Pramen se nachází v nás, kdy my jsme tím pramenem

Kdo pochopí tato slova, jako Božská. Nic mu nebude bránit poznat samotného Boha v sobě i v druhých.

Někdo jde pomaleji, někdo rychleji (pracovní název)

Bylo dáno člověku, aby šel. Jeho jití má podobu kolébání se stromu ve větru. Toto jití se nedá jinak popsat než právě tímto. Jak jsem již řekl, lidé jdou a nalézají, přesto nedokáží vše. Kdo dokáže vše? Nikdo, protože Božství, ač v nás stvořené, nikdo nechápe. Ten, kdo pochopí ono Božství v sobě i druhých jako vítěz půjde světem. Nepůjde ani pomaleji ani rychleji, ale půjde přesně tak jak má jít. Toto je veliké umění, jít, jak se má. Nikdo z lidí to nedokáže ocenit. Jen nejvyšší Bůh tvoří onu chůzi takových lidí a taková chůze, (přikláním se k tomu, říkat tomu chůze), je jako jitím bez pohybu.

Taková věc musí být vysvětlena. Zdánlivě člověk nejde, přesto jeho nitro i život peláší rychlostí blesku. To jen člověk obdařený poznáním této chůze chápe Božství v sobě jako pohybu. Nikdo v jeho okolí to pohybem nebude nazývat, jen lidé vidící za hranice, dokáží poznat takové lidi. Jsou to sprinteři života, kdy dávajíc všemu, co si zaslouží, dokáží být vším.

Myslím, že toto téma již se vyčerpalo, přesto mám jednu poznámku. Ta poznámka znamená, že jste již pochopili o co tu jde. Nejde zde o lidství, ani Božství. Jak vidíte jde tu o úplně něco jiného, to, co považujeme za života za důležité, stane se ničím a co nedbáme jako poklad za života, stane se měrou naší. Takto postupuji lidé nevědoucí. Však jak je tu u vědoucích lidí?

Vědoucí lidé nacházejí vše jako jedno. Nemohou nic rozdělit ani nic odbývat, kdy vše má cenu právě takovou, jakou má mít. Tohle rozděluje vše od všeho, co tvoří prozřetelnost. Proto i Vám přeji hodně poznatků v životě a mysli.

Buďte takový, jací jste a nechtějte být lidmi bez svědomí, protože svědomí je nádoba člověka, která se plní Božstvím. Kde není, tam nepřebývá Bůh.

To je vše, co jsem chtěl napsat.

Přeji Vám hodně zdaru.

J.H.