Jedině víra přenese člověka přes nepřízeň osudu, proto je tato kniha určena široké veřejnosti. ......
Kdo došel až sem, dospěl, jako člověk. Tato předmluva budiž zadostiučiněním toho, že věřit znamená žít a proto si přeji, aby lidé žili podle toho jak věří a obráceně, kdy víra odpovídá jejich životu. Tato dvojnost se střetává s poznatkem člověka: „Vím, že jsem“
Poslední věci člověka
72. Jak umírá katolický křesťan
Tento příběh je příběhem člověka, který věří. To jak věří bude záležet na jeho sobě samém. Bůh se však řídí jinými zákony a to ne zákony člověka, ale vyšším řádem, který mu velí, aby se stalo to se má státi. Nedá se tedy obměkčit hodina člověka, která má nastat, ale dá se v tom hledal symbolický odchod z tohoto světa. Kdo života dal, ten jej opět bere. Kdo pochopí toto, pochopí vše.
- 56. Co je to smrt? Smrtí rozumíme poznání těla o jeho konci, které je dáno tím, že dokázalo žít v těchto podmínkách. Smrt fyzická však není smrtí duše, která jako anděl vstupuje do ráje, který je pro tyto účely vybudován, aby dokázala opět nabýt sil pro další cestu. Její cesta je tak nekonečně dlouhá a určena je jen tím, co sama chce zažít a poznat. Bůh je jen jejím pomocníkem ve smyslu: dává všeho potřebného pro splnění toho co si předsevzala.
- 57. Kam odchází duše hned po smrti? Duše odchází do ráje, který je charakterizován tím, že dokáže přijmout vše z Boha. Kdo pochopí ráj pochopí celou nauku o duši, která je zkoušena a tím se posouvá ve své kvalitě více k Bohu. Kdo věří, tento proces značně urychluje a dokáže tak dát všemu co je spotřeba, tohle je heslo Boha a stejně tak některých duší, které jsou jako sám stvořitel.
73. Očistec
Je dáno, že život duše je o tom, aby se posouvala více k Bohu. Přesto některé duše tohodle cíle nejsou schopny dosáhnout. Pro tyto potřeby je zde status očistce, který nám říká, že duše, která ztratila svou Božskou jiskru tím, že se provinila proti životu či Bohu bude se muset vykoupit svou trpělivostí a zkouškami. Tohle je o očistci a je tak trochu jinak, než jak to chápe pravověrný křesťan. Kdo se tedy bude potýkat s problémy je možné, ale nikoliv jisté, že svůj očistec si vybral na zemi jako duše vědomá, která má daný úkol prožít vědomě tak, že bude trýzněna muky, které život přináší. Tohle je očistec, podle Boha, který dává všemu co si zaslouží a chce aby duše dosáhla kvalit jako jsou andělé Boží, stojící u jeho trůnu.
- 58. Kdo se dostane do očistce? Tento termín by vysvětlen, přesto doplním, že život sám je očistcem, protože snímá hříchy vědomé či nevědomé stejně jako člověk tvoří tím že věří. Jeho víra tak musí být utvářena spolu s Bohem a Bůh je přispivatel celému stvoření tím, že mu dává podměty pro jeho život jaký je. Tato slova jsou slova vyvoleného k lidem, kteří tápou, jako pro ty co již ví.
- 59. Co trápí duše v očistci? Duše je tak jemná, že ji trápí vše co mohla udělat lépe. Je to sebetrýzeň která vychází z poznání, že vše nejde dělat z pohledu dokonalosti, ale víry. Jen tohle je jediná cesta, která nastupuje po té, co člověk se probudí do života. Kdo nezažil ono probuzení, dál bude člověkem spícím a bude jako Bůh, který nevěří tomu co dělá.
74. O věčné blaženosti v nebi.
Je otázka, co je myšleno oním nebem. Blaženost je totiž stav duše a ne těla, které chce a tím narušuje onu blaženost. Požitky tedy odvádí člověka od blaženosti a dávají člověku nástroj pro svou destrukci. Proto je psáno: buďte střídmí ve všem co děláte a buďte lidmi v tom co tvoříte, protože jen člověk dává míru toho co zažívá, Bůh je jen tím, co vytváří podmínky pro život, nerozhoduje ani nesoudí. Je to jen o Vás jakou cestu nastoupíte, jestli blaženosti, nebo sebetrýzně tím, že spadnete do prožitků světa, které nenabízí útěchu, ale poznání.
- 60. Kdo se dostane do nebe? Tato otázka je daná tím jak člověk člověk věří. Do nebe se totiž vstupuje automaticky, jako podmínky pro život je uděláno i nebe. Tímto bych celou debatu ukončil slovy:
Jen poznání nedělá to co víte, jsou vyšší mety pro život, proto dejte všemu co mu patří, abyste byli jako Bůh, který tvoří stejnou měrou vše.
- 61. Co blaží svaté v nebi? Svátost je posvěcená Bohem a ten jediný ji dává plnými hrstmi. Kdo k němu přilne již na zemi, tomu se dostane plnými hrstmi, protože život je tím, co je Bůh.
75. O věčném trápení v pekle
Peklo je výdobytek člověka, který se rozhodl poznat život způsobem, který mu říká pane. Tímto bych začal. Není vyššího člověka než Boha, tento poznatek rozděluje zemi na ty co chtějí spadnout do prožitků, které nabízí Bůh a na ty co jsou blahoslavení duše. Podměty duše jsou podměty Boha a podměty těla jsou podměty ďábla, dalo by se říci. Kdo je kdo, pozná člověk snadno, protože vyrovnávat tuto hladinu jde jen tím co bude člověk činit. Kdo jde s Bohem bude člověk vědomý, a ten si uvědomuje to, že nejde oddělit peklo od světa protože peklo jeho produkt, stejně jako produkt Boha. Jsou duše vysoké ctící vyšší morální kodex Boha, jsou však duše nízké, které nectí nic z Boha, pro tyto duše je země peklem a nebe je jako uzavřené pro poznání i další prožitky. Kdo bude číst tyto řádky, zpočátku nepochopí, přesto po čase se stane to čemu se říká de ja vu (dežavi), která vytváří poznatek Boha i ďábla v jedné osobě, jde jen o úhel pohledu na stvořitele a celý systém stvoření.
- 62. Kdo se dostane do pekla? Peklo již bylo předneseno výše, jen pro doplnění uvedu, že vše dokáže být peklem, není to jen nízké co produkuje peklo, ale i vysoké, které dokáže potrápit stejně. Kdo jaký je, bude určeno osudem, přesto se osud dá překonat tím, že člověk věří a doplní tak to co mu chybí v životě. Jeho víra tak bude poznáním a nebude peklem života, které vytváří jen nevědomost počínání člověka.
- 63. Co trápí zavržené v pekle? Zavržené v pekle trápí Boží přítomnost světa, která je pro tyto lidi přímo nesnesitelná. Kdo jde s Bohem, ten jde jako by s láskou zahradou Boží, kdo ji chápe jako svého stvořitele, pro něj je to veliké plus, přesto duše dostane zkoušku aby bylo patrno, co je kdo zač. Proto nežehrejte na zkoušky, které vám Bůh dá, ale buďte šťastní, že jste byli těmito zkouškami oblaženi, protože není nic horšího než nezájem o stvoření, ale láska je pravým produktem boha, který má zájem o vše a celé stvoření jako zahrádku Boží. Kdo bude tyto řádky číst dojde mu, že život je nedefinovatelný, že je stejný jako Bůh, stvořený a všude přítomný, přesto neuchopitelný, kdo dojde k poznání života jako Boha, ten se stane skutečným Bohem a bude to odměna pro ty co Ví.
76. O soudném dni
Toto pojetí Ježíše Krista je pojetím Boha, který jej poslal. Než tato situace nastane bude žít život předlouhý život, který bude životem jeho, kdo slyší tato slova:
Buď jako já jednaje taky tak, pak budeme za jedno s tím co vytvoříme. Bůh bude tak člověkem a člověk Bohem, pak až nastane doba, která přísluší, bude završen konec světa tak jak byl popsán. Vše se vrátí opět do nicoty, aby povstali noví Bohové, kteří budou jako já.
Toto proroctví se nese dobou jako posvěcující myšlenka Boha, který bdí nad celým stvořením.
- 64. Vzkřísí Kristus Pán všechny mrtvé? Slova o mrtvých jsou slova o živých, kteří žijí jako Bůh. Tato slova budou vyřčena z nejvyšších míst a budou to slova Boha, který chce dát poznat lidem co jsou to myšlenky Boha:
Jednaje jako Já, budeš jako Já, toto přirovnání se stane skutečností až lidé pochopí to co mají pochopit, proto na cestě, která bude lemována mnohými ohroženími si nezoufejte, protože každá cesta má svůj cíl. Tímto cílem je být jako Já, ten který poslal svůj život na zem a buduje svátost jako nejvyšší poznání Boha na zemi. Kdo uslyší tato slova bude pohroužen do vědomosti co znamená život pro Boha. Život je můj stejně jako Váš, až se protne v tom co činíte a budete jako Já, bude dovršen svět a bude spět tam kam má spět, k povýšení mezi vyvolené. Tato doba nastane až tehdy, kdy lidé budou s to pochopit Boha stejně jako Já chápu Vás.
Toto poselství je poselství, je poselství Boha, který je zjevil člověku, který byl na podobné bázi jako Já. Nedejte se odradit lidmi, kteří říkají, že život je jen pozlátko Boha, tito lidé nevěří Bohu, ale ďáblu, protože život je můj stejně jako Váš. Kdo pochopí tato slova bude požehnán nejvyšším stvořitelem jako člověk, který pochopil svět.
