Irsko - Příroda, národní parky, kultura

Čím mě opravdu tato země uchvátila? Jsou to nepochybně hory, útesy u moře, skály a příroda. Je to země plná zelené barvy a zvířat, krásných pohledů, průsmyků a kopců. Nic tu není jednotvárné, jako např. v Nizozemsku nebo Lotyšsku, ale rozmanitost je tu cítit na každém kroku. Opravdu až nečekaně jsem si tu chvílema připadal jako na Islandu, což byla doposud podívaná nejkrásnější.

Létat do Irska jde v dnešní době velmi snadno, nízkonákladové společnosti mají v oblibě Dublin (jedna ze základen irského Ryanairu), ale také třeba i Cork (Wizzair) a nebo Galway na západě ostrova. Autem to jde už poněkud hůře a stejně to nedoporučuju. Půjčovny tu nejsou předražené a je lepší si na silnici s jízdou nalevo půjčit auto s volantem napravo. Když otočit, tak se vším všudy :-)

Cílem této 5ti denní zastávky bylo určitě projet si nejkrásnější místa ostrova a také se podívat po městě hlavním - Dublinu. Začali jsme tedy hned první den po příletu, kdy jsme si v zápalu nedočkavosti po něčem IRSKÉM nakoupili polské sardinky, lotyšský chleba, litevskou vodu, běloruskou čokoládu a další věci v nějakém skvělém, na první pohled nenápadném obchodu se severoevropským zbožím. Cesta nás vedla až k městu Drogheda, kde kousek odsud je hroba Newgrange, prý patrně nejpůsobivější hrobka na cekém území Irska. Irové si ji také řádně opečovávají, mají tu visitors centre, kde může člověk hodinu chodit a číst si o hrobce, potom nasedneme na jejich místní autobus a jedeme k hrobce společně s davem dalších turistů. Zde na 10 minut vejdeme dovnitř, průvodce nám něco málo poví a jde se pryč. No prostě nic extra.

Daleko zajímavější však bylo však cestou na západ ostrova, dle většiny průvodců zajímavější a přírodně krásnější část Irska, zastávka nedaleko města Barrymore u obrovského jezera Lough Ree. Zde je prales zvaný St. John´s wood, kde je okružní trasa pralesem s mnoha dalšími cestami, které se pralesem proplétají. Krásná procházka něčím ne zcela typickým. Nedaleko odsud je také další trasa pro turisty, na které lze narazit na Dunguaire castle, zříceninu starodávného kostela a nebo zříceninu mlýna. Ano, tady se začínám poprvé cítit konečně jako v Irsku.

Další zastávkou po dlouhé, téměř 400 km cestě je konečně západ ostrova a město Galway. Odsud směrem na jih začíná spoustu View pointů, útesů do moře, krásných cest, kopců, atd. Popravdě řečeno tady se nám to začíná opravdu líbit. Galway nás nijak neohromilo, je to starší rybářské město, dnes je třetím největším v Irsku po Dublinu a Corku, takže jsme se sem ani moc nehrnuli. Zácpy tu ale byly slušné. Spíš jsme se hnali sehnat nějaké dobré místo na spaní, nejlépe někde u vhodného View pointu s výhledem na západ slunce u moře. A pak jsme už samozřejmě byli natěšení na jednu z největších chloub Irska - útesy Clifs of Mother, které jsou zapsány i na seznamu dědictví UNESCO a navrhovány mezi další divy světa (což nás teda docela udivilo, asi jsme z Islandu moc rozmlsaní, ale tam je takových a dle mého názoru ještě hezčích mnohem více).

Irové se samozřejmě obchodně rychle této příležitosti chytnuli a jen za vstup na tyto útesy si člověk zaplatí cca 12 EUR. Jediná výhoda je snad zajímavé visitors centre, ještě zajímavější záchody zde a Wifi zdarma ve zdejší restaruaci (a vedle ní).

Po cestě dále na jih jsme zastavili na několika dalších View pointech s nádhernými výhledy do vid Tichého oceánu. Na koupání to ale nebylo. Nebylo ani škaredě, ani vedro, prostě úplně přesně tak, jak je mi nejlépe. Jemný větřík, teplota okolo 18 stupňů, kupodivu celý týden přes den pořádně nepršelo, co víc si přát!

Irsko má několik poloostrovů, kde je několik národních parků a nebo krásných míst (např. i poloostrov nad Galway), nejkrásnější a nejznámější je ale poloostrov Dingle. Tady vede okružní jízda podél pobřeží a výhledy jsou tu skutečně úchvatné! Rozhodně nejkrásnější místo Irska, tedy pro mě. Skloubení hor, útesů, moře a krásných výhledů mě prostě fascinuje.

Další poloostrov níže od Dingle je poloostrov Killarney, tady by stálo zato se určitě taky podívat, ale časový harmonogram nám to nedovolil. Zajeli jsme ale aspoň do Killarney národního parku, kde jsou jezera, vodopády, hory, lesy, no prostě paráda.

Chtěl jsem se zastavit ještě také ve měste Cork, o kterém jsem slyšel, že je starobylé a pěkné. Byl tu ale zrovna nějaký Garden festival a všudě děsně moc lidí a na silnicích už tak plno. Proto jsme ho museli nakonec vynechat a mířit nazpět na východ ostrova do Dublinu. Po cestě bylo v plánu pohoří Wicklow Mountains, které je pouhých cca 30 km od Dublinu. To nás ale ze západu čeká ještě tak cca 400 km na východ. Pohoří je krásné, s pěknou silnící, oblíbený ráj motorkářů, kteří si sem po dálnici z Dublinu zajedou provětrat své koně. Já mohl provětrat akorát tak svoji hlavu na čerstvém vzduchu, protože nadmořská výška je tu celkem slušná a výhled obrovský. Je tu také velké zastrčené parkoviště, kde kempovalo pár karavanů, dobrý tip na nocleh. Kousíček je tu taky jezero, na které je výhled a startovací cesta z Wicklow Gap.

No a poslední den hurá do města. Po téměř týdnu jízdy vlevo už jsem si troufl i do centra města, kam se tedy ve všední den vůbec nedoporučuje jezdit. Naštěstí to vyšlo krásně na neděli, takže to bylo celkem v pohodě. Navíc v neděli je tu spoustu parkovišť neplacených i v centru, některé jsou placeny, ale většinou až odpoledne od 14 hodiny, což je vždy na značce přehledně vyznačeno. Pozor taky na irské dálnice. Mají tu takové kouzelné mýtné brány zvané TOLL, kde je potřeba zaplatit za dálnici. Jsou to ale jen úseky, na které i značky dopředu upozorňují, které jsou značeny i v jejich mapách a dají se celkem bez problémů objet po vedlejší cestě.

O Dublinu se nemá moc cenu rozepisovat. Ono tu taky nic extra moc není. Za 3 hodiny jsme neměli co dělat a to jsme prošli jejich nejznámějším mostem do centra, po Millenium Bridge (mnoho podobností s Londýnem) zase zpátky, kolem několika tradičních drahých irských hospod občas i s vlasní živou irskou muzikou, kouknuli na místní campus univerzity, na nový moderní most na východ od centra města, kde je vidět i velké ruské kolo (opět trošku opičení po London Eye), nesměl chybět taky místní hrad, který je teda naprosto v centru a ještě ani ulici od něj nebylo poznat, že by tu nějaký hrad měl být. Nádvoří a okolní uličky pokryté dělníky (v sezoně), v parku spoustu lidí, jinak nic extra zajímavého.

Musím říct, že kdybych měl jet teď do Irska znovu, sháním letenky do Corku a nebo Galway a projedu si jen tuto západní část ostrova s těmi krásnými poloostrovy a národními parky, ale o to hlouběji a pomaleji. Tam se mi to líbilo moc, i přes všechny turisty, atd. Irové jsou milí a nebyl s nima žádný problém.

Hodnocení: 8 z 10ti

Úroveň angličtiny: nečekaně 10 z 10ti i když irština jako jejich místní jazyk, ve kterém je tu dvojjazyčně napsáno skoro vše je dost šílený :-)