšího premiéra Topolánka, ale i dalších politiků. Je zvláštní, že u nich to takto silně akcentováno nebylo, přestože byly ve veřejných funkcích, často dosti vážených.

Drobná odbočka musí být k tomu, že čím více se v mediálním prostoru dává místa k vyjadřování o aktuálních výrocích prezidenta, tím více je to pochopitelně vidět a zpozorují to samozřejmě i zahraniční média. Takže pokud někdo říká, že o vulgarismech prezidenta Zemana si všímají i v zahraničí, nese svůj díl viny (a netvrdím, že celou) i mediální svět, který tuto pseudokauzu zbytečně rozšiřuje, agendu médií k tomu totiž nastavili novináři a přijali jí aktuálně jako věc se značně vysokou prioritou (a pro příjemce sdělení je toto bulvární téma atraktivní).

Nebudeme si také hrát na to, že je důležitější obsah nebo forma. Důležité je oboje. Nelze tedy tvrdit, jak někteří příznivci až nekriticky hovoří, že Miloš Zeman použil vulgarismů, ale má obsah, kdežto ostatní jsou možná slušní napovrch, ale uvnitř jsou zloduši. Ne, platí jedno s druhým, nemusíme si přeci vybírat mezi obsahem a formou.

Nakonec je dobré upozornit, že pohoršování se nad používáním vulgarismů v politice je z velké části podle principu dvojího metru, je to pokrytecké a to nejen od politiků, ale mnohdy i od umělců a dalších občanů, kteří uvěřili tomu, že co je psáno, musí být i vždy dáno a pohltila je zřejmě absurdní morální panika díky jejich emocím. Pro mnohé byl výrok jen voda na jejich mlýn a pouhopouhá záminka pro nadávání na prezidenta, které by přišlo tak jako tak a nynější pohoršení nad sprostými výroky může být i falešné. To nic nemění na tom, že Miloš Zeman nemusel takto hovořit, ačkoli to byl zřejmě záměr a ne náhoda. Prezident sice mluvil o aktuální problematice a neříká to nic o obsahu jeho sdělení, ale stejně to nemá zapotřebí. Ode mě si tak zaslouží minimálně to pomyslné povzdechnutí a zakroucení hlavou.