Havel odešel - Zpráva z majáku č. 55 (12.12.-18.12.2011)

Nehybno v Česku ukončila vichřice Joachim. - Američané se stáhli z Iráku. – Krvavé nepokoje v Egyptě pokračují.

Václav Havel tedy odešel z toho světa a ze své tělesné schránky. Symbolicky se nedožil mysteriózního roku 2012. Některé unavené duše, upracované budováním světelných stezek odcházejí. Ano, jako by jedna epocha končila. A Havel už prostě neměl sil tu být, své vykonal, vydal spoustu energie. Před odchodem k sobě pozval silný muž Sametové revoluce - který nám rychle zchátral před očima do podoby stařečka - svého věrného přítele dalajlámu. Hned mě napadlo, že potřebuje duchovní pomoc ke svému odchodu a že ten odchod přijde brzy, ale že to bude tak rychle, mne překvapilo. Muž unavený bojem proti komunismu, zřejmě znavený politickými porážkami a snad také zdeptaný pohrdáním a nenávistí části národa, opustil svou dočasnou schránku.

Jeho duše je nyní v bardu, přechodovém stavu před dalším znovuzrozením, řekl by jistě dalajláma, který možná i ví, kam a kdy se Havlova duše znovu narodí. Zvláštní představa – Václav Havel se narodí třeba v Tibetu nebo v Číně, možná v Kalifornii.

Žertuji, nakonec Václav Havel měl rád žertíky – stačí si vzpomenout, jak popíjí pivo s americkým prezidentem Billem Clintonem v hospodě U Tygra nebo na jeho film Odcházení. Tomu filmu jsem se dlouho vyhýbal, ale nakonec se na něj stejně podíval. Ukazuje jinou stránku světově proslulého Čecha – jeho žertovný aspekt, groteskní vnímání okolí i sebe. V první scéně filmu kráčí hlavní hrdina „bývalý kancléř“ Rieger (tak trochu Havel) obklopen ženami jako jejich rezignovaný zajatec. V poslední scéně nastupuje, vyhnán z vládní vily vítězem Kleinem (tak trochu Klaus) do směšného hollywoodského dostavníku s nápisem The End na dveřích. Rieger-Havel nese v náručí hlavu Gándhího a za ním na zdi je nápis DOST BYLO HAVLA. Skutečný Václav Havel vynořující  se z vody a děkující divákům, že si vypnuli mobily během představení, působí v tomto rádoby humorném gagu vlastně dosti smutně. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, – připomene a ponoří se.

Havlův konec byl poněkud osamělý a smutný, odešel v atmosféře další krize, za soumraku Evropské unie, za soumraku politiky ne-havlovského typu. Je dobře, že se do té Havlovy zdánlivé samoty a izolovanosti vlila obrovitá vlna uznání, mnoha dobrých slov a vzpomínek. Příjemná katarze.

Někteří lidé vyjadřují názor, že s Havlovým odchodem končí jedna epocha. Dalo by se říci, že jsme od roku 1977 žili v havlovské době. Přeju Václavu Havlovi, aby ta jeho další inkarnace byla po té české trochu relaxační, u kalifornských  pláží by to nebylo špatné.

Co se jinak dělo: - Vědci z CERN oznámili, že jsou na stopě takzvaného Higgsova bosonu, "božské částice", která má podle teorií všem ostatním částicím zprostředkovávat hmotnost. - Při nepokojích v Sýrii bylo zabito více než 5000 lidí. - Teroristický útok v Lutychu prý neměl politické důvody - V neděli ráno odjel z Iráku poslední americký vojenský konvoj. Útok na Irák začal 20.3.2003. V zemi podle oficiálních zpráv zemřely desetitisíce Iráčanů, alternativní zdroje mluví o jednom milionu mrtvých Iráčanů. Američanů padly 4 tisíce. - Zemřel severokorejský vrchní komunista Kim-Čong-il.