Snil jsem o malém vítězství a na konec z toho byl celý život. Jak je to s vítězstvím života v našich podmínkách?
Moje nutkání mi navodilo sen a ten sen bych vám povyprávěl. (pracovní název)
V tomto snu šlo o to, kdo zvítězí, jestli ten, kdo usiluje o vítězství, nebo ten, kdo jde životem jako vítěz, kdy vítězství obou je podobné, ovšem jen zdánlivě.
Celý sen by se dal rozdělit takto:
Nechci poznat víc, ale chci být právě tím kdo jsem. Takto začíná úvod do snu. Tímto snem, může být cokoliv, co nemůže poznat sama sebe tím, že nechce či nemůže. Proto přejdeme dále.
Byla vidět cesta člověka, která probíhá tím, že člověk tvoří a jde, však na cestě byly překážky a zde byl právě rozdíl mezi stavy zvítězit, či být vítězem. Ten, kdo usiloval o vítězství své překážky předával na splnění druhým, kdy sám sobě ponechával jen to vítězství, kdežto pravý vítěz bral vše, jak prohru, tak vítězství a vždy se snažil, aby i prohra byla jeho osobním vítězstvím.
Takto pokračují vítězové, řekl Bůh a dal vítězi života krédo: Člověk, co dokáže pohnout skálou a ta skála je jeho životem.
Tímto krédem se tvoří realita a ten kdo pochopí svou účast na stvoření právě tímto, pochopí více, právě to, co potřebuje k tomu, aby mohl jít dál jako člověk.
Zatímco ten, kdo svou osobní práci na vítězství předává dále a těší se jen z požitků vítězství, ten bojuje se stohlavou saní, kdy s další úkolem ji naroste další hlava. Takto to nakonec i končí, kdy člověk je sežrán životem, a tak končí jeden život, ne vítězstvím, ale poznatky o vítězství.
Celý sen by nestál za zmínku, přesto uvedu, proč jej zveřejňuji: Celé to nebylo o tom, abych se zviditelňoval, ale abych upozornil hledající na život a překážky které nabízí jako řešení jejich života, kdy po překonání překážek se dá poznat i ráj, ne na zemi, ale v duši, která se stane rájem člověka.
Tohle jsem chtěl sdělit světu, právě tohle jsem měl na jazyku.
Děkuji za pozornost a přeji Vám hodně zdaru.
J.H.
