Tak nám zařízli slepici snášející zlaté vejce

Co přinese konec výroby aut v Čechách, můj osobní názor podpořený rozhovorem o věcech spíše filozofickým názorem světa, kam kráčíme a kde by jsme měli být.

Jaké to vejce myslím? Jediná výroba co zbyla v Evropě, která se prosazovala po celém světě jednak svoji kvalitou a i cenou, se stane minulostí v momentě, kdy se zakáže výroba aut se spalovacími motory. Co bude následovat? Bída a to ne v přeneseném smyslu, ale skutečná, která postihne ne jen lidi, ale celé státy, které vyráběli vše co se týkalo aut. V prvém případě se to dotkne státu zcela závislých na výrobě automobilů, jako je třeba náš, kdy největší zisky plynou právě z toho průmyslu. Čím nahradíme ušlou produkci a co budeme vyrábět, aby jsme zaplatili vše co se k nám dováží.? Politici mlčí, protože nemají žádný plán, mají sliby, že bude líp, ale pod jejich vedením, je to čistá utopie, spíš se blížíme k době, kdy lépe již bylo. Tahle doba bude ohříváčkem pro lidi, kteří něco vyráběli, protože výroba velkých celků postupně upadala a na konec přijdeme i o výrobu automobilů. Co budeme dělat pak? Budeme čekat na další zázrak, kdy západ bude investovat své peníze do výroby, kterou by jsme měli mít, nebo bude ses snažit vyrábět něco sami? Jak toho dosáhnout? Se současným vedením, je taková investice neplánovaná, protože volný trh vše přece vyřeší, ale co nevyřeší je bídu, která bude tento proces protínat. Budeme tedy dělat, ale budeme stále chudší a chudší, skoro jako země vycházejícího světa, které usilují o světové trhy a neví s čím by přišli a snaží se prodat kde co, jen aby byli světoví. Budeme je následovat?

Rozhovor:

Potřebujeme světové trhy pro svoji obživu?
Tyto trhy, které nazýváte světové, jsou trhy vzdáleně připomínající tržiště, ovšem v globálním podáním. Jediný rozdíl je v tom, že svět není tvořen jen lidmi jako oddělenými entitami, ale, že svět je tvořen vším. Proto tohle tržiště má značnou nevýhodu, že obchoduje jen s tím o co je zájem. Pokud by šlo o skutečné tržiště, bylo by zde vše, tohle je ale nad rámec uvažování lidí, plánující zisk jako mantru světa. Případě světa by stál o vlastní úvahu, kdy svět by měl být tvořen hlavně tím co jej tvoří. Tedy lidmi, kteří by měli výměnu mezi sebou, třeba i světovou dělat dobrovolně bez rizika, že se to zvrhne ve vykořisťování jedné strany druhou. Je tohle na další úvahu jak toho dosáhnout, předně by bylo nutné určit jaké chování je společensky únosné a jaké ne.

Pokud zisk není mantrou, co ji nahradí, vždyť lidé nedokáží pracovat bez vstupů, které by je ovládaly.
Poznatek světa bude udělán tehdy pokud lidé pochopí v čem je tento systém, který panuje vykořisťuje. V pochopení je moc a dokáže člověka nasměřovat k systému, který se vybuduje na základě pochopení běhu světa ve stylu dávání všemu to co potřebuje na základě lásky bližního. Toto poznání je uděláno ve smyslu pochopení běhu světa. Teprve pak nastane doba bez hladu a válek.

Toto uvědomění si problému způsobí revoluci mezi lidmi, kdy lidé nebudou spokojeni se systémem, který je ovládá.
Je to tak, pochopení je důležitá věc a lidé k němu na základě poznání dospějí, stejně jako si dospěl ty. Je na místě opatrnost ve smyslu dávání všemu co jest potřeba, protože lidé budou mít chuť tento systém zneužívat. Jediná možnost jak tomu zabránit je udělat systém založený na výměně zboží, kdy zboží bude určováno hodnotou výrobku, které je dáno ne světovým oceněním, ale místním. Tímto způsobem se lidstvo posune dál.

Co bude tížit lidi v nejbližší době jsou energie, přitom využití energie jak se řeší dnes je určováno nehorázným plýtváním. Jak udělat systém odolný proti takovému plýtvání?
Systém, který dnes panuje je opravdu o plýtvání, protože výroba se koncentruje do světa místo do lokální produkce a vše se vozí přes půl světa, aby našlo svého kupce. Tomuhle plýtvání bude uděláno do budoucna přítrž, kdy lidé si budou moc dovolit jen to co si sami vyrobí v rámci státu. Tímto se zaručí návrat do doby, kdy lidé ctili své hranice a dokázali se postavit světu navzdory tím, že byli samostatní. Tato samostatnost musí být obnovena  neříkám to jako řešení, ale jako možnost dalšího růstu, kdy lidé s uvědomí to, že jen lokalizovaná výroba vede k bohatství, ne jen spotřeba.

Pochopí lidé tento odkaz o omezení světového obchodu, nebo budou jednat dál jak jednají, ač je to bude stát nemalé úsilí udržet tento systém v chodu?
Pochopení jaké lidé dosáhnou jim dá odpověď na otázku co se ještě vyplatí a co již ne. Proto buď trpělivý a buď otevřený všemu co se děje ve společnosti. Protože jen takovým poznáním se tvoří přítomnost, která žije v lidech.

Nedopadne to nakonec tak, že Asie převezme otěže a systém zůstane beze změny?
Skutečně hrozí nebezpečí že Asie bude následovat Spojené státy, které udávaly tón světu posledních x let. Toto nebezpečí bude kompenzováno snahou lidí v Evropě se vymanit z područí chudoby do které je uvrhnou současné vlády. Budou potřebovat nové paradigma chápání světa, které si myslím společně přineseme.