Proč lidé nemají rádi operu a co s tím

Odpor některých lidí k opeře je až hysterický. Občas nechápu, jak se mi to vlastně stalo. Za vším hledej ženu. Někdy vám to povím

· V úvodu bych podotkl, že nemám absolutně v úmyslu cokoli komu podsouvat nebo vnucovat. Jen se stále hádám s přáteli, kteří mě považují v podstatě za magora. Tento bod ovšem nerozporujo

· Proč lidé nemají rádi operu. Pokusím se to rozebrat a dát návod, jak se s tím vyrovnat. Oni si to prostě neposlechnou a odsoudí to. Znovu upozorňuji, že následující body jsou mým osobním názorem. Nemám žádný patent na pravdu.

·

· Následující text je míněn jako stanovisko k nejčastějším předsudkům vůči opeře.

· Pravidlo, že hudba potřebuje čas, platí vlastně pro všechny náročnější hudební žánry. Kdo z vás dá na poprvé Stravinského, Ravela nebo Weberna? Jejich orchestrální tvorba je považována za kvalitní, ale opravdu to dáte na první poslech? Nemyslím samozřejmě Boléro nebo Svěcení Jara. Oni napsali opravdu náročné věci.

· Nemusíme chodit tak daleko.. J. S. Bach umí unudit k smrti. „Umění fugy“ je tak náročné, že se dle mého v kuse zvládnout nedá, alespoň napoprvé nikoli. Pokud to někdo zvládne, tak mu to závidím. Já jsem vždy připraven zkusit jinou hudbu a poprat se s ní, dát jí čas. Někdy to dá zabrat, ale zvítězil jsem nad Davidem Bowiem a taky nad Tomem Waittsem. Ten druhý mi dal zabrat. Kamarád ho strašně miluje. Přišlo mi to nepochopitelné, až mi došlo, že musím vzít v úvahu ty texty. Ne, netvrdím, že je pravidelně poslouchám, to by byla lež. Ale pochopil jsem, kde je kouzlo.

· Bohužel jsem šíleně deformovaný blázen a většina tzv. populární hudby mi připadá jako „skákal pes“. I když nechej na hlavě, pak člověk běhá po bytě s vysavačem a na celé kolo huláká, že bude žít „Nonstop“.

· Věci, které nezvládnu, zařazuji do tzv. poslechové fronty, někdy se k tomu vrátím a proniknu do toho. Ta poslechová fronta je delší než tkaničky do pohorek. Jsem už taky starej a chuť se vracet nemám, stává se to jen někdy. Zatím můžu říct, že si myslím, že dodekadecimální stupnici jsem odepsal a že mi taje jejího kouzla zůstanou navždy skryty. Takových věcí je moc.

· Nyní ty předsudky

· Operní náměty jsou nesmyslné

· Ano, je tomu mnohdy tak. Ale ono to zase není až tak důležité. Jsou zde emoce a situace v ději, které vás dostanou pod sedačku. Jedině hudba dává těm nesmyslům právo na život. Není ani třeba znát detailně libreto a text. Samozřejmě, titulky se vždy hodí. Je třeba vědět, co se na jevišti děje. Opera je velmi stylizovaný žánr. Nemá tedy úplně smysl řešit motivaci postav a logiku jejich chování.

· Opery jsou příliš dlouhé

· Ano, některé mají třeba 4–5 hodin. Proto volte zkraje krátké opery. Není jich málo.

· Opery, a hlavně opery Richarda Wagnera jsou k nepřežití a naprosto nikdo to nesnese.

· Tohle není pravda. Pokud ale nemáte ultraukrutné hudební nadání, nemůžete na to jenom tak vlézt do divadla. Opravdu vás to zabije. Je třeba si koupit nahrávku a poslouchat to předem. Musíte tomu něco dát a ono se vám to vrátí bohatě zpátky. Co tomu máte dávat? Čas .. nic jiného to po vás nechce.

· Operní zpěv je k nesnesení, je to šílené vřískání, nepřirozený krční zpěv.

· Opravdu? Tak to ale není. Já ukrutně nesnáším vřískání a klidně za vřískání označím zpěv jistých známých zpěvaček. Že jsem idiot a melu neskutečné kraviny? Docela možná, ale já o teorii zpěvu něco málo vím. Sice některým věcem v tomto vůbec nerozumím, ale pocitově některé věci chápu. Základy správného zpěvu platí obecně napříč všemi žánry. Že je to nesmysl? Když jistá zpěvačka prohlásila, že měla ve 32 letech poškozené hlasivky, nemám, co bych k tomu řekl. Záleží pro jak velké publikum a pro jaký prostor zpěvák zpívá. Uřvat se i s použitím mikrofonu, vyžaduje vcelku talent a ten zmíněná určitě má a také měla talent s uvřískat, protože neumí technicky správně zpívat, přesněji neuměla, už se doučila.

· Operní zpěv je provozován bez mikrofonu do prostoru divadla přes orchestr. Zkuste brát lidský hlas jako hudební nástroj, jako součást toho orchestru. Zjistíte, že je to ten nejbarevnější hudební nástroj, který existuje. K tomu přistupují ještě další body. Není pochyb o tom, že operní hlas a jeho vliv na posluchače má sexuální složku a sexuální kouzlo. Další aspekt je, že operní hlas zprostředkovává emoce v míře, ve které byste to nečekali. Nevěříte? Tak, poslouchejte opery nejdříve beze slov.

· Nesnáším hlavně ženské vokály. Je to šakalí vytí a nesnesitelné kvílení, na hranici ultrazvuku. Sopránové výšky jsou nesnesitelné.

· Kolik dobrých sopranistek jste v životě slyšeli? Začněte nižšími hlasy. Navíc, Tarju Turunen řada lidí zbožňuje a co ona je jiného, než operní soprán? Sopránová poloha je velmi bohatá. Musíte to ale poslouchat a dát tomu čas. Proč byste to dělali? Vrátí se vám to. Zjistíte, kolik nádherné hudby vám uniklo.

· Nesnáším to operní trylkování – koloraturu

· Tak to odložte, to nesnáší řada operních milovníků. Dá se do toho dostat, ale opět to chce jen čas.

· Já nerozumím operním pěvcům ani slovo.

· To se naučíte, a navíc, to není úplně třeba. Jak jsem psal, musíte rozumět situaci a vnímat emoce v hudbě obsažené. Navíc jsem psal, že je to hudební nástroj. Klarinet taky neumí nic vyslovit. Nemusíte rozumět, to přijde časem.

· Já si poslechnu raději Ozzyho nebo Mikea Pattona

· Na to mám jedinou radu. Užijte si Ozzyho nebo Faith no more, když se vám líbí. Nikdo nemá právo vám nařizovat, co máte poslouchat. Já vůči Ozzymu předsudky nemám. Když vás to obohacuje, proč ne. Strávil jsem s Ozzym a Pattonem řadu hodin a zařadil si je. Strávil jsem s nimi daleko více času než vy poslechem opery.

· Obzvláště vyspělý nápad je, jít do divadla bez přípravy na „Příběhy Lišky Bystroušky“ nebo podobné. Opera je to jistě skvělá, ale pro běžné ucho je to prostě moc. Tohle je typický skutek některých nesoudných učitelů hudební výchovy.

· Je třeba si zvolit titul. Já jako první volbu doporučuji Verdiho operu Rigoletto.

· Otázka je, proč byste to dělali. Inu nevím, třeba jen tak ze srandy?

A na konec, zvolíme samozřejmě Wagnera. Tohle je ta nejextatičtější hudba, kterou kdy kdo napsal. Jen musíte počkat asi do půlky klipu, než to přijde. Zkusíme nezpívanou verzi a pak zpívanou.

A zpívanou