Jsou dva druhy lidí, jeden by dal za svého tvůrce život, druhý, kterého nechává chladným. Ke které skupině patříte?
Dal by se k takovému životu přirovnat život lidský? Dal by se přirovnat k životu Boha na zemi? Právě takové otázky trápí člověka od počátku světa, kdy člověk dokázal pozvednout hlavu ke hvězdám a zeptat se co je za nimi skryto?
Jediná odpověď na takové otázky je ta, že člověk by měl žít jako ten, který jej poslal a to právě tak, že dokáže dát všemu co jest zapotřebí v nejlepším jeho smyslu chápání. Kdo pozná tento dar najde cestu k životu a bude si připadat jako v ráji, protože vše půjde ne tak jak by chtěl člověk, ale jak si přeje on, který je v jeho životě zainteresován. Je to taková hra, kdy jeden se skrývá, aby nebyl viděn a druhý, který jej reprezentuje se snaží žít jako by to byl jeho život. Tento život je tak dán jen a jen jemu jako dar od něj. Kdo chápe, našel již cestu a bude jako člověk pověstný blízký Bohu, kdo tuto cestu zatím nenašel bude tápat dokud nepochopí, že život je jen jeden a to ten, který žijeme jako lidé, přitom jsme vyslanci toho čí život byl nám propůjčen. Tímto bych tuto úvahu ukončil.
Rozhovor:
Pokud byl myšlen ráj jako útočiště před zmarem života na zemi, proč si nevytvořit již takový život tady?
Dal by se vytvořit a dalo by to poměrně více práce než by si dokázal člověk představit. Snazší bude považovat ráj v podmínkách země jako omezený, kdy blahobyt bude vykládán dvěma způsoby. Jeden výklad bude působit jako odstrašující příklad a druhý co půjde člověku pod kůži bude ten, co mu bude našeptávat, že právě on je synem svého Boha a tedy strůjcem myšlenek, které přinese zemi.
Dá se mluvit tedy o zemi jako o místě práce a zkoušek?
Dá se tak o ní mluvit a myslím, že tohle téma bylo otevřeno osobnostmi, který chápali stejně jako ty, že země právě na tom je takhle, protože má přinášet lidem právě takové poznání. Kdo pochopil, ten jde, kdo nechápe stojí opodál.
Když bude země povýšena bude stejný systém panovat i nadále?
Bude panovat i nadále, protože je to princip, který země nese jako by to byl úděl těch, kteří se rodí a dokáží dát všemu co jest zapotřebí. Pro tyhle lidi má země své kouzlo, pro ostatní bude plná zmaru a pýchy jedince, říkající si člověk.
Proto si myslím, že moudrost se má přelévat do hmoty, aby byla povýšena.
Tato slova byla vyřčena někým, kdo chápe zemi jako výsostné místo, které bylo vytvořeno pro pochopení samého, tedy bytí v jeho jedinečnosti. Kdo Ví, ten jde, kdo stojí již nebude k nalezení.
Děkuji za rozhovor. I já děkuji.
Mohl bys lidem vzkázat, zvláště těm co hledají?
Mohl a rád jim vzkážu, buďte lidmi do té míry, jakými jste lidmi.
