Blázni říkají pravdu - Zpráva z Majáku č. 51

Žižek v Praze. 17.listopad – tohle období roku nese zvláštní energie. Objevil se Babiš. Kdo je Medůza?

17.11.2011 - Praha.

Pár stovek, snad tisíc demonstrantů tesknilo nad politikou provedenou pod heslem „Stát se rozkrádá jen jednou za 300 let, tak do toho!“. Ostatní zalezli do teplých děr. Leč přece něco: na Václaváku slavném objevil se zuřivý filosof Slavoj Žižek. Tak trochu mimoň, řečnil ve vlezlé zimě v triku. Šedivá hlava mohutná, ideální pro bustu. Jako by vylezl z bunkru, kde přemýšlí o kapitalismu. Vylétne ze svého marxistického bunkru a chrlí svá slova do světa jako projektily. Vypadá jako génius, tudíž musí být posedlý. Dobrý táborový řečník. Své myšlenky drmolí děsivou angličtinou, při níž si šlape na jazyk. Jeho oči jako by se dívaly z nějakého jiného světa. „Chtěli jste solidaritu a svobodu, a máte svobodu bez solidarity, svobodu zkorumpovaného kapitalismu,“ řekl. Něco z jeho dalších myšlenek: „Socialismus už máme – pro ty bohaté, ale pokud jste chudý nezaměstnaný dělník, přijdete o všechno“,  „globální kapitalismus s lidskou tváří nebude fungovat“.

Ano, chtěli jsme 17. listopadu 89 svobodu, demokracii i kapitalismus, protože socialismus ekonomicky nefungoval. A máme kapitalismus, který už taky nefunguje, vyrábí permanentní dluhové „pasti“, do kterých padají i země, jako Španělsko a Itálie. Kdo by to čekal před dvaceti lety? Dostali jsme vládu Klausů, Grossů, Zemanů, Topolánků, Kalousků a Nečasů. A Medůzy. Zdá se, že éra s názvem „Všechno je úplně v pohodě“ touto zimou končí. Možná skončila už v roce 2008.

Začátkem týdne byla ráno jinovatka na stromech i na verandě, jako by už byl prosinec. A všude smog. Za jednoho mlžného večera jsem zabloudil. Byla mlha, že by psa baskervillského nevyhnal. Ocitl jsem se asi 2 km vzdušnou čarou od majáku. Mezi novými rodinnými domy. Tyhle nové pseudovesnice na hypotéku, kam obyvatelé dojíždějí z Prahy auty, vypadají v mlze úplně stejně. Venku nikdo. Jen psi štěkají. Naštěstí se z mlhy vynořil mladík s čelovou svítilnou na hlavě a  nasměroval mne. Solidarita ještě žije. Vždycky nakonec najdete normálního člověka.

Musím taky rehabilitovat „socialistické“ autobusy středočeského kraje č. 371 a 374: žádný už nebyl narvaný jak za války (či socialismu), jak jsem psal minule. Řidiči jsou slušní a místní lid pokojný.

Ke slovu socialismus. Psal jsem článek pro nějaký časopis a šéfredaktorka mi odepsala, ať vyhodím „za socialismu“, že mladí čtenáři nevědí, co to je.

Takže milí mladí čtenáři, „za socialismu“ říkám době vymezené roky 1948 až 1989, (historici by řekli, že to bylo až od r. 1960, kdy komunisti vyhlásili vítězství socialismu, ale já myslím, že je to jedno, byl to pořád stejný režim. Byla to zvláštní doba. Nyní na ni – odhaduji - několik milionů lidí vzpomíná s dojetím. Ano, základní jistoty byly zajištěny, vše stabilní. Vše bylo předvídatelné. Takový jednoduchý svět. Jen ta stabilita byla trošku mrtvá a dementní. Podle toho to dopadlo.

Objevil se Babiš. Nový fenomén na politické scéně Ano 2011 stojí za zmínku. Uviděl jsem poprvé miliardáře a selfmademana Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce. Upoutal mě tak, že jsem to nevypnul a dokoukal do konce. Babiš je Švejk. Svérázný a zábavný  - jeho ostravsko-slovenský dialekt, brejličky na špičce nosu, přímočarost. Slon v porcelánu. Asi dobrý podnikatel, ale nijaký politik. Může mít tento muž úspěch se svou akcí? Možná ano, bylo by to zábavné s jeho minulostí. Takové české, resp. československé, protože on je Slovák. Co hraje proti Babišovi: Češi nemají rádi boháče. Méně asi vadí, že je uveden v seznamech jako spolupracovník StB. Jenomže naštvaná konkurence na něj vyhrabe všechno, co se dá. Blázen, dalo by se říci.

Co hraje pro Babiše: přináší do politiky plné mlžení a rozbředlých lží jasnou řeč člověka, který pojmenovává věci pravým jménem. Neříká „vyvádí se peníze“, ale „kradou“. „Kdyby se kradlo normálně, ale ono se krade moc. Dalík tam přidal tři nuly,“ opakuje v televizi.

To je příspěvek jednoho exkomunisty k havlovskému životu v pravdě. Kampak zmizel pan Václav Havel? Nemocný symbol revoluce je na Hrádečku. Muž sladkého hlasu, velký privatizátor stále na Hradě. 

A kde je Medůza? Nový pojem „dotek medůzy“ vnesl do médií poslanec za ODS Michal Doktor, který nevydýchal, že místo něho jde do čela resortu průmyslu a obchodu anesteziolog  Kuba. Když se Doktora novináři ptají, kdo je Medůza? Samozřejmě nic neřekne. Mlží. Jasně jsme v Čechách. Tady nemlžej jen blázni a magoři. Jinak mlha na blatech. Dotek medůzy byl svého času kultovní film, jeho hlavní hrdina dokázal telepaticky likvidovat lidi, které nenáviděl. Hlavní postavu – spisovatele Morlara - ztvárnil Richard Burton. Nečas odvolal ministra Kocourka, pravicového experta na ekonomiku, který daroval mamince 16 milionů neznámého původu. Místo, aby ho modří ptáci ocenili, jak má rád maminku, vykopli ho a nahradil ho Kuba. Doktorovi se to nelíbí. Hm. Premiér řekl o novém ministrovi anesteziologovi, že je to autentický člověk. Co tím myslel? Že to není mimozemšťan, takže můžeme být v klidu?   

Jirous. Lidi uctili památku zesnulého disidenta a básníka Martina Jirouse. On to byl zuřivý básník a sprosťák, o tom už nikdo nemluví. A opilec. Moc peněz neměl a bydlel v Praze jen díky knížeti Schwarzenbergovi, který mu půjčil byt. Jedna legenda praví, že řekl: Kdyby mě odtud chtěl kníže vystěhovat, tak tu rozdělám oheň a zapálím to. Mám malou vzpomínku na básníka z jedné hospody na Letné: zašel jsem před pár lety do malého baru na ulici Milady Horákové. Jirous seděl zády ke dveřím. Hned jsem ho poznal podle jeho bílých dlouhých vodnických vlasů. Četl si noviny. Ani se neotočil a místo pozdravu řekl: „Vypadni.“ Dál si mě nevšímal. Spíš ho zajímala barmanka. Ostatně jsme se osobně neznali. Neberu si to osobně. Bylo to vyjádření jeho názoru na okolní svět, zdá se. Dnes jsem slyšel v rozhlase jeho hlas. Odpovídal na otázku, jaký je rozdíl mezi minulým a současným režimem. Nechali ho promluvit, když už je mrtvej. Myslím, že to, co řekl, stojí za citaci: „Tohle je vláda globální blbosti,“ řekl Jirous. Tož, čest jeho památce.  

V sobotu se oteplilo. Chci přes Vltavu z Klecan do Roztok. Sedím na břehu a čekám. Široko daleko nikdo, jen řeka. Pan převozník vyjde z budky a zeptá se: „Jedete se mnou?“ Vypadá jak z předválečných filmů: vysoký, statný chlap, asi 60 let, velké dělnické ruce, nezbytné cigáro v puse. Vozí sem tam lidi už roky. Oslovuje nás „lidičky“ - „Buďte zdrávi, lidičky“, „Pojďte, lidičky.“  Normální člověk. Nespěchá, už nic nechce. Jaksi mimo čas. Byl by takový ve všech dobách. Možná tu byl převozníkem už za Keltů, potom za prvních Slovanů i ve středověku tu chytal ryby. Je věčný. Připadá mi jak svatý Petr. Nebo Cháron, převážející duše mrtvých na druhý břeh. Z mlhy, v níž jsme všichni tak trochu zabloudili.

Co se dělo tento týden:

Newyorští policisté násilně vyklidili Zuccottiho park, kde se usadili protestující z hnutí Occupy Wall Street. Demonstranti se tam den na to vrátili, pokusili se také zablokovat ráno burzu. - Syrský režim prezidenta Bašára Asada se ocitá v diplomatické izolaci. Během povstání povstání bylo zabito více než 4000 lidí.- Evropa je na tom nejhůře od konce druhé světové války, řekla německá kancléřka Angela Merkelová. - Česko se dusí ve smogu. - Ministrem průmyslu a obchodu se stal za ODS Martin Kuba, nahradil Martina Kocourka, který neustál kauzu „vyvedené miliony“. - Expremiér Mirek Topolánek založil novou firmu. - Uplynulo 22 let od sametové revoluce. "S delší vládou Kalousků nezbude nám na housku", hlásal jeden transparent na demonstraci v Praze. - Obchodní dům IKEA oznámil, že v Praze zdarma rozdá dvoutisícové poukázky na nákup. Akce přitáhla 17. listopadu před Ikeu tisíce lidí, někteří spali v autech na parkovišti. - Česká vláda se po mnoha měsících nechápavosti rozhodla připojit k soudu ve Švýcarsku, aby získala aspoň něco z 12 miliard korun, které si tam ulili privatizátoři Mostecké uhelné společnosti. Jde o praní špinavých peněz, nekalou správu, podvod a falšování listin, říkají Švýcaři. Češi nic nevyšetřili. - Nová měření potvrdila, že záhadná neutrina jsou rychlejší než světlo - Ptáci v Česku mizí pomalu i z lesů, zjistili ornitologové. Za posledních 30 let ubylo asi 10 milionů ptáků. - Zhruba tři z deseti Čechů a Češek tvrdí, že se měli za minulého režimu lépe. Za největší úspěchy po listopadu 1989 považují lidé nabídku zboží v obchodech, otevřené hranice a možnost kulturního vyžití, za největší neúspěchy kuponovou privatizaci, zhoršení mezilidských vztahů a práci úřadů. Vyplývá to z průzkumu společnosti SC&C.