Ranní zamyšlení nad pravdou a láskou

Otevřu si ráno cestou do práce v tramvaji noviny. První strana: studenti protestují (titulek: Studenti křičí na ministra…). Druhá strana - velká fotografie smutného muže (Vrah Monyové dostal 15 let) a pod tím ukryt malý článek (Bacha na justiční puč…), který začíná slovy „Pravda a láska…“. Aha to si novinář dělá srandu. Ale proč na zpravodajské straně? Když novináři píší o pravdě a lásce, něco chtějí zesměšnit. Lidé, kteří pohrdají „pravdou a láskou“ by si mohli položit otázku: je dobré žít bez lásky a pravdy? Ale my tak už žijeme, žijeme v říši bez lásky a pravdy. Lidé na ulicích se už zas ponořili do depresí a zamlklosti -  jako s koncem komunistické diktatury. Když se koncem 80. let někdo na někoho usmál, byla to malá pouliční revoluce. Situace se opakuje, ideologie se vyměnily a je to stejné. Není nakonec celá revoluce v srdcích lidí? Kdopak to říkal před sto lety? Když lidé neosvobodí svá srdce, neosvobodí se ani navenek. Slovo srdce ovšem z politiky dávno vypadlo jako slova láska a pravda a jiná. Není to vědecké, ekonomické ani technologické. Prosím vás srdce? V roce 1990 jsme chtěli být svobodnější, bohatší a šťastnější. A jsme? Spotřeba antidepresiv plynule stoupá v západním světě, říkají statistiky. To je asi to štěstí.

Láska zahrnuje úctu a respekt k bližnímu. Když lidé nemají k sobě respekt a nemají respekt k pravdě – okrádají se a v obci převládnou nespravedlnost a podvody – a to máme teď a tady v České republice (res-publica znamená latinsky věc veřejná).  Asi je něco špatně.

Březen 2012, co tu máme? Pokračující pád státu do dluhové pasti, snižování životní úrovně, zkorumpované politické strany, zkorumpovanou státní správu i samosprávu, policii i justici, mafiánský kapitalismus. Někteří odborníci říkají, že toto už není demokracie. Není to náhodou důsledek nerespektování základních hodnot? Jako třeba „miluj bližního svého“.  Kdy to kdo řekl? Když ctím svého bližního (nemusím ho nutně milovat), tak ho neokrádám a nepodvádím…přeju mu dobré.

Problém je i v tom, že lidé pořádně nevědí, co je to láska. Například křesťanství je založeno na judaistickém příkazu „Milovat budeš svého Boha“. Lásku pak lidé nejprve dokazovali (a museli dokazovat) tím, že umlátili kameny ty, kteří měli jiný názor a chtěli milovat něco jiného a jinak, než bylo předepsáno.  Problém je i v tom, že lidé pořádně nevědí, co je to pravda. Pravda většinou říkají tomu, v co uvěřili a  v co podle nich musí tudíž věřit i ostatní .

Možná by se Češi měli začít pomalu zamýšlet nad tím, v jaké zemi chtějí vlastně žít: tam, kde vládne úcta k bližnímu a spravedlnost, nebo tam, kde se všechno rozkrade a vládnou lháři a podvodníci?