Jaká by měla být dnešní levice

Jsou věci  o kterých se nedá diskutovat, jedním z těchto poznatků je poznání pravdy. Jedině tímto se postupuje dál a je jedno, jestli je na pravé nebo levé straně spektra. Vždy bude záležitost lidí jaké poznatky budou zastávat.

Jaké cíle by měla zastávat dnešní levice

Dnešními cíli jsou body, které se skládají z postřehů lidí dneška. Tím je:

- Normální přístup k věcem bez ideologického zabarvení
- Svoboda vybudovaná na základě poznání jednotlivce
- Společné dílo, které charakterizuje stát a lidé co v něm žijí.

Jistě by se našli společné body pro další úsudky. Tyhle by však měli být brány jako základní pro poznání nové skutečnosti a tím je, uvedení do praxe nového poznání lidí, kteří hledají a dokáží dát věcem to co jim náleží. Tohle bude pohánět levici na další léta, než bude vystřídáno poznáním, že po pravdě se dá stavět na lidech, přestože ne vždy každý dokáže zastávat onu kvalitu, která by se měla reprezentovat ve společenském prostoru. Mělo by tam místo pro všechny , kdo projeví zájem a nedělat rozdíly, mezi tím, jestli lidé jsou slepí vůči pravdě nebo ne. Tímto metrem by nemělo měřit. Jediná míra, která by měla být ve veřejném prostoru projevena je míra poznání, které utvoří názorový vzorec člověka, který dokáže svou vizi či poznatky předat dál. Jedině poznáním se bude utvářet společnost k výsosti všech.

Sociální jistoty již netáhnou
Poznání skutečnosti dává člověku na výběr co by rád podnikal, jestli jistoty nebo spravedlnost. Po dosažení jistot ve společnosti, se obrací zrak ke svobodě jako prostředku seberealizace. Tímto bych začal. Poznáním tohoto fenoménu najdeme odpovědi na otázky, které hýbou dneškem a co bude zítra. 

Poznání míry toho co požaduje společnost a kde by se lidé měli uskromnit, co přesahuje jednotlivce.
Poznání míry je složitá věc. Toto hledání probíhá neustále a shledává se použitelným do té míry, že lidé prahnou po jistotách nebo spravedlnosti. Pokud není zajištěno ani jedno dochází ve veřejném prostoru k disharmonii, která vede společnost k tomu, že odmítá věci, které by společnost mohly posunout dál, nebo je vyžaduje pro svůj chod.

Volná ruka trhu co bere a nic nedává
Je to poznání, které musí každý udělat sám a zeptat se sám sebe, co mi nabízí současný systém. Jedni odpoví, jsem spokojen, mám vše. Druhý však zpochybní tuto tezi tím, že bude jmenovat příklady, kde volný trh nefunguje. Kde je pravda? Pravda je v tom, že člověk poznává jaká je skutečná situace člověka  podle toho reaguje. Co jednomu se může zdát jako normální, pro druhého vnímavějšího člověka může znamenat hrubé odmítnutí. Řešením by bylo nalézt kompromis mezi hmotou a duchem, který se hledá sice těžko, ale po nalezení dochází k zlatému věku společnosti, která vzkvétá tím jak poznává tuto věc v čím dál větší hloubce.

Jak vybřednout z problémů dneška
Jedním ze základních kamenů, je uvědomění si problému, které nás trápí. Poté je nasnadě snadno zastávat takové poznatky, které posunou jednotlivce a celou společnost dál. Jsou to probuzení lidé, kteří tvoří děj, který se děje mezi lidmi a těmito lidmi by jsme neměli pohrdat, že jsou jiní. Jsou to hledači a dokáží nám sílu svých myšlenek. Přestože ne každý zná cíl jakým by se měl zaobírat, přesto lidé hledají dál. Kde to je jako poznání důležité, kdy cíl se vytváří skoro bych řekl z ničeho aby se zhmotnil v člověku a jeho díle. Proto by jsme si měli vážit lidí, kteří nám přináší své poznatky a rozšiřují společenský prostor o to co poznali jako svou pravdu. Jedině tímto se bude rozvíjet diskuze, která přemůže lecjaký útlak, který je  a který se teprve chystá. Nejde o to se z problémů "vyžvanit" ale poznat na příkladu druhým, že situace má řešení, ke kterému by mohli přijít také, jako lidé. Tímto se tvoří vědomá společnost, která svou volbou udá další postup.

Jak překonat dnešní rozpor mezi lidmi, kdy se dělí na vědomé a nevědomé, s kterými je těžká práce
Toto poznání skutečnosti otevře lidem cestu k poznání sebe sama. Je to dlouhá cesta  nedá se jít jinudy, než přes poznání, které přinese čas. Poté otevřou oči i ti co dnes nevidí a neslyší. 

Čili, prve musí být hůř aby mohlo být líp. Což platí v případě, kdy lidé sedli na lep společnosti, která vzývá hmotu jako svého tvůrce.