Zemědělství je obor, který nestudujeme, ale žijeme

Kdo najde v tomto oboru život, ten bude životem pro druhé, protože životem vše počalo právě v půdě, která vydala život svůj pro Vás.

Co prohnilého je v našem zemědělství? (pracovní název)

 Kdysi platilo, že nejpevnější lidé byli zemědělci, kteří pracovali s půdou. To proč tomu tak je, je z důvodu, že půda vyžaduje pevnost zaujetí myšlenek, aby se dala obdělávat. I když bez orebně, postup je vždy stejný a lidé to tak ctili. Dnešní lidé toto pouto již nechápou. Bylo a stále platí, že člověk je právě tím, čemu věří. Dokud platilo, že půda musí být prvně pochopena, aby mohla být obdělávána, tak v tento den to již neplatí. Školy udělaly své. Lidé již nectí myšlenku předků, že půda poskytuje informace nejen pro tělo, tím že nás zapřáhne, ale i pro duši, že nám dá příklady toho, co chápeme jako lidé. Takové pochopení se nedá udělat jinak, jedině ve styku s půdou. Proto by mělo být povinnou výukou seznámení s půdou, aby člověk pochopil její obraz v sobě, že sám je půdou, ze které se rodí nový svět. Tento svět se rodí v bolestech tohoto světa a lidé pak pochopí pevnost zemědělců, kteří tuto myšlenku stále ctí.

 Jak se tedy podívat na dnešní dobu očima zemědělce? Očima zemědělce uvidíme svět jiný, než vidí běžný člověk. Oči zemědělce jsou zalité slzami, když vidí, co se děje kolem a tím myslím skutečné zemědělce, nemyslím lidé obsluhující techniku a nemající vztah k půdě, jsou jen operátoři jako lidé na lince. Takový lidé se nenazývají zemědělci. Skutečnými zemědělci jsou ti lidé, co cítí poznatek půdy jako svůj život. Jejich život je tak spjat s půdou, že dokáží přijmout vše co půda nabízí. A nyní k nynější době: 

Nynější doba je zvrácená a lidé tím trpí. Nikdo nedává lidem záruky ani podměty, jak postupovat, aby netrpěli a lidé se obracejí k drogám, jedni ke konzumu, další k tomu, co se dá sníst a spousta drog je dána tím, že lidé již nevěří ničemu. Zkrátka jsou to prázdné nádoby čekající na spasitele, a ten nepřichází.

 Ale přichází, kdo si uvědomí slova Ježíše Nazaretského, ten najde květ života, který protne zem. Ta zem jsem my a květ je duch, který zazáří tímto tělem, který je zemí. Z tohoto spojení vznikne nová doba, která řekne toto: 

Nehledím na budoucnost a tvořím přítomnost, protože budoucnost není, proto jsem v přítomném čase. Dokud tohle krédo dneška lidé nepochopí, nebude klid mezi lidmi a lidi budou stále hledat rozptýlení tohoto světa mimo sebe. Aniž si uvědomí, že skutečné rozptýlení je poznat duši, která provází tělo.

 Po celé záležitosti by neštěkl ani pes, přesto tento článek má cenu, a to pro ty, co již nevěří a hledají to čemu věřit. Proto zkuste uvěřit půdě po které chodíte a ze které jste se zrodili. Protože ona je vaší matkou a pokud naleznete v ní květ života, který protne Vás, pak budete jako lidé osvíceni.

 Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám hodně zdaru.

 J.H.