Duchovní význam zemědělství, aneb být farmářem znamená, že rozumím Bohu stejně jako světu

Poznatek doby se promítá do činnosti lidí, kteří jdou s dobou a dokáží poznat více, jen musí obrátit své kroky do sebe jako jediné míry světa.

Jak poznat, že máme kvalitní potraviny a sytém jejich výroby odpovídá kvalitám člověka?
Poznat takovou jednoduchou věc není snadné. Chtělo by se říci ono Hamletovské být či nebýt, je to oč tu běží. Ale jak to souvisí s našimi potravinami? Pochopením otázky najdeme odpověď, která se skrývá v detailu. Zatímco zemědělství vládlo světu od svého počátku a bylo utvařitelem celé společnosti, dnes panuje doba, kdy zemědělci jsou ve vleku doby. Tato doba je semlela, jsou poslední výspou moudrosti člověka. Tahle moudrost je odkazem věků, které plynuly tak jak šel člověk. Nastala však doba pokroku, při kterém se člověk postavil zády k tomu co jej živí a myslel si, že může vše zvážit či změřit, tedy i kvalitu. Jak tedy postupovat abychom přijímali onu pověstnou kvalitu? Musíme se podívat pravdě do očí, když řeknu, že kvalita dnes se hledá těžko. Jsou to již jen ti drobní zemědělci, kteří dělají svou práci jako poslání a dokáží dát všemu co jest potřeba. Nesmí se přitom zapomínat na zahrádkáře, kteří ačkoliv doba jde proti tomu aby lidé cokoliv pěstovali, jdou době naproti tím, že dělají co uznávají za vhodné jako lidé a ne co jim přijde befelem z vyšších kruhů.

Jak tedy poznat kvalitu? Dívat se Bohu do tváře dokáže člověk vědomý. Jen takový člověk si uvědomuje, že ona pověstná kvalita je v tom, co člověk přijímá s láskou. Pokud atribut lásky nebyl v řetězci aplikován nebude působit ani tento produkt na člověka pozitivně. Láska má mnoho podob, je to láska nejen člověka, ale i přírody k tomu co tvoří. Je to zkrátka vše co zahrnuje pojem láska a týká se všeho čeho se dotkla její ruka.

Jaký systém hospodaření s půdou jde s dobou a který je proti ní.
Nejsou to jen otázky, které provázejí člověka, ale i akce, které vyplývají  z toho co tvoří člověk. Tedy dívat se na systém nejde tak, že se oddělíme od Boha nebo člověka či přírody. Jistá forma spolupráce je nutná z důvodu, že člověk je nevědomý, příroda je láskyplná, přesto krutá a Bůh je ten milující element, který se snaží dát všemu co potřebuje. Tyto základní fakta jsou na tvorbu systému klíčové. Poznat je a pochopit, dokáže člověk zázraky nejen tady na zemi, ale kdekoliv je Bohem vyslán. Kdo si je vědom této kvality bude určující silou ve společnosti a bude mít navrch před všemi, kteří tuto cestu nechtějí poznat. Tato cesta není jediná, je spousta cest, přesto jako jediná vede k vytouženému cíli.

Rozhovor:

Jak by měl vypadat systém, který by měl člověk aplikovat v dnešní době?
Jednak by měl jednat vědomě a snažit se porozumět tomu co dělá. Pokud tyto podmínky splní dojde k systému, který bude určující silou ve společnosti.
Je v současné době mnoho systémů, protože spousta lidí hledá a upřímně věří, že našli ten správný.
Jednání lidí těší Boha stejně jako poznání, které v tomto systému udělají. Nastane doba, kdy lidé pochopí, co je a co není správné a půjdou cestou, která se bude před nimi rýsovat bez toho, že by bloudili. Zatím je však vše ve vývoji a člověk by měl chápat vše tak, že bude otevřený ke všemu co ho povyšuje v očích Boha.
Otázky Boha jsou i otázkami lidí, kteří se zabývají půdou, v čem je to co je spojuje?
Spojuje je víra, která má k životu blíž než by si lidé mysleli. Je to víra člověka, který poznal zákoutí jeho duše, která proniká zemí a dokáže dát všemu právě takový tvar jaký má. Proto by taková slova měly být vyzdvižena a neměly by zapadnout, protože, jen člověk, který je pochopí bude sto, dokázat všemu stvořenému, že je člověkem, který Ví.
Dá se poznat člověk, který ač milující se snažící dát všemu co potřebuje?
Takové lidi se dají poznat snadno. Jsou to lidé s velikým srdcem, které přesahuje vědomí lidí, kteří vládnou světu. Jejich srdce jsou zatvrzelá a nedokáží dát takovou lásku jakou by mohli dát, kdyby chtěli. Je to o osobním poznání člověka co je pro něj důležité a nejde primárně o lásku. Láska je v tom vztahu jen třešničkou, která zdobí toho, kdo ji poznal a dokáže ji předat dál.
Jaké by mělo být ohodnocení půdy podle kvality, aby se projevovala konstruktivní činnost člověka, který na ni hospodaří?
Posláním člověka je hospodařit tak, že člověk bude vědět v každá okamžiku jakou hodnotu má půda. Jsou lidé a bohužel převažují co drancují půdu pro zisk. Jak však půjde čas, budou lidé chápat potřeby půdy více a budou schopni dát všemu to co potřebuje.
Je možné nadále pokračovat ve velkozemědělství jako doposud, nebo je nutná změna a individuální přístup?
Ten přístup by spočíval v tom co tvoří člověka, tedy jeho povaha, která by se rozhodla jakým způsobem by chtěla hospodařit. Nejde nic nařizovat ani direktivně řídit, ale lidé by sami měli poslání, kterému by měli dostát, udělat tak, že budou vědět v každém okamžiku.
To by znamenalo, že vše co má přijít tak přijde a jen lidé, kteří si myslí, že něco řídí jsou brzdou vývoje ve společnosti?
Tito lidé nejsou brzdou, ale posláním, které je dáno tak, že budou nakonec taky vědět, pokud přijmou úděl člověka hledajícího.

Děkuji za rozhovor

------------------------------

Dokážeme pěstovat plodiny bez umělých hnojiv?
Tento poznatek bude určující pro budoucí pokolení, kdy lidé prozřou a dojdou tam, kde by měli být, tedy na konci cesty, která se nazývá pochopení. Dá se tedy být bez umělých hnojiv, bez kterých by nebyla úroda v takovém množství jako dnes? Může, jedná se o míru, kterou by jsme jako lidé rádi viděli. Jednou z důležitých věcí této míry je pochopení, že se nedá růst do nekonečna a stejně tak, že vše se jednou vyčerpá a půjde o holý život. Kde je rovnováha? Rovnováha je ve slovech a činech, které budou provázet lidi, kteří si budou vědomi tohoto pochopení. Na jedné straně se bude muset vzít v potaz jednoduché pravidlo, kdo chce žít s přírodou musí se přizpůsobit jejím zákonům, na druhé straně je to co nazývá člověk - vědomí, které produkuje, že člověk je podobný Bohu v tom, že co chce to dokáže vytvořit. Mezitím nic není, jediná míra je v tom, kde je, tam je. 
Jaký je význam tohoto spojení slov? Pochopení je dané člověku tím, že dokáže přijmout odpovědnost. Lidem chybí tato odpovědnost, chtějí aby šlo vše tak chtějí oni, nedají si vysvětlit, že nejsou sami a nechtějí vše jen dobré, ale že i dobré, se může ve špatných rukách proměnit ve zbraň.

Rozhovor:

Dá se v současné době hledat taková odpovědnost u lidí, že budou jednat moudře i v tom co je živí?
Jednají-li správně, jednají jako Bůh, protože ten vše řídí.

V současné době mám obavy z takového počínání, které moudrost nehledá, ale využívá ji pro své pochybné cíle, přitom moudrost je určená k tomu, aby člověka obohacovala.
Nepochybně, jsou lidé jako třeba ty, kteří jsou moudrými, přesto to spousta lidí nedokáže, protože se nesnaží být lidmi. Být člověkem je veliká výsada, je to poznatek nejen tvůj, ale celého lidstva, že být člověkem, je vrcholem snahy, která produkuje poznání.