Ukrajina - Kyjev - na skok k sousedům

Přílet do deštivého Kyjeva není nic moc. Vystupujeme z letiště, hledáme autobus, nacházíme zastávku za kruháčem s trabantem. Zajímavé, no proč ne. Jedem na první zastávku metra. Chytneme teda až tu druhou, ale zato hned u velkého parku a veže, na kterou se nám ale taky nepodařilo dostat. Po procházce parkem směřujeme k našemu ubytování. Metro je tu v pohodě, asi jako v Budapešti :-)

Přicházíme do objednaného hostelu, zjišťujeme, že to je nějaký byt v paneláku, nakonec jsme ale všechno našli a tak máme kde spát. Kupujeme ještě v supermarketu něco na jídlo, vaříme jako doma a plánujeme, co máme ráno navštívit.

V Kyjevě toho zase až tolik moc není. Na náměstí tzv. Zolotaja Vrata, zlatá brána, která byla dříve symbolem vstupu do Kyjeva. Je tam teď taky muzeum. Jdeme dál dolů směrem k náměstí nezávislosti, kde se shromažďují davy lidí při nejrůznějších příležitostech.

Dál navštěvujeme ještě nějaký komplex kostelů a nedaleko odsud je taky napodobenina chrámu Hagia Sophia v Istanbulu. Jdeme ještě do muzea Černobylu, což je celkem fajn tip. Nakonec se těšíme do místní jídelny Puzata Chata, kde si dáváme do nosu, co hrdlo ráčí. Je tu snad všechno možné, polévky a jídla, ukrajinské, běloruské, ruské speciality, deserty snad odevšud, no prostě za pár korun možnost vybrat si plný tác jídla, stejně jako v Rize na náměstí u hodin.

Potom už ale musíme pádit zpátky na letiště, kam se není úplně snadné místníma trolejbusema dostat a hlavně když se ptáte, tak nikdo neví, kde to letiště je a jak se na něj dostat. To je smutná realita, proto je potřeba si dát trošku víc času na odlet, aby jste nemuseli na letiště běžet 30 minut před odletem, jako já.

Nevím, co jsem od Kyjeva očekával, ale teď alespoň vím, že jako město mě nijak zvlášť neoslovilo a příště se zase můžu podívat jinam na Ukrajinu.

Celkové hodnocení: 7 z 10ti

Úroveň angličtiny: 1 z 10ti