Super Size Me a co s tím?

Dokumentární film o problému dnešní doby.

Nedávno jsem shlédl americký dokumentární film Super Size Me, kdy se jeden zdravý a dobře se stravující Američan jménem Morgan Spurlock, rozhodl obětovat se pro film a začal se stravovat pouze a jen v řetězci Mc Donalds. Proč říkám slovo obětovat? Protože jak výzkum ukázal, skutečně dal v sázku své zdraví. 

Film začíná Morganovou návštěvou tří doktorů, přičemž dva z nich jsou specialisté a třetí je praktický lékař. Po provedených vyšetřeních se všichni shodují že Morganův zdravotní stav je velice dobrý. Cholesterol nízký, netrpí nadváhou, nemá diabetes, ani problémy s ledvinami a játry. Poté začíná jeho třicetidenní "dieta" plná BigMaců, McNugets, lívanců a hlavně Coca-Coly. Vše se rozhodl nakupovat v největších dostupných porcích.

Film byl prokládán názory odborníků na výživu, takže z toho vyplynulo že jeho třicetidenní strava byla odborníky stanovena jako dávka nezdravého jídla z fast foodu, kterou by oni doporučili sníst během osmi let. Takže tento typ jídla by měl na osm let, pokud by se řídil specialisty na výživu, kteří víceméně fastfoody zavrhli, nebo povolili maximálně jednu návštěvu za jeden až dva měsíce. Dále byl film proložen diskuzí o potravinářské loby ve školách a o tom kolik McDonalds utratí za reklamu, která je v USA zaměřena především na děti. V podstatě jsem pochopil, že jediný stát ve kterém je na základní škole povinná tělesná výchova je stát Illinois. Nevím jak jsou tyto informace pravdivé, nemohu si je ověřit. 

Ale to nejdůležitější teprve přijde. Morgan za oněch 30 dní přibral na váze přibližně 12 kilogramů, zvýšila se mu dvojnásobně šance na onemocnění srdce. Výrazně stoupl cholesterol a obsah cukru v jeho těle. Trpěl bolestmi hlavy, únavou a podrážděností. Film se také věnoval obezitě dětí a dospělých v USA, jednotlivé státy tam byly seřazeny podle počtu tlustých lidí, dle statistik. Také mě zaujala diskuze nad tím jak kuřáci jsou buzerováni, ale prostorově výraznější občan, který ničí své zdraví stravováním ve fast foodu je společensky přijatelný. Jasné je, že kuřák ničí zdraví i ostatním lidem v blízkosti, kdežto obézní klient těchto vyžíren ho ničí jen sobě, ale pravdou však je že stát utratí na léčbě chorob z obezity velmi mnoho financí, jako je tomu i u kouření. Poměr samozřejmě neznám, vycházím pouze z částek na léčbu diabetiků v USA, uvedených ve filmu.

Morganova "dieta" je na české poměry ojedinělá. Přesto se nešvar rozmáhá i u nás. V menších městech to není tolik vidět, tam prosperují jen malí stánkaři s hranolkami a hamburgrem a myslím že se netěší takové návštěvnosti jako tomu vidíme ve větších městech, natož v Praze. Důvodem narvaných McDonaldů je jistě i reklamní kampaň – zejména billboardy. Reklam v TV jsem si dlouho nevšiml, dřív jich však bylo celkem dost zejména na děti zaměřených. Češi stejně jako Němci poslední dobou kráčejí v cestě obezity na prvních místech v Evropě. Bylo by hloupé tvrdit že za to mohou rychlá občerstvení. Takové knedlíky a kvantem mouky zahuštěné guláše a omáčky v restauracích nejsou to nejlepší. Jde o stravovací návyky. Výběr z lehčích jídel nabízených v restauracích je dost. Každý má chuť na sladké, ovšem pokud se to stane každodenním rituálem, tak to se zdravím lidé daleko nedotáhnou. Další český a německý problém je pivo. Na to jsou oba národy dosti zaměřené a při aplikované pravdě – všeho moc škodí, je i přemíra piva škodlivým faktorem. Můžeme zakázat reklamy na řetězce rychlého občerstvení, ale i tak je třeba změnit stravovací návyky a nepřecpávat se. Kdybychom zakázali reklamu na pivo, nestane se vůbec nic, to jsem si celkem jist. Východiskem je pohyb. Pravidelný sport v rámci časových a fyzických možností může také pomoci zabránit prostorově objemnému trendu moderní doby. 

Jaký na to máte názor? Myslíte že je to zbytečné zveličování a pseudoproblém? Chcete něco doplnit či poopravit? Rád si přečtu komentáře.