Slova, jsou slovy filosofa života, že život je to, co žijeme

Nehleď na chyby života a všímej si toho co chyby přináší. Je to rozvoj a postup všeho dál jako života, který žiješ.

Filosofové života, spojte se! (pracovní název)

Na počátku každé snahy se ukazuje myšlenka filosofů, která hýbe světem. Dnešní myšlenka filosofů zní takto:

Světem bují úpadek, jak se postavíte k tomu?

Na počátku stojí úvaha, která probudí jakoby lidi do života. Ta úvaha zní:

Nechtějte být největšími lidmi, ale těmi nejmoudřejšími.

Taková úvaha zatím napsána nebyla, protože moudrost je něco, co ztratilo kouzlo mezi současnými lidmi. Každý chce být chytrý, však nikdo moudrý. Jaké dopady to má na společnost vidíme všude kolem nás. Jeden dopad je však pozitivní, a ten zní následovně:

Pochopit moudrost se dá jedině tím, když o ní přijdeme. Protože pak každá moudrost je taková, že oslnivě září do světa jako pravda stvořitele. A těmito pravdami budeme pak poměřovat svět.

Tento úvod byl nutný a myslím, že jste jej i pochopili. Není člověka ani Boha, který moudrost nepochopil jako moudrost.

A nyní můžeme přistoupit k hlavní úvaze článku. Ta hlavní úvaha zní takto:

Filosofové, buďte těmi, co pochopí svět, ne svou pílí, ale duchem, který vyvěrá ze všeho bytí.

Po takové větě, lidé ustrnou a uvědomí si, že jejich moudrost je vyumělkovaná a nemá reálný základ. Reálný základ totiž tvoří, tvořivá část bytí, které produkuje vše, proto se neustále mění a filosofie s ním. Nedejte se tedy obalamutit, že filosofie je neměnná, ale že je živá jako život, který žijete. Filosofie je jiné pochopení Božství v nás. Je to pomůcka pro víru k nalezení Boha.

Slovo dalo slovo a člověk pochopil Božství. Ne v jeho celistvosti, ale dílčí moudrosti, pomocí svého života. Takový život je moudrý, řekl by Bůh, je to život, ve kterém najdete vše, co potřebujete k životu a něco navíc. A to něco navíc je onou známkou Božství ve vás.

Slovo dalo slovo a Bůh oslovil člověka: Záleží ti na životě? zněla otázka. Záleží odpověděl člověk. Dobře, poslyš radu života, kterou budeš muset ty sám najít:

Chci být tím čím jsem, ať se děje, co se děje. Tohle je má moudrost a tohle je moje mantra. Těmito slovy tě opouštím a nechávám tě žít tvůj život.

Těmito slovy se nedá poměřovat svět, povzdechl si člověk a začal hledat. Nejdřív v sobě a pak všude a to co nalezl, podělil se s ostatními. A tomuhle se začalo říkat náboženství. Celý vznik tohoto útvaru je tak prodchnut snahou člověka o nalezení Boha všude. Bohužel, takové náboženství neexistuje, které dává tuto možnost. Většina dává jen to, co si myslí, že je pro lidi dobré, a ještě k tomu zkomolené tím, jak málo jej lidé chápou.

Jaké pozdvižení vyvolá závan čerstvého větru si nedokážeš představit. Je to nejvyšší poznání a slovo, které toto poznání udělá pochopí, kde jsme udělali chybu. Ta chyba zní takto:

Není chyby, která by se stala chybou, to jen my lidé ji jako chybu vidíme. Ve skutečnosti je vše jedním a chyby jsou součástí života každého. Proto své chyby milujte a snažte se je zmírnit na úroveň poznání, kdy chyba se stává motorem pro další postup. Tímto postupem se budou chyby mírnit a budou vystupovat do popředí jako výsady, díky kterým jsme pochopili mnohé.

Myslím si, že pro úvod by to mohlo stačit, budu se těšit na pokračování.

J.H.