Malajsie - Kuala Lumpur - Lepší, než jsem čekal

Kuala Lumpur - město zatím v Evropě známé možná tak svým okruhem pro F1 v Sepangu, možná jako tranzitní místo pro přelet na ostrovy jako jsou Bali a nebo Langkawi, pro nás momentálně přestupní místo po cestě na Nový Zéland a jelikož zde byla ta možnost, proč si neudělat na půli cesty přestávku a zajít si třeba do nejstaršího pralesa na světě - Taman Negara a nestrávit tu pár příjemných dní v přírodě mezi místníma zvířátkama?

Letenkám za patnáct tisíc na Zéland s libovolně dlouhým přestupem v Malajsii se téměř nedalo odolat. Teda zvládl jsem to asi 10 hodin, což je skoro rekord při takové nabídce, ale to jen proto, že jsem neměl k dispozici počítač :-) No což, Air Asia jako nízkonákladovka nám nevadí, létají do Evropy (Londýn, Paříž) s letouny A330, takže pohodlí jako kdekoliv jinde, jen samozřejmě není televize, hudba, jídlo. Jen za peníze. Ale zase to nejsou nijak přemrštěné pálky pro toho, kdo by chtěl. Dokonce ani první třída pro "rozmazlené" není zase tak drahá, jako v řádek několikanásobků u jiných společností. Tak proč ne. Linka se k 1.4.2012 ruší, tak je třeba ji alespoň jednou vyzkoušet. To, že se ruší měsíc po našem příletu zpět jsme tedy zjistili až jsme měli letenky koupené a tak jsme si značně oddychnuli, když nám to ještě vyšlo. Místo toho samozřejmě musíme co nejdříve nahnat nějaký další vlastní průšvih - takže opravdu doporučuji cestovat do Malajsie s platným pasem s dobou expirace minimálně 6 měsíců po návratu odsud. Na ambasádě sice můžou tvrdit, že by to mohlo projít i s dočasným pasem, který je vyřízený za dva dny, ale ten má platnost právě požadovaných 6 měsíců. Takže záleží na tom, jak se na ambasádě v Malajsii vyspí a jestli se jim bude chtít pustit vás do země. My to štěstí v neštěstí měli, takže se jede dál.

Malajsie je významným (největším) exportérem palmového oleje a je známa také rafinérskou společností Petronas, která také postavila na svoji počest nejvyšší dvojčata na světě - Petronas Twin Towers, chloubu Kuala Lumpur. Stojí v centru města, nahoru se dá zadarmo dostat, na můstku mezi budovami vás nechají jen pár minut a na to, abyste se sem dostali musíte čekat třeba celý den. My tedy radši zvolili (i když za peníze, ale v Malajsii snad není nic pro nás extra drahého) Kulala Lumpur City Tower, věž, která je sice nižší, než dvojčata, ale stojí na kopci, takže vypadá, že je vyšší a v podstatě z ní jde i lépe vidět na město okolo.

Město je velké, rozsáhlé, se spoustou moderních mrakodrapů neustále vyrůstajících ze země. Mají tu nadzemní metro, autobusy, vlaky, ale hlavně třeba Wifi Hot-spoty na každém rohu a informace pro turisty. Klobouk dolů. Angličtina taky všude na super úrovni, dokonce i místní, kteří jsou zalezlí v uličkách a prodávají takové ty zvláštní jídla (játra, srdce, žáby, atd.) v ne příliš hygienicky vypadajících stáncích, umí anglicky a poradí, co v jídle je, co mohou doporučit, kolik to stojí, apod., případně poradit s cestou. Paráda a mňam mňam, jejich kuchyně je fakt super pálivá, výborná...:-)

Co je taky na Kuala Lumpur fajn, že je tu v centru takový miniprales (hned u KL City Tower) s bambusama, ochočenýma opicema, veřejnýma záchodkama... :-)

V Kuala Lumpur přímo se většinou doporučuje zajít na obrovský místní trh v China Townu, velikou botanickou zahradu, případně Batu Caves (doporučuji  nechodit v den svátku hinduistů, kdy jsme to trefili zrovna my a to byl teda mazec, vůbec se tam a zpět dostat, procpat se nahoru po těch stovkách schodů a zase zpět). Batu Caves je posvátné místo s opicema a dírou ve skále, obrovským bohem Višna před schodama, ale každý na to může mít jiný názor :-)

Našim hlavním cílem bylo jet do Taman Negara National Park, 150 mil. let starého pralesa (nejstarší na světě). Původně jsme se rozhodovali ještě pro Cameroon Highlands, ale všichni nám to rozmluvili, že tam jsou jen čajové plantáže a spoustu turistů a vyrůstající mrakodrapy okolo, prý už moc zkomercionalizované místo. Taman Negara je taky hodně profláklý, tak jsme nevěděli, co od toho čekat. 2,5 hodiny cesty autobusem z Kuala Lumpur s cestovkou Hans Travel (sídlí v China Town a je nejznámější a nejlevnější, co sem jezdí), potom 3 hodiny lodí do vesničky vedle Taman Negara - Kuala Tahan. Byla to dobrá volba, Hans Travel nabízel několik balíčků včetně nějakého průvodce a aktivit, my zvolili Free & Go, což byla jen doprava a ubytování na 2 noci se snídaní a doprava zpět. Celkově asi za 500 Kč (nevím přesně). Ubytování jsme vzali nejlevnější, na co taky, že. Byla tam dokonce i klima, větrák, placené Wifi, sprcha s ještěrkama, v noci společnost s krysama. No pořád lepší, než spát vednu v džungli, odkud se linou zvláštní neznámé zvuky :-)

Hned první den po příjezdu odpoledne po náročné cestě (hlavně pro můj močový měchýř byla 3 hod. cesty lodí trošku utrpením), jsme šli trošku nakouknout do džungle a zjistit, jak to tu vlastně chodí. Správci parku nám řekli, že můžeme do džungle sami, důrazně doporučují průvodce. Dostali jsme mapku s několika možnými okruhy, z nichž byly některé třeba i na 5 a více dní. Jeden kratší ohruh byl na 2 dny s možností přespání na místní chatě na vysokých nohách v džungli. Byly volné poslední 2 místa ze 12ti, takže co váhat, budeme spát v džungli! :-)

Nějak jsme museli první večer nedočkavostí strávit, tak jsme se šli alespoň vykoupat do nedalekého "bazénu" Lumbok Simpon, kde byla krásně teplá, ale přesto osvěžující (na první pohled špinavá, ale zdaleka ne tolik, co my, spocení, smradlaví). Venku bylo asi 37 stupňů a 98% vlhkost, takže věci opravdu neschnuly po celou dobu výletu a na konci notně zapáchaly. Jediná možnost je ve městě dát do pračky. Doporučuju, jinak doporučuju vyhodit :-)

Jinak už u vesnice se toulalo spoustu zajímavých zvířátek, např. tapír, všudypřítomné opice, nějaká gazela a nebo naše první pijavice z vody, to byla radost :-) Kdybysme tak věděli, co si jich ještě užijeme :-)

Po cestě do pralesa jsme hned brzy ráno vzali náš lodní Taxi za 1 RM (ringit) za přelodení na druhou stranu řeky a vyrazli na světoznámou vycházku 40m nad zemí v korunách stromů - Conopy Walkway. Vyšlo nám to ještě dobře, skupinu školáků jsme nějak předběhli a šli skoro hned na řadu. Ostatní turisti po nás už čekali dloooouhé fronty, doporučuju opravdu hned ráno třeba v 9 hod. Jinak výlet v korunách stromů ucházející, kdyby pořád jeden šikovný klučina na těch lávkách mezi stromy neskákal a nehoupal tak i se mnou a mým batohem naplněným šesti litry vody a zbytkem mých všech věcí.

Cesta džunglí byla super, teda docela náročná, i přestože díky stromům na nás nesvítilo slunce, spotřeba vody byla značná, zato terén neústupný, čím dál od vesnice taky neprostupný a došli jsme navečer opravdu vyčerpáni, spocení a vysátí od pijavic, které se nebránili se opakovaně vracet a přisát se třeba i přes ponožky.

V džungli jsme potkali spoustu dalších zajímavých zvířátek, sloní bobky a čerstvé stopy, jedovaté stonožky, prý jsou tam taky všude hadi a pavouci, ti se nám ale vyhnuli, stejně jako vzácný tygr usurijský, který zde žije. Cesta zpátky vybraným okruhem byla kratší, snazší, ale zato s jedním krásným brodem a spoustou bláta. Opravdu výborné v tomto stavu a s takovýma čistýma botama potom sedat do letadla směr Nový Zéland a vyplňovat imigrační kartu, zda jsme v posledních několika týdnech náááááhodou nebyli v pralese, neměli kontakt se zvířaty, procházet kontrolou bot... :-)

Hodnocení: 9 z 10ti

Úroveň angličtiny: 9 z 10ti